Režie:
Oxana ByčkovaKamera:
Ivan GudkovHudba:
Kirill PirogovHrají:
Jekatěrina Fedulova, Jevgenij Cyganov, Pavel Baršak, Alexandr Baširov, Vladimir Maškov, Andrej Krasko, Irina Rachmanova, Arťjom Semakin, Jurij Curilo (více)Obsahy(1)
Celý příběh se odehrává okolo ztraceného mobilu, nálezce (Maxima) a jeho vlastníka (Mashy) a jejich snahy si předat mobil zpět. Různá zpoždění a další komplikace oddalují jejich setkání. Jejich hodnoty a očekávání se v průběhu mění a sami netuší, jak taková maličkost může změnit jejich život. (Piplik)
Recenze (15)
"No jo, život je boj. Nepředvídatelný. To jenom ve filmu je všechno podle scénáře". Oxana o tom ví asi své, protože to bylo celé tak přirozené, jako sám život. Trochu mně to připomnělo písničku: "Život je jen náhoda, jednou jsi dole, jednou nahoře,život plyne jak voda a smrt je jako moře. Každý k moři dopluje, někdo dříve a někdo později, kdo v životě miluje, ať neztrácí naději. Až uvidíš v životě zázraky, které jenom láska umí, zlaté rybky vyletí nad mraky, pak porozumíš, že je život jak voda, kterou láska ve víno promění, láska že je náhoda a bez ní štěstí není". ()
Komedie z prostředí dospívajících petěrburskýh (ne)osamělých duší , z méně uvěřitelné střední vrstvy. Film vlastně vytvářel reklamu na Petěr, a jednotlivé záběry z tohoto města vytvářely dokonalou iluzi o tom, jak je město čisté, krásné, včetně sympatických, bezstarostných bezdomovců a žebráků. V tom byl film přitažen za vlasy. Na druhou stranu však některé komediální prvky mi docela sedli a dali do pohybu moje, posledni dobou trochu zatuhlé, bránice. Atmosfra děje je také v dokonalé symbióze s Ruskem, jako takovým. Film, který vlastně neměl, žádné viditelné ambice, tak i přes tyto drobné nedostatky, působil docela kompaktně a sympaticky. Film bych přirovnal asi s procházkou po podzimním, neoklasicistickem Saint-Petěrburghu s walkmenem na uších, kde vyhrávají alternatiní ruské kapely, od "gympláckých" ska-skupinek až po vkusný ruský hiphop, nejlépe v jazzových polohách. Soundtrack by možná stál za poslech i v deštivé Praze...... ()
Filmy kde sa dvaja ľudia majú stretnúť, ale stále sa obchádzajú, míňajú až sa dve minúty pred koncom konečne dočkajú, sú pekne únavné. Ako v tomto prípade. A nepomohlo ani to, že boli obaja sympaťáci. Oživenie priniesli len rôzne ruské postavičky opilcov, bezdomovcov... A ruština. Na tú sa len tak nezabúda. ()
Dobrý ruský film o náhodách, ztrátách a nalézání vztahů. Odehrává se v současném Petrohradě a je to spíše jakýsi "dokumentární" snímek všedních dnů než drama nebo komedie. Civilně působící herci. Hodnoty jako láska a manželství tů zůstávají. Jen mi bylo divné, že hlavní postava, slečna Máša, vůbec nemá své rodinné zázemí (rodiče, sourozenci). Přesněji 3,5. ()
ani sympatické hlavní postavy v čele s přirozeně krásnou jekatěrinou fedulovovou nedokážou vyvážit poněkud slaboduchý scénář téhle komedie. poté, co se k maximovi náhodou dostane mášin mobilní telefon, následuje sled pokusů o jeho předání zmařených různými, zpravidla však nepříliš přesvědčivě vysvětlenými okolnostmi. do toho se rozpadají vzathy obou protagonistů, kteří tak z logiky romantických komedií neodvratně směřují do náruče toho druhého. nic víc režisérský debut oxany byčkovové nenabízí, snad jen neokoukané exteriéry současného petrohradu, to mi však na 85 minut filmu přijde trochu málo. ()
Galerie (27)
Photo © Igor Tolstunov Production Company (PROFIT)
Reklama