Skins

Co napsat o seriálu, který je ve všech ohledech jiný než jeho "zámořští kolegové" (Dawsonův svět, One Tree Hill, 90210,The O.C....), ale co se týče žánru, je naprosto jedinečný a poněkud drsnějším způsobem otevřený a realistický, což je ale v případě Skins jedině dobře a je to právě ta skutečnost, která dělá ze Skins něco jiného a něco naprosto výjimečného na poli teen-seriálů. Režie je překvapivě na seriál nápaditá, citlivá, pan Harry Enfield (nebo později kdokoli jiný:)) dokáže poměrně přesně a citlivě zobrazit emoce a psychiku jednotlivých postav, veškeré peripetie, do kterých se Sid, Michelle, Tony, Effy, Anwar, Maxxie, Chris, Jal a Cassie dostávají, jsou zobrazeny až neuvěřitelné reálně (ani nebudete věřit, jak moc se v tom sami uvidíte). Perfektně jsou zde zejména zachyceny vztahy mezi rodiči a dětmi, které tu bývají mnohdy kompilovanější než vztahy mezi hlavními hrdiny. Prostřednictvím jednotlivých epizod je divák seznámen postupně se všemi členy "gangu" (hodně velké uvozovky.)), každá epizoda je věnována jedné konkrétní postavě, přičemž se na pozadí odehrávají zdánlivě nesouvisející osudy ostatních, které se ale postupem času prolínají a dávají prostor k dalším "fuck it situacím":)) Nejcennější na celém seriálu je, že ukazuje a zobrazuje věci tak, jak skutečně jsou (nebo je k jejich reálnému zobrazení nejblíže) a nejede po pro mnohé osvědčené linii áála Dawsonův svět (bez komentáře), 90210 (každý s každým, miluju tě, nanávidím tě, přece jen tě miluju, stejně tě nenávidím...), The O.C. (oproti Skins vyloženě trapné) a nakonec se neubráním srovnání i s mým poměrně oblíbeným One Tree Hill, které se ale naštěstí kvalitou ze všech zmíněných Skins nejvíce přibližuje. Hold britská produkce má trochu jiný pohled na život náctiletých, na jejich problémy a na jejich místo v dnešní společnosti. Daleko více než ta americká sází místo patosu a sentimentu na tvrdé zobrazení reality, občas prodchnuté suchým humorem (díky za něj.)). Tvůrci tímhle "kouskem" určují nová pravidla žánru a dokazují, že i již mnohokrát zpracované téma o teenagerech zdaleka není vyčerpané a že prostřednictvím pečlivého a promyšleného vyprávění lze vytvořit dílo, které diváka emocionálně zasáhne a nutí jej si klást spoustu otázek a to je podle mě to nejcennější, čím Skins oplývá. Budu se opakovat, ale každému střízlivému člověku musí po zhlédnutí Skins připadat seriály jako již zmíněné BH, Dawson nebo O.C. neuvěřitelně trapné a hubené chudinky skrz naskrz "provoněné" komercí (netvrdím, že Skins nejsou vůbec komerční, ale v porovnání s ostatními...) a strategií, která je přesně nasměrována na pubertální děcka mezi 10. - 14. rokem. Možná, že je to až moc subjektivní, ale ta "realistická a poněkud ostřejší forma" mi vůbec nedala možnost pochybovat o poselství, které tenhle seriál nese. A že je fuc(k)t velké.)) P.S.: poslední epizoda 2. série je v jedné chvíli příjemně odlehčená :)) a hlavně je to takové finále, které se na poli seriálů jen tak nevidí. Třetí sezónu nehodnotím a nekomentuju. (02.01.2010) (méně) (více)