Režie:
Jozef BednárikKamera:
Milan DostálHudba:
Karel SvobodaHrají:
Daniel Hůlka, Lucie Bílá, Leona Machálková, Jiří Korn, Pavel Vítek, Richard Genzer, Jan Révai, Tomáš Trapl, Martin Pošta, Renata Drössler, Adéla Šeďová (více)Obsahy(1)
Předposlední hudebně dramatické dílo Karla Svobody Dracula mělo premiéru v Praze 13. října 1995 s Danielem Hůlkou v titulní roli. Muzikál vznikl na námět románu Drákula irského spisovatele a divadelního kritika Abrahama „Bram“ Stokera (1847–1912), kterého se však drží jen velmi volně. Děj se odehrává ve středověku, 19. století a v neurčité blízké budoucnosti. Na počátku Draculovo vojsko drancuje kraj, lidé hledají spásu v klášteře, kam posléze vtrhne i Dracula. Kněz se snaží zabránit rabování, ale když v jeho náručí umírá potulný mnich, vyřkne nad Draculou kletbu a odsoudí jej k věčnému životu a touze po krvi. Po úspěšném uvedení muzikálu v Praze následovala Bratislava, Prešov, Moskva, Gdyně, Basilej, Tecklenburg, Antwerpy, Soul, lichtenštejnský Blazer a německý Rostock. Zhlédly jej už miliony diváků. K úžasnému úspěchu ještě přibylo více než 300 tisíc prodaných nosičů s nahrávkou muzikálu. V roce 1996 muzikál natočila Česká televize, která zprostředkovala dílo dalším divákům. Šlo pravděpodobně o největší životní muzikálový úspěch skladatele Karla Svobody (1938–2007). Takže i při současné televizní repríze je nesporně nač se těšit. (Česká televize)
(více)Recenze (104)
Parádní zpracování parádního muzikálu. Dokonalá hudba Karla Svobody, která dokáže snoubit klasické muzikálové melodie s elektrickou kytarou a všechno sedí. Navíc se tu sešlo jedinečné obsazení, které už nepůjde zopakovat. Hůlka i Bílá v nejlepších letech a rolích napsaných takřka na míru, dokonalý Jiří Korn, hubený Genzer a nezapomenutelné taneční výkony celé crew v čele s Krví v podání skupiny UNO. Nejlepší český muzikál. PS: Mluvím pouze o verzi z roku 1996, kterou jsem měl tu čest vidět naživo. "Moderní" zpracování se stárnoucím Hůlkou, tunou rychlokvašek a kostýmy jak z telenovely prostě neuznávám. ()
Mí nejbližší a známí mě často označují za (ne)kulturní hovado a neznaboha – možná oprávněně, ale já prostě nemám čas ani moc příležitostí, abych se „napravil“. Divadla i lepší kina jsou od nás na kilometry vzdáleny a popravdě svůj volný čas raději trávím jakožto náruživý cestovatel mimo svůj domov a poznávám svět, nebo se dívám na filmy pěkně z pohodlí domova. Díky youtube jsem však využil možnost shlédnout tento mnohými označovaný „nejlepší muzikál“ a trochu jsem si rozšířil své obzory. Já moc na opery, muzikály a divadelní hry nejsem – ale nelituji času, který jsem tomu věnoval. Doba kdy si Hůlka nebo Genzer ještě přes své báchory viděli na pindíka a sklízeli zasloužené uznání, už je sice dávno v tahu, ale jako celek se mi tento muzikál docela líbil. Hlavně tedy co se textů interpretovaných písní týče. Machálková, Bílá a Korn taky ostudu rozhodně neudělali a čert vem, že se známým příběhem to má společného jen velmi málo. Hlavně když se lidé v „sále“ bavili. I já to přežil ve zdraví (i když po letech a z domova) a to je hlavní. Možná někdy v budoucnu najdu odvahu i na novější verzi… ()
Na jevišti Kongresového centra v Praze jej už zhlédlo více než jeden a půl milionu diváků a muzikál zaujal i na Slovensku a v Koreji. v Koreji jsem na tom nebyl ,ale v Kongresovem centru ano a nic lepšího jsem do ted nevidel a myslim,ze ani neuvidim...byl to muj první muzikal v zivote a neverim,ze to něco prekona. ()
Zase jednou něco českého, za co bychom se nemuseli stydět ani ve světě.* (* Pomineme-li obvyklé strasti při překladu libreta.) Velkou měrou na tomto je podepsán stage design a kulisy. Smekám tedy před ak. arch. Danielem Dvořákem. Nebylo by však moc na co koukat, kdyby prostor mezi všemi těmi velkolepými kulisami byl prázdný, takže za zmínku stojí i všichni herci a herečky, kteří zdatně zpívají a tančí. Stejně jako jsem viděl v Kleopatře, zde máme také postavy, které se během vystoupení téměř nezastaví - krvinky. Smekám tedy i před trojicí Berna-Kolva-Šeďová a jejich výdrží a pohybovými dovednostmi. U nich je také vidět, jak je evidentně esteticky příjemný bílý makeup s červenými očními stíny. Ale to věděl už Macphisto. A věděly to i bojovnice Kyoshi. Muzikál by však byl nic bez hudby a slov, ty se povedly na jedničku, prakticky co věta, to nějaký ten rým, hudební motivy se vesele opakují a navzdory třem různým časovým érám nezní nikdy, že by tam nepatřily. ()
Vizuálně velkolepé, nadčasové a srovnatelné se zahraničními muzikály, hudba a choreografie je skvělá a pěvecké výkony naprosto excelentní. Ovšem trochu mi to přišlo, jako kdyby se mi líbil obal knihy a styl psaní, místo toho aby si mě spíše získal obsah. Nějak mě to nezasáhlo, emoce se nedostavily a občas jsem se i nudil. Každopádně jak říkám, řemeslně je to opravdu obdivuhodný muzikál, který sklidil úspěch naprosto právem. ()
Galerie (15)
Photo © Tomáš Král
Zajímavosti (14)
- Dobová kritika dílo hodně sepsula. Karel Svoboda se později přiznal, že ho toto hodnocení hodně bralo a z krize se dostal až po měsíci, kdy divácký zájem ukázal, že lidem se muzikál líbí. (Pluto_petr)
- Hovořilo se o tom, že muzikál Dracula je prokletý. Možná právě skrze svůj obsah, který se točí hlavně kolem krve, smrti a nešťastné lásky, nepřinesl příliš mnoho štěstí lidem, kteří v něm byli zainteresovaní. Například autor námětu a choreografie Richard Hes podlehl rakovině slinivky, stejně tak spoluautor Zdeněk Borovec a Karel Černoch, který si zahrál roli kněze v roce 2003. Hudební skladatel muzikálu Karel Svoboda se rozhodl ukončit svůj život. Pomocný režisér Ľubomír Fritz podlehl zhoubnému mozkovému nádoru, režisér původního i nového nastudování Jozef Bednárik skonal na prasklý žaludeční vřed. Neštěstí postihlo i další představitele. Daniel Landa, který ve 14 představeních odehrál hlavní roly Draculy, málem zemřel při rallye, v roce 2012 mu ochrnula pravá pravá půlka obličeje. Daniel Hůlka, další představitel Draculy, prodělal vážnou operaci slinivky, ze které se dlouho zotavoval. Lucie Bílá, v muzikálu jako Lorraine, v roce 1999 sice vyhrála nad rakovinou děložního čípku, nicméně o deset let později jí lékaři diagnostikovali tyreotoxikózu, onemocnění štítné žlázy. A představitelka Adriany a Sandry, Iveta Bartošová, se rozhodla v roce 2014 ukončit svůj život. (Nick321)
- Autorem námětu byl Richard Hes, který jej sepsal koncem roku 1993 a předložil Egonu Kulhánkovi, který se rozhodl muzikál produkovat. Společně oslovili skladatele Karla Svobodu, textaře Zdeňka Borovce, výtvarníky Theodora Pištěka a Gitu Marcolovou, architekta Daniela Dvořáka a režiséra Jozefa Bednárika. Všichni nabídku přijali. (Pluto_petr)
Reklama