Hellraiser

„Enough is a myth..“ Brucknerův reboot o garantech sadomasochistického potěšení a inspiracích pro fanoušky piercingu si vcelku poradil s tím, že se musí držet nastavených mantinelů a přitom dostává poměrně velký prostor ke svým vizím. V rámci trendů už nikoho nepřekvapí, že šéf Cenobitů se zálibou v akupunktuře čůrá v sedě, koneckonců všichni členové uskupení jsou v podstatě fešáci, co si v kráse nezadají s Divou Plavalagunou z Pátého elementu. Škoda jen té pekelné délky. Runtime v tomto žánru by neměl překročit 95 minut včetně titulků, všechno navíc je autorské sebepoškozování. Odessa A'zion se vzhledem někde mezi Goldie Hawn a Milanem Peroutkou to tady pěkně schytává, ale dle mého se do role hodila perfektně.. (26.07.2023)

Původního Hellraisera jsem neviděl, a tak hodnotím samostatně tento "reboot" bez jakéhokoli srovnání a musím uznat, že zklamaný rozhodně nejsem. Sice se nekoná žádný hororový převrat, jak jsme mohli očekávat, ale jako fajn moderní a vizuálně příjemný horor je Hellraiser dostačující. Strašně se mi líbí celá mytologie kolem Cenobitů, kostky a kletby a jde vidět, že z hlediska jejich vizuální stránky se na nich tvůrci šikovně vyřádili. Lekačky zde nejsou, atmosféra spíše také ne, ale hlavní myšlenka je dostatečně záživná, aby se spolu s obstojnými herci postarala o dvouhodinovou zábavu se skvělými prvky utrpení, bolesti, gore a originality v hororovém žánru, který se poslední dobou topí v kýčovitosti a nezajímavých, přízemních nápadech. Chválím. K lepšímu zážitku mi sice chybí větší ambice a krvavější a masakrálnější gore, které zrovna zde úplně vybízí k extrémům (stahování z kůže, sekání těl...), ale jinak si nemůžu stěžovat. (18.10.2022)

Krása, pokud Hulu bude pokračovat v tomhle křísení mrtvých hororových frančíz, budu jen a jen rád. David Bruckner v tomto ohledu pro mě odvedl ještě lepší práci než Dan Trachtenberg v nedávném Predátorovi, z hororového hlediska je nový Hellraiser výrazně uspokojivější. Na gore se nicméně mohlo trochu přidat, nejde se vůbec do extrému, přičemž zrovna Hellraiser na streamu by něco tvrdšího snesl. Tak třeba v pokračování, ideálně i s nějakými trochu sympatičtějšími postavami. (16.10.2022)

Je to béčko, ale béčko do kterého David Bruckner otiskl několik celkem silných výjevů. V jednu chvíli jsem měl pocit, že se bavím podobně jako u první filmové návštěvy Silent Hillu. Problém je silně nesympatický cast, kdy netrpí jenom postavy, ale nakonec i divák dostane pohřebíkovaným prknem po hlavě. Díky téhle sestavě mě za půlkou začal zajímat spíš chybějící origin Pinheada namísto řešení zbytku skládačky. (08.10.2022)

"Skládá kostku, ropucha? Vraž jí hřebík do ucha!" Copak Leviathan... Existuje ještě jedna konfigurace kostky, ze všech nejhorší, přinášející divákům mučivou trýzeň a pekelnou nálož nesnesitelné bolesti! Její název zní Nastycasting. Bože můj, Pinheade, ty to vidíš! Tu opuchlou ropuchu s nepřítomným feťáckým pohledem. O tu se mám jako bát? Seriously? Proti ní byli všichni cenobiti krásní a sympaťáci a cenobitka kočka k zulíbání. Zřejmě tvůrčí záměr Davida Brucknera, jak divákovi působit pekelná muka, stáhnout ho ze sedačky do syčících plamenů a nechat mu rozežírat orgány i mysl pochybnostmi, zda někde ve vesmíru nebo v pekle vůbec existuje nějaká hranice lidské obludnosti. Kolik hvězd si do hlavy zarazím? Tři. Coby hřebíkový gender přírůstek do Pinheadovy sbírky bych to úplně nezatracoval, i když moje žena, která na Hellraiserech všeho druhu vyrůstala, u toho trpěla jako zvíře. Přitom se na utrpení těšila, bohužel jiného druhu. Je fakt, že ten castingový vtip století s ropuchou zkazil celý film i mně. (02.03.2023)