Režie:
Xavier GensScénář:
Xavier GensKamera:
Laurent BarèsHudba:
Jean-Pierre TaïebHrají:
Karina Testa, Aurélien Wiik, Patrick Ligardes, Maud Forget, Samuel Le Bihan, Estelle Lefébure, Rosine Favey, Adel Bencherif, David Saracino, Chems Dahmani (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Parta zlodějů prchá s ukradenými penězi přes hranice. Na chvíli zakotví ve starém hostinci, kde narazí na podivínského chlapíka a jeho rodinu, která se zde skrývá. Z obyvatel zapadlé putyky se vyklubou fanatičtí neonacisté se sklony ke kanibalismu. Strhne se neuvěřitelný souboj, ve kterém jde o krk. Začíná boj na život a na smrt!
Scenárista a režisér v jedné osobě Xavier Gens se netají zálibou ve filmech Texaský masakr motorovou pilou (The Texas Chainsaw Massacre, rež. Marcus Nispel, 2003), Noční můra v Elm Street (A Nightmare On Elm Street, rež. Jack Sholder, 1985), Saw (Saw) nebo Barbar Conan (Conan The Barbarian, rež. John Milius, 1982). O natáčení filmu říká: „Na začátku jsme měli spoustu problémů s násilnými scénami ve filmu. Poté, co se do střižny přišel podívat koproducent Luc Besson, (právě jsem pracoval na scéně jak si rodina vaří jednoho z hrdinů), a utvrdil nás v tom, že máme natočit film tak, jak to cítíme, se mi ulevilo. Krátce na to mi nabídl režii filmu Hitman (Hitman, 2007)“. (oficiální text distributora)
(více)Videa (5)
Recenze (360)
Na podruhé zhlédnutí už hlavně ten masakr. Podříznutí, vykuchání, přeštípnutá achilovka, hrátky s pilou, krvavá střelba...nu, je toho dosti. Francouzi se opět vyrovnávají s nechutí k německým sousedům a pro jistotu ještě s hitlerovským nacismem. Film jede na splatter vlně podobně jako Noc s nabroušenou břitvou či Mučedníci, kterou Francouzi začali pomalu rozjíždět v 90.letech. Snímek je neobyčejně špinavý, plný bahna ( dočkáme se i ringu volného pro ženy) a krve. Hlavní hrdinka se postupně mění v trosku, které zůstal pouze pud sebezáchovy. Kupodivu mne film vůbec nenudil ( což bude asi výcvikem na artových filmech), jen ke konci už mi přišel spíše komický, než děsivý. Jak známo, když se to s násilím přežene, dostaví se přesně opačné reakce než ty, které byly původně zamýšleny. Gore efekty jsou velmi podařené a tam, kde Italové dnes tápou, Francouzi kralují. Očekávejte nechutnou vyvražďovačku a budete spokojeni. ()
Frantíkům ty jejich zběsilé násilnosti v ulicích už asi pěkně lezou na mozek a díky tomu si od srdce točí tyhlencty roztomilé filmečky ..Konkrétně zde ,narazí na zaběhnutou rodinku labužníků-vedenou důchodcem sentimentálně vzpomínajícím na staré, dobré časy pod vlajkou s hákovým křížem-partička demonstrantů z paříže....Vše jde plus/mínus podle důchodcova nazi-kanibal-plánu -než se ale v mladé a těhotné slečně sepne nouzový,terminátorský okruh ,díky kterému připraví děvče z města bandě vidláků pár horkých,,šťavnatě,čvachtavých chvilek............Je to divočina se slušným tempem a několika odkazy na staré klasiky,která určitě není určená pro lecjakého nadšeného pojídače filmů ale spíše pro uzoulinký okruh nadšenců,kteří si v prvoplánové řezničině umí najít tu správně říznou zábavu. ;) ()
Francouzská odpověď na HOSTEL. Jak to umějí jenom Francouzi, film naprosto bezelstně spojuje dekadenci a (předpokládám) záměrnou demenci s provokujícím politickým podtextem. Čtveřice mladých lidí zjevně arabského původu využije rasových nepokojů na předměstích Paříže k loupeži a uteče na venkov, kde se dostane do spárů početné, výrazně zdegenerované rodiny žijící v osamoceném stavení nad starým dolem (a taky provozující liduprázdný „hostel“). Pokud se na začátku jeden z hrdinů vyjádří o policistech jako fašistech, určitě nebyl připraven na přivítání, které jim všem připraví rasově čistá, leč vymírající rodina v čele se starým otcem, ryzím „náckem“ trousícím v uniformě slogany typu „Arbeit machts frei“. Když jediná z přeživších postav skončí v rukou policie, znamená to pro ní ironické osvobození nebo definitivní stvrzení její bezvýchodné situace? Film jednoznačnou odpověď nedává a budiž mu to k dobru. Ačkoliv se subžánru „maso“ hororů důsledně vyhýbám, FRONTIERE(S) považuju za jeho celkem snesitelný příklad. Tím, že je film natočený efektně, tj. rychle tempem i střihem, vyznívají veškeré důsledky použitých nástrojů (cirkulárky, řeznických háků, velkých kleští) spíše ve zrychleně „splatterovém“ než protahovaně sadistickém duchu. FRONTIERE(S) jsou atmosférickým a slušně zábavným mrháním celuloidu. ()
Když mě oběti ničím nezaujmou, mám pak holt jejich utrpení na háku (i když zrovna tohle nebylo úplně marné – to marné sundávání Toma z háků). Takže podhrabávání se z vězení skrz prasečí kejdu mohla být echt-hnusná scéna desetiletí, ale pro mě nebyla. Kvůli tomu zprasenému scénáři mi záchrana obětí byla buřt - klidně i buřt na lidském sádle opékaný. A otec rodu, ten rádoby nácek, nebyl hrozný, ale spíš k smíchu (což je samozřejmě k pláči). Navíc ostatní členové rodiny plnili jeho příkazy liknavě, bez invence a natolik nedbale až nechápu, že jim už dávno před tím pár obětí nezdrhlo. Z úchyláků mě zaujala (při "ubytovávání") jen Klaudia. Sympaticky zapšklá, věčně ve stínu starší Gilberte, docela introvert, ale rázná. Zkrátka holka do nepohody, která ví, co chce :-) Škoda, že nedostala víc prostoru. Jinak ale film nezaujal, taková slátanina, byť hojně zalévaná kečupem. Navíc kameraman byl na speedu a střihač zobal extázi a u toho já se prostě moc nebavím. ()
French Cirkula Massacre. Inspiraci Hooperovou matkou slasherů nelze přehlédnout, navíc Gens prokazuje schopnost vnést do svých filmů naturální živočišnost, ovšem jakmile vstoupí na scénu blábolení hnědokošilatého geronta, panenkovské motivy (i když je tam pár pěkných kopů, nemyslím Tondu) a štěkot těžkého kulometu, začnou se krajně pravicoví kanibalové pozvolna poroučet do standardních žánrových zablácených prdelí a krvavých kytek. No jedno je jisté, ten árijský motel asi nebude v hodnocení francouzských ubytoven příliš vysoko - mám dokonce obavy, aby člověk nějakého recenzenta vůbec pohledal.. ()
Reklama