88 minut

Al Pacino je fajn. Dokonce i jako profesor a psychiatr, který v některých okamžicích a rozhodnutích bere svůj osobní názor jako stavební kámen pro rozhodnutí o potrestání či nepotrestání subjektu, který "studuje". Jeho práci je vypovídat v soudní síni před porotou a přesvědčit je či nepřesvědčit o psychickém stavu obžalovaného jedince. Ve volném čase se věnuje vyučování na vysoké škole, kde má velkou hromadu snaživých studentů, kteří mu s chutí nadbíhají. Čiší z jeho postavy arogance i rozhodnost a tak mu v pár okamžicích moc nevěříte, ale to ani tolik nevadí. Přes zajímavý průběh filmu příběh je posledních cca 20 minut až moc jednoznačných a při zamyšlení vám vyjde jméno celého tvůrce komplotu rychle na mysl. A mýlit se nebudete. Přesto je tempo velmi příjemné a ani režie není zrovna špatná. (05.10.2008)

Toto je jeden z tých typicky smutných prípadov,ked jeden skvelý,historicky významný herec znenazdajky klesne na úroven priemeru a každý sa len pýta kedy a ako sa to stalo.Al Pacina neobišiel osud starnúceho uja,ktorý sa bezmyšlienkovite upisuje priemerným filmovým projektom bez väčšej perspektívy.88 minút je rýdzo priemerná záležitosť a aj to len vdaka Pacinovi.Herci vo vedľajších úlohách sú zúfalo nezáživní,pričom Leelee Sobieski je doslova strašná(nielen v tomto filme).Tri hviezdičky len z nehynúcej úcty k Pacinovi,inak by to bolo menej. (30.12.2012)

Scénář: Gary Scott Thompson .. Zase někoho dohnal stín minulosti, jeho údajná pochybení a omyly. Rutinní thrillerová skladba s levnou vizáží, kde poletuje roztěkaný, ale stále přesvědčivý Al Pacino a má kolem sebe spoustu sličných žen, fungujících převážně jen jako líbivá kulisa pro oko divákovo. Režie je průměrná a scénář s každou minutou hloupější, včetně fádního a nudného vyústění. Na to, že se většina děje má odehrát právě v 88 minutách je to navíc značně nevěrohodně seskládáno, např. jen ježdění po městě by samotné zabralo celé dopoledne.. (03.06.2007)

Al Pacino hraje renomovaného soudního psychiatra FBI Jacka Gramma, který se dostal do svízelné situace. Tajemný hlas v telefonu mu oznámí, že mu zbývá jen 88 minut života. Gramm kdysi pracoval na složitém případu sériového vraha dívek, který má být po deseti letech strávených ve vězení popraven a možná právě tento muž bude mít spojitost s tajemným volajícím. A navíc umírají další dívky a někdo je vraždí úplně stejným způsobem jako uvězněný vrah a všechny stopy tentokrát vedou k psychiatrovi. Výhružný telefonát, který psychiatr zpočátku považuje za nejapný žert některého ze svých studentů se brzy ukáže jako nefalšovaná hrozba. Mohl to být skvělý a napínavý thriller, ale zůstalo jen u průměrného vyznění. Scénář je celkově dost odfláknutý. Vše co se ve filmu odehrává by rozhodně trvalo mnohem déle než 88 minut. Představoval bych si, že stanovený časový limit nabídne napínavé honičky s tajemným iniciátorem výhružných telefonátů, ale větší prostor dostávají horlivé debaty na ulici, v bytě nebo v autě a scénář je nepříjemně napěchovaný množstvím logických děr, kterých si povšimne i méně zběhlý divák. A aby toho nebylo málo tak musí mít hlavní postava nějaké trauma a v tomto případé je to smrt malé sestřičky k níž se vztahuje lhůta 88 minutového limitu, ale málem jsem se vážně míněnému vysvětlení zasmál. To vše by se dalo klidně tolerovat, ale Jon Avnet nemá dar režiséra jehož režie překoná nedostatky scénáře a jeho "televizní" režie nijak neohromí. Celkově však film nenudí a místy ukazuje, že kdyby se víc zapracovalo na nezanedbatelných detailech, tak to mohl být brilantní thriller. Pointu filmu není těžké při troše pozornosti odhadnout, ačkoliv odhalení identity volajícího se ve filmu "mistrně" maskuje. A když to elegantně ustál Al Pacino, tak to jistě ustojí i lehce zmatený divák. Mé hodnocení: 60% (24.11.2010)

BUDEŠ ŽÍT JEŠTĚ 88 MINUT…TIK TAK TIK TAK… Předně musím napsat, že Al Pacino vypadá jako ďábel i když hraje psychiatra. On a jeho charismatický hlas mají u mne rozhodující váhu při hodnocení. Dobrej úvod, a toho, jenž se nebude moc zaobírat tím, jestli je reálné vše v daném čase stihnout, může uspokojit i tempo. Pořád se něco děje, trocha akce a pokud ,,vypnete mozek“ víc než jindy, tak si v klidu odpočinete a závěr vás snad i překvapí. (20.03.2008)