Soom
Dych
Obsahy(1)
„Někdy se v životě dostaneme do obtížného bodu, v němž jako bychom se ani nedokázali nadechnout,“ říká jihokorejský režisér Kim Ki-duk, jehož snímky se Karlových Varů účastní téměř každoročně. V jeho čtrnáctém filmu se v takovém životním okamžiku ocitají dva lidé, kteří by se jinak neměli šanci setkat. Výtvarnice Yeon žije zaopatřený, ale prázdný život v luxusním domě po boku nevěrného a lhostejného manžela. Trojnásobný vrah Jin obývá celu s dalšími třemi odsouzenci a čeká na smrt. Televizní zprávy o jeho pokusech o sebevraždu vyburcují Yeon z apatie. Vypraví se za Jinem do vězení a naváže s ním podivný, nesymetrický vztah. Žárlivý manžel se jej pokusí ukončit, ale i on se jeho prostřednictvím začne měnit. Dech je dalším z Kim Ki-dukových komorních dramat o životních vyděděncích, vyprávěných nezaměnitelně strohým, ale přitom zvláštně poetickým stylem, který se většinou obejde beze slov. (MFF Karlovy Vary)
(více)Videa (1)
Recenze (74)
Sum je dalším krokem v Kimově minimalistickém pojetí vyprávění příběhu. Otázkou zůstává, jestli je to krok správným směrem. Na druhou stranu by to nebyl Kim, kdyby nešel do extrému. Dostává se tak na hranici (možná kousek za ní) pochopitelnosti "obyčejnými smrtelníky". Slova plýtvající dechem nahrazuje převážně mimikou, výrazem ve tváři, očích, gesty a pohyby. Zvláštní spojení vězně odsouzeného k trestu smrti a podváděné ženy, kterým dochází v jejich životech dech, vyžaduje divákovu obzvlášť velkou pozornost a vnímavost. Kim je prostě o něco složitější :-) ()
Kim Ki-duk se dostává tam, kde by ho nechtěl nikdo z nás..do neoriginálních, stále se opakujících a sama sebe obdivujících bahen patosu. Stále ho pokládám za PANA režiséra, ovšem pokud si nesundá klapky z očí a nezačne pracovat na něčem novém a JINÉM, nelze než na jeho filmy postupně zabřednout. Hlavní postavy velmi sporadicky - nebo vůbec - mluví .. to už tady bylo mnohokrát, poetika a symbolika sklouzává k jednoduchosti a obyčejnosti Kim Ki-dukovi nevlastní a režisér sám masturbuje své ego svým obsazením do role velitele dozorců. Příští rok vše se snad v lepší obrátí. ()
Kim Ki-Duk se po Čase, který byl pro jeho tvorbu dost netypický, se opět vrátil ke svým málomluvným dramatům. Nejsem si ale jist, zda je to dobře. Dá se říct, že znalce Kim Ki-Dukova díla film ničím nepřekvapí, s výjimkou několika bizarních pěveckých čísel hlavní hrdinky, která jsou úmyslně směšná (aspoň doufám, že úmyslně). Pokud jsem v komentáři k Luku napsal, že onen sivý lučištník by měl podstoupit ústavní léčbu, zde totéž platí o obou hlavních postavách. ()
Už druhé Kimovské sklamanie, ktoré potvrdzuje, že to prvé nebola len náhoda. Neuveriteľne uťahaný dej s nulovou výpovednou hodnotou, nesympatická hlavná ženská predstaviteľka a v neposlednom rade kamera, ktorá podivným spôsobom zachytáva každého tak, že vyzerá ako čerstvo po plastickej operácii. Myšlienka, obsah, forma - nula bodov. NO. Alternatívny komentár: poetická sračka. ()
No, moc nechapu tak spatne hodnoceni u drtive vetsiny uzivatelu a to i fanousku tohoto kontroverzniho rezisera. Minimalisticky pribeh s minimem hercu a dialogu, ktery umi probudit emoce. Setkavani zlocince s Yeon patri mezi silne zazitky ve filmu a ja se vzdy tesil na jeji tapety a pisnicku. Zajimave vykresleny byl i " zivot " na cele. Nejedna se o zdaleka nejlepsi Kim Ki-dukuv film, podle ma vsak stoji za videni. ()
Reklama