Divoké ulice

Jestli má tenhle film alespoň něco málo společného s realitou, pak dospívat v osmdesátých letech v Americe muselo být peklo :-D. Divoké ulice jsou nechtěně směšný, brakový rape and revenge exploiťák a ukazují přesně to, co na osmdesátkové kinematografii nemám rád. Má to co dočinění hlavně například s estetikou samotných postav než třeba se způsobem vyprávění, ale nemůžu si pomoct. Hrůza. Tři hvězdy za to, že dnešníma očima už je to vážně vtipné. (04.02.2012)

Mix surového príbehu zo 70tych rokov s 80s natupírovaným rokenrolom a to bez toho, aby to strácalo z čara jedného alebo druhého (ako sa stalo v o rok staršom Chained Heat). Pri všetkej úcte k Exorcistovi, toto je skutočne životná rola Lindy Blair. Užíva si každý jeden okamih, úplne sa pretvára na divokú bad ass pomstiteľku a k tomu jej sekunduje Linnea Quigley v pre ňu netypickej role utiahnutého dievčatka, v ktorej je maximálne uveriteľná. Fantastická žánrovka a zaslúžený kult. (23.05.2020)

Osmé pivo, velké plátno, natupírované účesy, kožené bundy, velké kozy poletující na plátně, vynikající soundtrack, prostě osmdesátky jak je mam rád. Herci i samotné postavy pekelné a za tohle už se na ně jistě někde vaří voda. Pan Žiletka je neposkvrněným zlem a s jeho drsností a pronikavým pohledem by mohl snad soupeřit jen hlavní "hrdina" Silent Night, Deadly Night 2. Příběhově docela schematický Rape & Revenge, ale díky stylizaci a prostředí jeden z nejlepších, jaké jsem doposud viděl. Objektivně by hodnocení nebylo tak vysoké, ale důvody č. 1 a č. 2 přidávají minimálně tu jednu, jednu a půl hvězdu k dobru. (FOD, 2011) (05.02.2011)

Vymítač ďábla evidentně selhal, protože jinak než posedlostí si strašlivě afektované herectví a démonickou trvalou Lindy Blair nelze vykládat. "Savage Streets" jsou famózně přímočaré osmdesátkové exploatační béčko, které nevynechá jedinou příležitost, aby své hlavní atrakce doslova obnažilo. Sladkou třešničku představuje maniakální homoerotičnost záporáckého gangu chuligánů a čokoládovou polevou jsou náramně trapné scény ze středoškolského prostředí. Již tak dokonalé béčko bylo famózně umocněno grandiózním simultánním překladem na Festivalu otrlého diváka. Hlášky typu "prdel si dělej z plastelíny" či "Zahrajeme si hru. Jmenuje se: Schovej kabanos. Schovám ho do tebe tak hluboko, že ho nenajde ani Kryštof Kolumbus" pravidelně posílali publikum do kolen a přezpívaná ústřední píseň s refrénem "jsem dáma, jsi sráč" si vysloužila náležitě bouřlivé ovace. (05.02.2011)

Podle traileru a podle zdejšího hodnocení mých hororových kolegů jsem čekal větší pecku. Bál jsem se nudnějšího začátku, ale tady problém nebyl. Navíc banda místních vyvrhelů nastupuje na scénu celkem brzy a s něma lehce stoupá i napětí. Pozvolna začíná lehčí teror, znásilnění a smrt. Dokonce přežiju i to že film v sobě nese notnou dávku naivity a slovo policajt je tady asi " sprostým slovem ". Tohle všechno jsem byl schopen akceptovat díky tak dlouho očekávané pomstě. Jenže to co přišlo pro mě bylo zklamáním. Nejen že se na pomstu celkem dlouho čeká, horším faktem je to že pomsta je celkem rychlá, nezáživná a téměř bez krve. Žádná gore hitpáráda se nekoná. Čekal jsem prostě že ti zmetci dostanou pořádný kapky a budou dlouho trpět. S vyjímkou toho posledního lofase jde ale o rychlý KO. Když celej film směřuje k finální pomstě tak to musí být pořádná řežba, která dokáže posadit na prdel. Tohle byl jen slabej čajíček. (14.03.2018)