It's Always Sunny in Philadelphia

Jak už napsal Subjektiv, tohle je v podstatě sitcom á la Přátelé, jen postavy jsou sobečtí dětišntí otravní hloupí nadržení lakomci (včetně hlavní blondýny) a tím pádem dělají "ošklivé" věci .... Což může být fajn, ale tady je to čistý průměr (narozdíl od těch "hodných" Přátel). (6/10) (09.12.2011)

Ohromne politicky nekorektné a veľmi vtipné. Avšak po dokonalej prvej sérii (hlavne časť o potratoch ) kvalita trocha upadá a je cítiť isté opakovanie námetov. A na rozdiel od väčšiny si nemyslím že DeVito seriálu prospel, skôr naopak. Napriek tomu, pre milovníkov kvalitných, uletených a hlavne politicky nekorektných sitcomov je It's Always Sunny in Philadelphia povinnosťou. (22.07.2009)

Od třetí série si říkám, že to dějově a hláškově nemůže bejt lepší a ejhle... Už jsem u sedmý série a laťka je pořád kontinuálně zdvihána. Celá show je přehnaná, ironická a ďábelsky necitlivá, v reálu pro mě absolutně nepředstavitelná (přátelství je v mým případě přece jen trochu někde jinde) a možná o to víc mě baví sledovat stupiditu a vychcanost týhle pětky. Způsoby, kterejma řeší problémy a "pomáhaj si" jsou v 9/10 případů zralí na umístění do psychiatrický péče. // Když se ve 2. řadě objevil DeVito, tvářila jsem se odmítavě, ale jeho role je tak zábavně tragikomická, od scénáristů/produkce výbornej krok. (06.12.2013)

Normalni psani pro normalniho cloveka, po letech.. <3 :D <3 (A serka na autoplay vyda za mirne preboosteny celoveceracek, AKA idealni format pro insomniaky!) PS:  K te politicke korektnosti; serial funguje ponevadz se smejem na dezolatech s ultra-dezolatnima nazorama. Na rozdil od ruznych bojovnicich za svobodou slova, ktery ocekavaj ze nekdo bude tect z jejich omezeneosti kterou se snazi prodavat jak humor. PPS: Srovnani s Prateli nechapu. IASIP je cira anti-teze tomu kyblu sracek, kteri ponekteri trogloidi povazujou za "nejlepsi sitcom".. (19.01.2024)

Bohužel žijeme v době, v níž se použití termínů politická korektnost/nekorektnost rozbujelo v takové míře, že se pomalu dostáváme ze stavu, v němž být politicky nekorektní je u určitých skupin obyvatelstva prostě módní, do stavu, v němž být politicky korektní je politicky nekorektní. Jednou třeba přijde čas a lidé budou moci prostě říci svůj názor, aniž by bylo nutné ho označit těmito nálepkami (hrůza, i já sám to občas dělám, tak mě tahle doba dostala). Dokud je to ovšem pouze módní, budou zřejmě vznikat i seriály jako je It's Allways Sunny in Philadelphia. Z IASP cítím v podstatě nulovou snahu o tvorbu umění, mírnou snahu o vyjádření se k (věčně) aktuálním společenským problémům, vcelku velkou snahu rozhýbat divákovu bránici, ale především pak snahu po zaplnění určitého segmentu trhu právě tak, jako jiný segment zaplňuje a jiný divácký požadavek plní Přátelé. IASP nabízí stejně ploché a schematické postavy, jen trochu jiného charakteru - namísto uječených, přecitlivělých objímačů, poctivou blondýnku obklopenou hajzly, primitivy, podvodníky, sraby a ubožáky, kterým žádná špatnost není cizí, jen když přijdou k prachům a pichu. Z toho samozřejmě vzniká celá řada více či méně komických situací, mně naštěstí sedících o malilinko víc než ty, které prožívá Joey, Rachel, Monica, Chandler, Phoebe a Ross. Světlejší výjimku pak tvoří ty, které trochu zesměšňují tu neustálou "výchovu k dobrému občanství", jež je v masmédiích téměř všudypřítomná. Ale pozorný pohled odhalí, že IASP se jen tváří, že k tomuto proudu stojí v opozici. Ve skutečnosti je jen křiklavější, uřvanější a mírně originálnější součástí téhož. A nyní si můžete celý předchozí text škrtnout a vzít na vědomí fakt, že mé hodnocení, silné ***, odráží jen míru toho, jak jsem se při sledování seriálu smál. (22.02.2010)