Chaotická Ana

Chaotická Ana zanechala dosti chaotické dojmy...ani ne tak pohráváním si s minulými životy a jejich prolínáním do životů současných, jako spíš tím, co v současném Anině životě zůstalo jen tak nahozeno, nedořčeno...co třeba podivná role Justine a hypnotizéra? Otec nazývaný láskyplně monstrem? Náhlá cesta do Ameriky na lodi kamarádčina otce? Proměna malující hippie girl s dredy v american girl v bílé košilce a botkách na podpatcích? Bylo jasné, že i tentokrát holubice musí potkat sokola, ale podoba jejich střetu byla hodně, hodně podivná... (28.08.2011)

Chaotickou Anu nemůžu dostat z hlavy už od chvíle, kdy jsem zmáčknul tlačítko "play". Sny, láska, osud...to vše natočené a zachycené nejlépe, jak jen to mohlo být. Ať přemýšlím, jak přemýšlím, tak doopravdy nevím, co víc bych napsal - slova jsou mi totiž málo při komentování tak ojedinělého a výjimečného filmu. Tohle se prostě musí vidět a prožít. (10.05.2012)

Úžasne sugestívny snímok. Ani presne neviem popísať, čo vo mne vyvolal, ale je to niečo príjemné, ezoterické a dumavé. Ide o príbeh 21 ročnej Any, ktorá v hypnóze prežíva rôzne okamihy zo svojich predchádzajúcich životov, v ktorých bola vždy žena a v ktorých vždy zomrela ako 22-ročná. Spolu s ňou tak môžme prežívať jej cestu až na prvopočiatok a podstatu jej bytia nádhernou a podmanivou formou. Narozdiel od iných, mňa scénka s politikom náramne pobavila a bral som to za akúsi humornú "kultúrnu" vložku :) Film ako stvorený pre náročnejšieho a dumavého diváka. (30.06.2014)

Vojny vynašli a vedú muži! To je nespochybniteľný fakt, ako aj ten, že som asi ešte nikdy v živote nevidela viac ženský film, ako práve tento. Veľmi sa mi páčilo množstvo symboliky, hlavne dvere, ktoré mali od začiatku skrytý význam, ako aj nahota, či zdanlivá povrchnosť a jednoduchosť hlavnej hrdinky. Absolútne ma šokoval záver, ktorý bol skutočne silný, plný po storočia potlačovanými emóciami snáď každej ženy. Tiež by som občas potrebovala takto si zakričať. Verte mi, ja by som kľudne ešte pritvrdila! (25.12.2014)

Medem často balancuje na hranici klišé. Stejně jako na hranici srozumitelnosti (alespoň pro mne). Přesto je i další snímek, ne nepodobný těm předešlým, zajímavý. Nejen stránkou formální, která je jako vždy vypiplaná, ale i sdělením - to však mohlo být na jednu stranu jednodušeji podané a na stranu druhou komplikovanější. (06.06.2010)