Chaotická Ana

Pohled do spirituálních poloh jedné bohémské duše, jehož formální rámec, sledující číselný odpočet (k navození hypnotického stavu?), dodržuje snesitelnou polohu vyprávění a ve svém konci dojde ke slušné pointě. K té vás příběh neodolatelně táhne, což i přes jednoznačně umělecké ambice znamená, že nezačne nudit. Závěrečná epizoda po "dosažení bodu nula" celou snahu sice zbytečně strhává do roviny polopatické protiválečné agitky a scénka s ukáknutím do ksichtu jeví se mi trochu na efekt, přesto zážitek z filmu měl u mne svou estetickou odezvu. 75% (26.02.2009)

Hypnotizující průnik do tajů minulých životů podle Julia Medema... Jinak poněkud chaotická mozaika z krásy, krutosti, svobody, umění a smutného ženského údělu, ale i nezničitelné síly, od které je však marné čekat spojení v jeden smysluplný obraz. Místy působí hodně nedotaženě, ale celkem fajnově se sleduje, minimálně díky oduševnělému zjevu Manuely Vellés, poutavému vizuálu a krásné hudbě, která by si zasloužila být v mnohem lepším filmu... A konec? Ten jako by se k tématu neuměl vyslovit už vůbec a tak trochu si sám sobě nakálel na hlavu. (11.10.2014)

Už vím, proč jsem rok otálela. S Medemem se nedá hazardovat, jeho filmy jsou vzácnost, jsou jako obřad a čas je třeba zvolit velmi uvážlivě, jestě lépe intuitivně, protože i to je součástí prožitku, který se nedá obehnat slovy. Jsem uchvácená. Ptám se sama sebe, co jsem to viděla, co jsem to prožila a přistihuju se při krádeži myšlenky, že tak dlouho se do Medema díváš, až se Medem podívá do tebe. Oslava sestry, oslava ženy, dál už nic, dál už všechno. (02.05.2010)

Chaotickou Anu nemůžu dostat z hlavy už od chvíle, kdy jsem zmáčknul tlačítko "play". Sny, láska, osud...to vše natočené a zachycené nejlépe, jak jen to mohlo být. Ať přemýšlím, jak přemýšlím, tak doopravdy nevím, co víc bych napsal - slova jsou mi totiž málo při komentování tak ojedinělého a výjimečného filmu. Tohle se prostě musí vidět a prožít. (10.05.2012)

Úžasne sugestívny snímok. Ani presne neviem popísať, čo vo mne vyvolal, ale je to niečo príjemné, ezoterické a dumavé. Ide o príbeh 21 ročnej Any, ktorá v hypnóze prežíva rôzne okamihy zo svojich predchádzajúcich životov, v ktorých bola vždy žena a v ktorých vždy zomrela ako 22-ročná. Spolu s ňou tak môžme prežívať jej cestu až na prvopočiatok a podstatu jej bytia nádhernou a podmanivou formou. Narozdiel od iných, mňa scénka s politikom náramne pobavila a bral som to za akúsi humornú "kultúrnu" vložku :) Film ako stvorený pre náročnejšieho a dumavého diváka. (30.06.2014)