Loving Annabelle

Zrovna nedávno jsem na toto téma (učitelka+studentka) viděla krátký díl seriálu a říkala si, že to je příběh jako stvořený pro film. To jsem netušila, že už byl dávno takový natočen a unikl mi! Loving Annabelle je o dvou spřízněných duší, které se snaží odolat vzájemné přitažlivosti, ale nakonec podlehnou.. Jediné, co mě trochu iritovalo byla hudba, jinak mě příběh opravdu zaujal a musím říct, že už dlouho jsem tak dobrý film na téma homosexuality neviděla. Na režisérku se určitě zaměřím :-) (11.02.2013)

Původně jsem si ten film pustila kvůli soundtracku, který mě nalákal, protože tématicky tyto filmy vysloveně nevyhledávám. Byla jsem ale příjemně zaskočená nejen bezvadným scénářem, ale i naprosto uvěřitelným, bezchybným hereckým projevem Erin a Diane a to nemluvím o atmosféře, která se dala doslova krájet po celou stopáž. Tudíž těch 76 minut uteklo rychlostí blesku, že jsem nestačila ani vydechnout. A vida! Vyloupla se mně tady neznámá tvář Katherine Brooks a umí..... (17.01.2016)

Uvidíte náhodou klip na YouTube. Něčím vás zaujme, pouštíte ho stále dokola, dokola a znovu - nekončící omílání záběru a hop dovnitř... Pak si najdete jiný klip. Stejná procedura, jen vás začne někde divně bolet. Co to je? Proč? nakonec si pustíte reálné filmové záběry s mluvícími hlavičkami a hudbou a poznáte tu část, kterou jste si tolikrát pouštěli. Umně sestříhané úryvky, nechronologicky sledované, obklopí moment, který jste si našli a díky kterému jste prošli zamotanou procedurou, fascinací. Obestavíte jádro pudla a stanete se posedlými, často právě oním jediným záběrem (motivem). Posedlost zůstává, dokud se něco nezadrhne, něco vám neodpoví na otázku, proč to všechno. Film, který měl nejprve prostředek, jádro, našel teprve pak svůj začátek a konec. A to je šmodrchavý příběh mojí Annabelle. A abych nebyla kritická, zůstanu při tom zamotaném sdělování dojmů. A pouštět si budu zase jen části - až budu nostalgicky vzpomínat na svou annabell l.... (20.04.2008)

*** a půl. Loving Annabelle má sympatické hlavní hrdinky a především, co se týče výkonů, úžasné holky v rolích ostatních studentek. Snímek je hezky natočen, je příjemný, ale měla jsem pocit, že vztah mezi Simone a Annabelle je zpracován spíše z povrchu, že nejde vůbec do hloubky. Chyběly mi tam nějaké silnější emoce, větší ponoření do charakterů postav, do vztahu mezi nimi. Jakoby mezi nimi byl odstup. Jestli to byl režisérčin záměr a postavy tak měly působit, nebo se film zkrátka jen nepropracoval více pod povrch, nevím. Je na každém, jak na něj snímek zapůsobí. Mně se líbil, ale když srovnám s lesbickými filmy, které jsem zhlédla, tento na mě nezapůsobil ani zdaleka tolik, jako většina z nich. (05.10.2014)

"Watching this is better than living my own life" Aspoň na plátně se tajný sen nejedné z " nás" splnil. A bylo nutné, aby Simone dojemně přečítala romantické básně, aby celá katolická škola vypadala tak kýčovitě, aby Annabelle byla stylizovaná šestnáctiletá rebelka, která má piercing, budhistický ružence, hrála na kytaru a kouřila. Tohle drama prostě muselo naplňovat veškeré vžité představy o tom, jak se lidé v určitém postavení, či životní situaci chovají. A tak děj plyne a plyne a když už je čekání natolik nesnesitelné, že o chvíli později by bylo definitivně pozdě, tak city opravdu propuknou a nastane taková omamná katarze, kterou jsem hltala plnými doušky v šestnácti letech i teď a zpětně jsem na měkko z toho, jak jsem byla na měkko..."Do I make you nervous?" (21.04.2014)