Death Note - Zápisník smrti

Viac prekombinované, než šikovné. Hlavne boli už od polovice riadne ubíjajúce všetky tie nové postavy, ktoré z ničoho nič rástli zo zeme a odkláňali vývoj príbehu... Veľká škoda, pretože koncept mi prišiel obrovsky zaujímavý a bol by som to určite dopozeral aj nebyť nadšenia môjho 15-ročného syna a jeho partie... síce jednako dopozeral v štýle "no rýchlo, poďme na to, nech už to skočí", ale nie nezaujatý. Neviem, či to spackali po dramaturgickej stránke alebo si mysleli, že to takto bude napínavejšie a vzrušujúcejšie... a spackali to tak či tak. Ale ono je to vlastne jedno! (syn mi však už stihol posunúť informáciu z internetu, že manga je lepšia a to práve v práci s postavami... takže si ju možno niekedy dám... minimálne zoznamovací účel to teda asi splnilo...) (25.02.2021)

Jako odpůrce anime jsem k tomuto seriálu přistupoval poněkud skepticky. Kupodivu mě to ale mile překvapilo. Jak nápad tak provedení jsou celkem originální. Kluk dostane deník a pomocí něj může zabíjet lidi. Časem se vše samozřejmě zkomplikuje a on si začne hrát na boha. Je to neskutečně náročné na přemýšlení. Je super sledovat Lighta, jak soupeří s L. I další vedlejší postavy jsou zajímavé. To samé platí pro Shinigami. Zvláštností seriálu je, že máte pocit, že by mohl každý díl být poslední. Dost se jim to daří natahovat. I z filozofického hlediska se jedná o dost zajímavý počin. Taková moc by asi zkazila každého člověka. Určitě jsem rád za toto nakouknutí do japonského světa a jeho kultury. "Stvořím nový svět!" (15.09.2015)

Stále jsem přesvědčen o tom, že manga je lepší, ale popravdě o nic méně ukecaná. A stejně tak, jelikož anime v podstatě mangu převádí přesně, zde je problém v tom, kdy odchází jedna z hlavních postav. Pak příběh dostává trhliny, ale nakonec se znovu vzedme k finále, které pravda v anime vyznívá o něco silněji. (24.10.2017)

Skvostem je především první část seriálu, na níž oceňuji její filosofický rozměr. Sledujeme, kterak nadaný student dostane do rukou "hračku", která má moc změnit svět tak jak ho známe a my se nemůžeme ubránit etickým otázkám "Co je vlastně správné?" a co bychom na Lightově místě dělali my. Přiznávám, že jsem Kirovi tiše fandil a díly kde s Ryuukem za zády svádí dechberoucí, psycholgickou bitvu se svou nemesis, geniálním "L", mě chytly tak, jak možná ještě žádný seriál předtím. Kvalita seriálu v mých očích úměrně klesá s tím, jak postupně na scéně ubývá Ryuuk a větší screentime naopak získává Misa Amane. Seriál se postupně mění v tuctovou kriminálku, která, pravda stále má své skvělé momenty, komornějšímu úvodu se však již bohužel nedokáže vyrovnat. (03.10.2017)

Nápad udělat napínavý detektivní seriál, ve kterém geniální student toužící po společnosti bez zločinu dostane do ruky vraždící nástroj nebývalé moci, není špatný. Povolat proti němu nejschopnějšího detektiva světa je jen logické. V dobrém nápadu ale číhají mnohá úskalí, na která jeho tvůrci skutečně narazili. První je už v samotném faktu, že zápisník smrti vlastní génius. Těžko si představíme, jak by se mohl takový machr se zápisníkem nechat chytit, či jen upadnout v podezření. Scénář si ovšem jeho upadnutí v podezření žádá, a tak nezbývá, než aby génius učinil několik školáckých chyb, přičemž způsob jejich provedení má překomplikovaně naplánován. V seriálu rovněž se také objevují, uznávám že mnohdy nutné, velmi nepravděpodobné náhody, které dle potřeby hodí jedné z hlavních postav pod nohy klacek či jí naopak zametou cestičku. Scénář se rovněž opakovaně dopouští jednoho z provinění proti desateru pátera Knoxe, které říká, čeho by se dobrá detektivka neměla dopustit. Oním hříchem je zatajení klíčových informací, jež má detektiv, divákovi. Tyto informace jsou odhaleny až ve chvíli, kdy jsou použity, dlouho po jejich odhalení. Pozitivním výsledkem je větší napětí, negativním pocit, že je s divákem hrána nečistá hra. Seriál rovněž selhává v psychologii postav. Motivace a minulost detektivova - to v detektivkách málokdy hraje roli, už od dob Sherlocka Holmese, Poirota či Nero Wolfa - obvykle se očekává, že detektiv nasadí všechny síly k vypátrání zločince a bude lehce excentrický. Z tohoto hlediska je L bezchybný a je nepochybně ve svém žánru a ranku zajímavou postavou. Motiv zločincův, ten na druhou stranu tvoří, či měl by, jeden z ústředních prvků dobré detektivky. A zde už jsem byl spokojen méně. Vlastníci zápisníku ve mně vyvolávali pocit, že mít u sebe zápisník, je jako být posednut ďáblem, i.e. nebýt pánem vlastního jednání. Nejvíce mě v tomto ohledu iritovaly Kirovy řeči o jeho božství. Tím bohužel byl zabit jeden z možných zajímavých aspektů seriálu: morální dilema, zda-li je Kira dobrý či špatný. Bůhvíproč byl Kira příliš jednoznačně a rychle onálepkován jako špatný. Škoda. Všechny vady, které jsem během sledování cítil a znechuceně kvůli nim pomlaskával, však nepřeváží fakt, že Death Note je plný napětí, infarktových zvratů a situací, překvapivých odhalení a činů... A je takový snad s výjimkou posledních deseti dílů, které, byť stále koukatelné, už prostě nejsou to "ono". Prosté ****. (05.07.2008)