Caótica Ana
Chaotická Ana
Chaotic Ana
Chaotic Ana
Chaotic Ana
Režie:
Julio MedemScénář:
Julio MedemKamera:
Mario MonteroHudba:
Jocelyn PookHrají:
Manuela Vellés, Charlotte Rampling, Bebe Rebolledo, Nicolas Cazalé, Matthias Habich, Asier Newman, Lluís Homar, Gerrit Graham, Juanma Lara, Giacomo Gonnella (více)Obsahy(2)
Žila na poušti, v jeskyni i s indiány. Před tisícem let. Měla různá jména, ale vždycky to byla ona. Ústřední postavou Medemova filmu Chaotická Ana (2007) je poněkud výstřední dívka, která žije se svým svérázným, ale milujícím otcem v jeskyni nad mořem. Má výtvarné nadání a žije jako bytost nepoutaná ničím a nikým, pravdivá jen sama k sobě. Justine, výstřední mecenáška mladých talentů, pozve Anu do Madridu do komunity mladých umělců, které posbírala na svých cestách a jimž financuje bydlení a umělecké kurzy. Ana tak poprvé vstoupí do skutečného světa, zároveň ji však čeká bolestná cesta do hlubin sebe sama. Setkání s charismatickým Saídem, sirotkem po berberské matce, zcela změní její vnější i vnitřní realitu. Čeká ji krutá cesta do minulých životů vlastní duše, která, jak se zdá, mnoho vytrpěla...
Snad jedině Medem dokáže vytvořit iluzi světa, do něhož musí Ana vstoupit. Pomocí reálných obrazů a zvuků dokáže vytvářet zcela nadreálné situace. Hranice prostoru a času překračuje se stejnou lehkostí, jako by točil konverzační komedii. Světy, které svou originální optikou vytváří, jsou z tohoto světa a zároveň stejně skutečně tkví v minulosti či budoucnosti. Reálné situace tak dostávají zcela nové významy, aniž by bylo třeba něco složitě vyprávět či popisovat. Jeho filmy nejsou příběhy činů, ale vnitřních emocí: vášní, strachů, intuice, lásky a nenávisti. Realita jeho filmů začíná tam, kde končí viditelná skutečnost.
(Česká televize)
Recenze (152)
K zrakům spásy vzhlédněte, kdož se v něze káte; vděčnou mysl prodchnete blahem sudby svaté. Kéž, kdo dobrý, ctít ji zná, sluhy, nás, kéž daří panna, matka, královna, bohyně svou září! /// Příměrem pouhým je pozemské dění; co pomíjivé — zde v skutek se mění; co popsat není lze, jsoucnem tu již; za věčným ženstvím jsme neseni výš. (Johann Wolfgang von Goethe, Faust) ()
Zvláštny príbeh Any plnej chaosu. Tak mystický, ezoterický, hypnotický, plný emócií, kriku, plaču, smiechu a utrpenia... Tajomno, skryté za dverami, vo mne vyvolávalo zvedavosť i strach. Nádherná hudba ♫ všetky pocity len umocňovala a dodávala myšlienkam ľahkosť. Milujem túto hudbu a počúvam ju už niekoľko rokov, hlavne keď potrebujem odtrhnúť myseľ od tela. Film ma fascinoval aj svojou vášnivosťou, hravosťou a temperamentom, ktorý v našich koreňoch chýba. Posledné scény ma trošku sklamali a pripadali mi dosť „lacné“. Pokazili mi celkový dojem z filmu, ale aj tak zostane nezabudnuteľný. „Každá žena je děvka nebo bohyně a všichni chlapi jsou násilníci.“ ()
Vojny vynašli a vedú muži! To je nespochybniteľný fakt, ako aj ten, že som asi ešte nikdy v živote nevidela viac ženský film, ako práve tento. Veľmi sa mi páčilo množstvo symboliky, hlavne dvere, ktoré mali od začiatku skrytý význam, ako aj nahota, či zdanlivá povrchnosť a jednoduchosť hlavnej hrdinky. Absolútne ma šokoval záver, ktorý bol skutočne silný, plný po storočia potlačovanými emóciami snáď každej ženy. Tiež by som občas potrebovala takto si zakričať. Verte mi, ja by som kľudne ešte pritvrdila! ()
Z jaskyne otecka do squat artu sponzora sa učiť Ana ide - ďalej, ďalej od mora. Dotyky mesta i Araba vernú lásku zažíva, no mučená langusta pravdu začínať odkrýva. Prevtelením je dievča večného utrpenia ženy a tento status ju z milenky na matku milenca zmení. Šíp lásky mení preto Anka na stolicu v oku politika, a rafinovane ňou tak pokorí ego tyraniu dobyvačného násilníka. ()
Bohužel Chaotická Ana šla naprosto mimo mě. Nešlo asi ani o momentální rozpoložení, jelikož si nedokáži představit stav ve kterém bych si tento film užil. Těžko uchopitelný sled událostí a všemožných snových a hypnotických pochodů. Zprvu zaujalo, ale nakonec nikterak neuchvátilo. K další tvorbě Julio Medema budu muset přistupovat dalek obezřetněji. ()
Galerie (26)
Zajímavosti (1)
- Tímto filmem se režisér pokusil vymanit z deprese, kterou trpěl po smrti své mladší sestry Any Medem, malířky, která zahynula při autonehodě 28. dubna 2001 na cestě do Zaragozy, kde připravovala výstavu svých obrazů. Tyto její obrazy byly rovněž použity v tomto filmu, který režisér věnoval památce své sestry. Na její počest pojmenoval také svou dceru jménem Ana. (lola3121)
Reklama