Hranice smrti

Nakonec 3 i když je to fakt promrdanej potenciál. Takovou bandu trapáků jsem jako záporáky dlouho neviděl. Chyba scénáře, který měl tendence obalit ty jatka do alespoň nějakou dějovou linií a snad poukázat na jisté současné problémy, což je prostě neuvěřitelně nadbytečné. Zvláštní kapitolu by si zasloužila ta fosílie, co vystupovala jako "otec rodiny". Scénář po ní chce takové nesmysly, že díky ní film začne být občas skutečně absurdní. Vyloženě hloupé chování postav ("Te´d tě zabiju!" a podobně) a kreténská nelogičnost (když je třeba, vždycky se někde válí nějakej krumpáč, kladivo, nebo sekera; hlavní hrdinka dostane několikrát strašný bití od 150kilovejch frajerů, po kterym by prostě normální člověk přestal existovat a na ní to prakticky nezanechá následky) film strašlivě sráží. K režii bych měl také pár výhrad. Gens umí naaranžovat scénu a postavit efektní záběr, jeho filtrová onanie je bohužel až příliš znatelná a akční scény díky přebuzenýmu střihu nepřehledné. Tři hvezdy tedy leží na naprosto fascinujícím a kvalitně zpracovaném gore (scéna se sekerou a cirkulárkou je jedna z největších fatalit, co se na dlouhou dobu bude dát v kině vidět), které francouzi zkrátka umí. (18.07.2009)

Po À l'intérieur další jatka ve francouzský režii mohutně připomínající House of 1000 corpses (úchylná rodinka) a nebo Hostel (jatka). Xavier Gans se tentokrát nešetřil jak u Hitmana a nechal na plátně propuknout fakt brutální krvavý orgie, kde za zmínku stojí hlavně scénka s cirkulárkou a nebo ustřelení půlky hlavy brokárnou, stejnětak se moc povedla rodinná večeře s taťkou führerem. Jenže bohužel mi bylo vlastně úplně fuk co se s kym stane, teda až na taťku, tomu se přál aby to schytal co nejhůř, ale jinak mi to bylo jedno a tak se u mě jednalo akorát o sledování brutálních scén střídající nudnější pasáže bez nějakýho většího zaujetí a už to nevytrhla ani solidní atmosféra bolesti a utrpení. 3.5* (03.04.2008)

HOSTEL mě opravdu bavil. Pořád jsem si říkal, kdy přijdou ty WTF momenty, kvůli kterým je u nás film tak špatně přijímán, a ono v podstatě nikdy nic. Naopak, hlavní myšlenka je výborná a (téměř) všechno sedí. Má to gradaci, napětí i atmosféru. Nic z toho jsem neočekával. Líbilo se mi ztvárnění démonického Slovenska, děvky i cigáňata. Hlavnímu hrdinovi jsem fandil a sadisté byli taktéž přesvědčiví. Hostel je v gutu. Možná (!) není na čtyři hvězdičky, které jsem udělil, ale když vidíte ty hysterické "odpady" všude kolem, nemůžete si pomoct. To FRONTIER(S) jsou (až na občasné záchvěvy kvality) skoro celí jedno velké WTF. Litry krve, stříkající při každé příležitosti do úst hlavní hrdinky, nemají jiný účel, než odradit diváka od oběda, a ty občasné záchvěvy kvality matou stejně jako roztřesená kamera při zdejší honičce v autech (to bylo teda něco). Filmu, jeho tvůrcům i hercům jsem nedokázal uvěřit ani já, takový prototyp jasného believera. A to je co říct. Xaviere Gensi, vy musíte dělat něco špatně. Zlatý Eli Roth. (15.01.2011)

Ach to naše slavné mučení. Všechno šlapalo celkem dobře, až do jednoho momentu, kdy mě hlavní ženská postava začala tak trochu vadit. Je těžké posoudit, jak se lidé chovají v takových situací, asi to bude individuální, ale jak se chovala a pohybovala... jako by nechtěně přehrávala a působilo to na mě velice komicky, takže jsem si spíše přál, aby jí dostali náckové taky a to je zlééé. (23.08.2014)

Francouzská odpověď na HOSTEL. Jak to umějí jenom Francouzi, film naprosto bezelstně spojuje dekadenci a (předpokládám) záměrnou demenci s provokujícím politickým podtextem. Čtveřice mladých lidí zjevně arabského původu využije rasových nepokojů na předměstích Paříže k loupeži a uteče na venkov, kde se dostane do spárů početné, výrazně zdegenerované rodiny žijící v osamoceném stavení nad starým dolem (a taky provozující liduprázdný „hostel“). Pokud se na začátku jeden z hrdinů vyjádří o policistech jako fašistech, určitě nebyl připraven na přivítání, které jim všem připraví rasově čistá, leč vymírající rodina v čele se starým otcem, ryzím „náckem“ trousícím v uniformě slogany typu „Arbeit machts frei“. Když jediná z přeživších postav skončí v rukou policie, znamená to pro ní ironické osvobození nebo definitivní stvrzení její bezvýchodné situace? Film jednoznačnou odpověď nedává a budiž mu to k dobru. Ačkoliv se subžánru „maso“ hororů důsledně vyhýbám, FRONTIERE(S) považuju za jeho celkem snesitelný příklad. Tím, že je film natočený efektně, tj. rychle tempem i střihem, vyznívají veškeré důsledky použitých nástrojů (cirkulárky, řeznických háků, velkých kleští) spíše ve zrychleně „splatterovém“ než protahovaně sadistickém duchu. FRONTIERE(S) jsou atmosférickým a slušně zábavným mrháním celuloidu. (07.10.2007)