Číslo 9

Někdy člověk při sledování filmu zaleze tak hluboko do své ulity, že se bez přestání bouchá do její čepice (to jsem měl naposledy u Mary a Maxe). Jenže ulita Čísla 9 smrdí po výparech z továrny, nemůžu se v ní ani o píď otočit a navíc to všudypřítomné dusno... Líbí se mi, že Shane Acker se pořádně opřel do tématu: lidi versus stroje, kdo vyhraje? Jasně, že prvním byl Cameron se svým Terminátorem, ale je pravda, že až nyní mi došla myšlenka, že něco podobnýho se fakt může stát. Jenže druhá teze je taková, jestli na to už není pozdě. Sakra, hodně těžký film na sledování! Těch otázek! Je paradoxem, že zatímco se jiné filmy snaží o hlubokomyslnou debatu mezi divákem a režisérem, přijde animák, který má poloviční stopáž, ale jeho stopa je hlubší než u kdejakýho spektáklu. (15.11.2009)

Na to, že mělo jít o netradiční animovaný film, to má tedy velmi tradiční vyprávěcí strukturu i morálku a ideologii. Kromě toho, že to je taková naivní duchovní (křesťanská) propaganda (o nesmrtelnosti duše, odlišnosti těla od duše a dokonce mysli), tak je v tom i něco typicky amerického, manažerského. Hlavní hrdina dělá strašně moc chyb, ale předem vví, že to nakonec bude dobré. Ta touha něco dělat a být akční, i když ostatní nevidí smysl takového počínání, patří k pocitu "vyvolených". A tento film takový způsob myšlení podporuje, protože nám předem naznačuje, že Devítka má pravdu. Ale ve skutečnosti to tak nebývá. Tady se příběh splétající několik žánrů fantastiky vymyká tomu podněcovat fantazii, ale prostě nás nutí UVĚŘIT. (10.09.2009)

Postapokalyptický film o hadrových panáčcích s čísly. Na jednu stranu mě to občas dokázalo vtáhnout do děje, ale na druhou stranu jsem si naprosto jistá, že bych se na to už nepustila znova. Jen teda moc nedokážu pochopit proč "devítka" strkala tu věc do tý druhý věci a tím to celé začal, kdybych něco takovýho našla na zemi tak bych se to teda rozhodně nepokoušela nikam zapojovat. Ale je fakt, že kdyby to neudělal tak by film skončil po půl hodině. 3* (28.09.2011)

Tři a půl hvězdy. V Čísle 9 totiž vítězí forma nad obsahem, a to s přehledem. Na film se dívá opravdu dobře, animace je takřka bezchybná, všechny technické hračičky jsou do detailů promyšlené a postapokalyptický svět je nádherně zbořený a mrtvý. Mrtvý je ovšem také scénář - snad nikoho nemůže překvapit, a když, tak jedině tím, jak je nudný. Je to velká škoda - akční scény jsou natočeny pěkně a nápaditě, hadroví panáčci jsou sympatičtí a roboti náležitě "temní"... Jenže ten děj... (16.06.2010)

Tam, kde se Wall-E pokouší v první půli o náznaky depresivní postkatastrofické atmosféry, tam Číslo 9 rozvíjí svoji vizi světa sežehnutého válkou naplno a neohlíží se na nálady dětského publika. Výtvarná stránka je úžasná a protože v mém hodnocení hraje obvykle významnou roli, přikloním se k pětihvězdičkovému hodnocení, i když s tou filozofickou stránkou snímku mám problém a jeho vyústění považuju za neuspokojivé. Tam, kde např. Avatar má filozofii až příliš primitivní, tam je filozofická rovina Čísla 9 možná až příliš komplikovaná a neurčitá. Číslo 9 líčí příhody devíti podivuhodných bytostí s robotickým základem, které vyhlížejí jako hadrové panenky kombinované s představou umělých strojů z konce 19. století. Retrostylizace, která jako by vypadla z pozdních románů Julese Verna, spolu s pochmurnou výtvarnou stránkou laděnou do hnědi je pro dnešní animovaný film výjimečná a film celkem odvážně narušuje představu pozitivně laděného filmu, na který vyráží rodiče s malými potomky. Hrdinové příběhu čelí monstrózním strojům, z jejichž podoby už na první pohled čiší nenávist a odosobnělé zlo techniky, která se vymkla lidským rukám. Tvůrci filmu na první pohled pracují s obavami dnešního obyvatele vyspělého světa, kterému technika na první pohled leze na nervy a sní o návratu k jednoduchému životu v souladu s přírodou. Souboj panáčků s ďábelským vynálezem je plný dobrodružné akce a jedinečných efektů. Pod jejich palbou sice poněkud uniká myšlenka, ke které by měl příběh směřovat, ale i tak se pro mě jednalo o silný zážitek. Celkový dojem: 90 %. (02.05.2010)