Napříč vesmírem

Antiutopisticky muzikal, ktory neuprosne melie vsetky prave hodnoty a idelay takmer permanentne antizanrovym mlyncekom. Dokazom je konieckoncom aj "nijaky" zaver. Uznavam vsak, ze Julie si toho vzala v ramci poctu dejovych linii na bedra mozno az prilis. A tazko povedat ci v tomto konkretnom pripade mam stastie ci smolu, kedze pred filmom som ziaden trailer/teaser na neho nevidel. (17.02.2008)

Across the Universe není jako Moulin Rouge, Across the Universe je jako Hair, kde jsou na drogách nejen postavy, ale i divák. A není podobný jen tématem rebelie mládí a (proti)válečného běsnění (byť nahlíženým okem dekadentně soudobým a nikoli "hippie" dobovým) a větším důrazem na náladu z filmu, než na děj, ale i faktem že na rozdíl od Moulin Rouge to není tak úplně bezchybný muzikál. I přesto že má, stejně jako Vlasy, naprosto úchvatný závěr. Ač je ústřední milostný příběh dvou lidí těžce zkoušených během historických událostí velice silný a navíc chytře zdramatizovaný kulturním střetem vyplývajícím z rozdílného původu a tedy i mentality obou postav, a i množství vedlejší postav a jejich příběhů jsem uvítal jako rozšíření záběru filmu a fungující ukotvení hlavní dějové linky do skutečného světa, pořád jsem měl s filmem jeden dost zásadní problém. Je totiž příšerně zkratkovitý - možná je to částečně způsobeno nucenou "videoklipovitostí" filmu vyplývající z vyprávění pomocí 40 let starých písní, každopádně mi v něm na rozdíl od ostatních pár minut ne přebývalo, ale naopak chybělo, protože jinak proti jeho tempu a dynamice nic nemám. Hlavně na dotažení některých potenciálně emocionálně velmi silných scén, které jsou nedostatečně využité. Nebýt zkratkovitost, při filmu bych snad ani nedýchal, ale takto mě vyloženě dostal až samotný konec, který mě nejen donutil trochu zvednout hodnocení, ale taky zařadil Brouky a jejich Hey Jude a All You Need Is Love na můj hudební jídelníček na několik budoucích týdnů :) 8/10 (27.02.2008)

Nápad přetavit písničky Beatles to filmu je znamenitý. Provedení už však pokulhává. Spousta písní je do filmu naroubována křečovitě a působí dost nepatřičně. To platí například o postavě Prudence, která je zde totálně ale totálně navíc. Tvůrci jí museli vymyslet celý nudný příběh a to vše kvůli jediné písničce. Dále mám výtky k celému soundtracku. Beatles by zasloužili zajímavější aranže a zpěváky. Ti co zde zpívají působí jako "hvězdy" ze Superstar. Obyčejné hlasy bez špetky charismatu. Chtělo by to víc takových jako je Joe Cocker. Ale oceňuji výtvarně zajímavé psychedelické sekvence. PS: Bono neumí hrát, vůbec. (31.12.2009)

"All you need is Love?" Jude opouští rodný Liverpool a vydává se do Ameriky setkat se se svým otcem. Jenže nalezne mnohem víc. Poznává jednu světlovlasou dívku a dává se do zpěvu, protože některé věci se jinak vyjádřit nedají. Právě hudba je největším kladem, ale zároveň i největší slabinou Across the Universe. Beatles složili spoustu skvělých skladeb, to všichni víme, ale proč je všechny vysloveně „cpát“ do jednoho filmu? Z některých jen pár tónů, jindy celou sloku, některé celé... A i když je film hodně rozvláčný (občas až moc), tak písně jsou zde podávány příliš překotně. Zvolnění hudební stránky by prospělo. Jako skvělý nápad mi naopak přišlo obsadit ústřední role téměř neznámými herci. Mladé neokoukané tváře ztělesňují celou jednu generaci, která byla ochotna umírat pro lásku a válku (a tato dvě slova byla nutně spojena). Bono v roli jejich "guru" je pak přímo geniálním castingovým tahem. Kdo jiný by mohl kázat o míru než on, který je zase symbolem současné generace. Psychadelická jízda může začít, tedy pokud se ovšem nebudete bránit. Tak trochu jiná muzikálová podíváná... "Strawberry Fields Forever" (16.12.2007)

Bolo milé oprášiť (aj tie menej známe) songy od legendárnych 'The Beatles' a dostať ich opäť do povedomia hlavne tej mladšej (mojej) generácie. Muzikálové prevedenie songov do novšieho šatu je na skvelej úrovni, ale len čo sa týka zvuku. Spojenie s obrazom (a dejom) bolo rozpačité a neprinieslo požadovaný účinok. Silné momenty a nenudiace minúty (pohreb, nástup JoJa na scénu, Maxov nábor do armády) sa ako na hojdačke striedajú so slabými (rozvláčny úvod a celkovo rozhádzaný dej). Nemožno odoprieť originálny príbeh a spojenie silných myšlienok. Takže sa jedná o vkusný, trošku absurdný, no vizuálne zatiaľ asi najúchvatnejšie prevedený muzikál, no úplne jednoznačným pozitívom by som to nenazval. Hercom a ich speváckym výkonom však len ťažko nezatlieskať. 65%. (12.01.2009)