Skins

Seriál, který dokáže zaujmout, rozesmát i rozesmutnit a přitom se vždy vyjadřuje k aktuálním radostem a strastem mojí generace. Chvílemi možná až moc zkratkovitě, ale stále poměrně přesně. Věrohodnosti napomáhají i výborně zvolení herci (i ten Dev Patel je ve výsledku mnohem snesitelnější než ve Slumdogovi), kde pochopitelně zaujme hlavně Nicholas Hoult, jehož postava prochází asi největším a nejméně klišovitým vývojem. Jinak se ale Skins všelijakým těm klišé nevyhýbají a motiv překvapení se opravdu při sledování moc často nedostavuje. Naštěstí na tom ale seriál postavený není, takže se ve výsledku o velké mínus nejedná. Seriál navíc příjemně ubíhá a první dvě série pro mě byli otázkou pár dní. Největším plusem je ale z mého pohledu fakt, že v podstatě každý díl má uzavřenou dějovou linku a tak s odpovědí na některé dříve položené otázky nemusíte čekat x dílů (nebo dokonce řad - zdravím J.J. Abramse). Hodnocení: 1. řada 4*, 2. řada 4* (24.04.2010)

1&2 sezona: inteligentní, originální, reálný... tolik různých emocí jsem v těch dvou dnech, co jsem na to bez přestávky koukala (nemohla jsem přestat), snad nikdy nezažila. Perfektní ve všech směrech, ještě se mi nestalo, že by mi některé postavy tak moc chyběli. SKINS PARTY HARD. 3&4 sezona: možná bych mohla taktně mlčet... Kdyby to byl samostatný seriál, tak by to byl takový slušný průměr, trochu víc přtažený za vlasy, ale dalo by se to vystát. Jenže jelikož to sdílí onen osudový název Skins, tak se to řadí do normálního odpadu. A všechny ty charaktery bych nechala shořet v pekle, fakt jsem je nenáviděla (kromě JJ) a smrt jsem přála úplně všem. Takže jsem jakoby dočasně oslepla a ohluchla a Skins pro mě skončili druhou sérií. It's a wild word! (22.11.2009)

Skins neukazuje mladé tak jako v jiných seriálech, kde se neustále řeší vztahy, co si na sebe obléct, kdo s kým a různé další zákeřnosti. Skins nabízí tak trochu kontroverzní, ale za to realistický pohled na mládež. Příběh ani děj není nějak složitý. Ukazuje svět mladých takový jaký opravdu je. Na první pohled se může zdát, jakoby nikdo z nich neměl nic lepšího na práci než jen drogy, nikdy nekončící párty či sex. No stačí trochu nakouknout pod pokrývku a ukáže se, že pravda je jiná. Problémy postav jsou reálné a lehce je zpozorujete i mezi lidmi s kterými se běžně vídáte. Ať už jde o pocit osamělosti, vnitřní problémy, různá tajemství, hladání vlastního místa či snaha o začlenění se. Dospívání není vždy procházkou růžovou zahradou a je opravdu těžké najít sám sebe. A o tom Skins jsou. Seriál nám neukazuje pouze pěkné chvíle plné štěstí a radosti, ale i ty ošklivé a nelítostné stránky života. Postavy, stejně tak jako děj, působí skutečně a člověka si rychle získají. Každý z nich má nějaké problémy, i když se tak na první pohled vůbec nemusí zdát. Každá z generací je něčím jedinečná a odlišná od těch ostatních. Nikdo není stejný, a každou generaci tak tvoří směsice různorodých charakterů. To máme 6 sérií, ve kterých se nám představily tři různé generace. A potom poslední 7. sérii, kde se vrátili 3 postavy typické pro svoje generace. Seriál Skins si na nic nehraje, nic přepřikrášluje. Je realistický, otevřený a vmnoha směrech i vulgární a právě tím, si podle mého dokázal získat tolik příznivců. Co se týká oblíbené generace, tak tou je a vždy pro mě bude 2. generace. Pokaždé se mi stalo, že jsem minimálně jednu postavu v každé generaci nějakým způsobem nemusela, ale v této se mi to nestalo ani zdaleka; všichni jsou tam buďto tak roztomile naivní, přiblblí a nebo úžasní. V mém srdci jediné místo patří jedné postavě a tou je Cook. Dost zvláštní osobnost, která má v sobě nejen kus nenapravitelného devianta, ale také lásku, radost, soucit a pochopení, které střídá bolest a utrpení. Cook je podle mého jedna z mála skvěle napsaných postav a to hlavně proto, že člověk ani nemusí nic moc vymýšlet, ale pouze stačí čerpat z reality každodenního krutého života jednoho životu napospas odsouzeného teenagera. - "Nothing good ever stays with me, absolutely nothing." (09.04.2017)

První 2 série byly naprosto geniální... Ve 3. nastoupila nová generace postav a došlo ke znatelnému úpadku. 4. série se ovšem opět vrací na vrchol a třeba teď sedmý díl mi vyrazil dech... Jedná se o kombinaci hned několika velmi zajímavých prvků. Předně se jedná o docela realistickou sondu do života náctiletých, hlavní postavy pijí, kouří, hulí, zobou pilulky. Tenhle realismus je spojený se způsobem jednotlivých epizod, které se obvykle věnují jakési psychologické drobnokresbě jedné postavy, poznáváme tak její rodinu, život... tím je seriál obvykle dost pestrý, často se zde pracuje s nějakou psychologickou realisčností, věrohodností, ale zároveň s dostatečně divácky vstřícnými motivy. Vedle toho se zde objevují zas absurdní a nerealistické věci, které seriál doplňují k dokonalosti... Výsledkem je seriál, který neuvěřitelně pobaví, ale i vzbudí velmi silné emoce (některé díly mají na seriál skutečně nezvyklou sílu), drama a komedie... Ve výsledku nelze nic vytknout (krom zmíněné 3. série, což je omyl, který byl napraven). (15.03.2010)

Tak jsem tomuto seriálu dala druhou šanci a docela mě baví (opětovně mě k němu přivedl topmodel Andrej Pejic, za což jsem mu moc vděčná! :-) ). A po trochu rozpačitém 1. díle mě to baví hoooodně! Jen se musím přiznat, že mi byl Nicholas Hoult sympatičtější jako zombík . :-) Škoda, že nehraje ve více filmech, zajímavý týpek. A Hannah Murray je roztomilá. Mám obavy z dalších řad, proč museli měnit obsazení??? :-/ Mě zajímá, jak se vyvíjí mě již známé postavy a ne si zvykat na nové... :-( Nejlepší díl: Výlet do Ruska. :D (28.02.2014)