Režie:
Oldřich DaněkScénář:
Oldřich DaněkKamera:
Eduard LandischHudba:
Jiří VáclavObsahy(1)
Bravurní dialog mezi stárnoucím španělským velvyslancem (Jiří Adamíra) a ovdovělou Marií z Pernštejna rozenou Manriquez de Lara (Hana Maciuchová). Velvyslanec se snaží umravnit mladou vdovu a zmírnit i případné nepříjemné následky jejího chování. Konec konců pro katolickou šlechtičnu, navíc Španělku, se opravdu nehodí mít milence. A mladá vdova je nejen půvabná, ale i hbitého jazyka. (Jezinka)
(více)Recenze (37)
"Často si říkám, že některých vědomostí mě mohl Bůh ušetřit." Televizní konverzačka, která suveréně převálcovala Díru u Hanušovic, kterou jsem nějakou hřčkou osudu sledovala ve stejný večer. Španělé pobavili, poučili a dali náměty k přemýšlení. Díky Oldřichu Daňkovi jsem si spravila chuť, děkuji! ()
Nedávná smrt Hany Maciuchové mě přivedla k této televizní inscenaci. Obtížně se mi to objektivně hodnotí. Životní partneři Maciuchová a Adamíra spolu sehráli dvojhru, která je v podstatě televizním záznamem divadelního představení, které je pro herce jistě náročnější. Divadelní inscenaci herci jistě tenkrát zkoušeli několik týdnů, zatímco partneři M+A si to mohli vyzkoušet doma a sjet nanečisto ve studiu. Pár stovek za práci a na rozdíl od divadla mohli text zapomenout. V podání této dvojice se jednalo o naprosto skvělý herecký výkon, který oba dokázali ukočírovat pro televizi, jako správní profesionálové se oprostili od zbytečných teatrálních gest a vytvořili spolu krásný portrét Marie Manrique, která do našich zemí přivezla slavné Pražské Jezulátko. ()
Lahůdka po všech stránkách. Jako člověk s přehledem o období vlády Rudolfa II. jsem se kochal tím, jak Daněk dokázal využít politického pozadí schůzky těch dvou, naplnit rozhovor, že šlapal jak švýcarské hodinky. Chyrakteristika češství i Prahy samé je těžce nadčasová, takže jsem nalezl i mnoho mouder a poučení. 100% ()
Herecky excelentní a jednoznačně na 5 hvězdiček. Scénář je fiktivní a mohl by ublížit šlechetné a opravdově zbožné paní Marii Manrique de Mendoza (+1608), která nese stejné jméno jako její mladší příbuzná (+1636) v podání Hany Maciuchové. Tato půvabná Španělka mohla být šlechtickou kurtizánou i politickou agentkou. Celkově vysoká umělecká kvalita, kostýmy, renesanční interiér...jedna z nejkvalitnějších českých inscenací 80. let! ()
Krásné, po všech stránkách krásné. Souznění, špičkování, stejně tak rozepře i pochopení Hany Maciuchové a Jiřího Adamíry jsou podmanivé, působivé a jen zcela vyjímečně k vidění. Ona je krásná vdova, ovšem příliš mladá na život v osamění, poněkud nevhodně zamilována a v neposlední řadě revoltující za své osobní štěstí. On je o generaci starší španělský velvyslanec, zkušený a znalý politiky i politikaření, snaží se mírnit její temperament a nevhodnost chování. Ovšem kdo může s čistým svědomím říct, co je vlastně v takové situaci správné? TV film, ke kterému se ráda vrátím. ()
Galerie (4)
Photo © Česká televize / Vlasta Gronská
Zajímavosti (2)
- Marie Manrique de Lara y Mendoza byla španělská šlechtična, dvorní dáma budoucí císařovny Marie Španělské a manželka Vratislava II. z Pernštejna. (ArthasKarfa)
- Guillén de San Clemente se narodil v roce 1550 v Katalánsku a zemřel 3. září 1608 v Praze. (ArthasKarfa)
Reklama