Létající Skot

Nikterak dramatickým způsobem zpracovaný "životní příběh" slavného cyklisty. Létající Skot se pohybuje spíše v poklidných, příjemných vodách, s občasným zašploucháním amerického patosu a otřepaných, papírem šustících frází. Jonny Lee Miller je sympaťák, ale jinak mě svým výkonem moc neohromil. Brian Cox tradičně skvělý. Obsažný dialog, který vede Brian s Jonnym kdesi u vody mi byl pocitově více než blízký. Ale Billy Boyd... ten roztomilý, rozkošný a nevinně působící malý chlapík dokázal s klidem zastínit i tu hlavní bicyklistickou hvězdu:) Pipin shodil kudrnaté vlásky, oddechl si po cestě "tam a zase zpátky" a vydal se trénovat svého kamaráda. Možná aniž by tušil, kolika lidem se ve filmu bude líbit více on, než závodník Graem Obree. Mně rozhodně:) (04.01.2012)

Můj souboj s pedály nikdy neskončil rychlostním trháním asfaltu, ale přesto jsem schopen obdivně vzdychnout, že Graeme Obree je jedinečný borec. Patřím mezi pamětníky jeho výkonů i výsledků, takže na dráze jsem si užil pouze jedno překvapení předcházející jeho prvnímu rekordu - dvě hodinovky v jeden den. Mimořádně mne však zaujala vytrvalost cyklistické federace ve vymýšlení nesmyslů v boji s nechtěným rekordmanem. Vždy, když se setkám s pány v oblecích, kteří ve jménu "krásy sportu" likvidují makající sportovce, tak mám chuť vhodit na jejich sekretariát třaskavinu pro projasnění atmosféry. Takže sport velmi dobrý, úředníci skvělí, ale Obreeho psychické problémy zabraly víc filmového materiálu, než mi vyhovovalo. (16.06.2012)

Vzhledem k tomu, že dráhová cyklistika mně nic neříká, ale vezu se na cyklovlně fanouška, který televizně absolvoval pokoronavirovou Tour de France, rozčílil se u výroku a potrestání Peťky Sagana, radoval se z vítězství Alaphilippa, srdcaře a bojovníka, jede v Giru a tomu Saganovi fandí a křičí, těší se na Vueltu, ale pak mu zmehne před profi trenažérem a proklíná úspěšné české kluky, co v Americe hodili na trh svůj patent Rouvy, ba i výrobce jiné, tak jako poctu všem šlapajícím bláznům jsem dala tenhle snímek, snímek o tvrdohlavosti, touze, ale také o temných chmurách v hlavě, které, když jim to dovolíte, postupně zabíjí vaše JÁ, a pak i definitivně tělo. Co dodat, před bojem tohoto skotského šampióna se lze jen sklonit. Musela jsem uznat, že cyklisté mají společný určitý druh povahy, protože jsem u scény řezání sedla pilkou přesně viděla přítele, který by navrch to kolo rozmlátil a rám by napařil panu mezinárodnímu předsedovi kolem krku. A protože je film britský, je úplně jedno, jestli se děj odehrává v současnosti nebo 1920, kromě trochu drobností, jako občas kupodivu novější auto či dětský kočárek, to stejně nepoznáte, furt stejně ošklivo. Tu čtvrtou hvězdičku dám, pro všechny ty cvoky v sedlech. (07.10.2020)

Ach D.Mackinnone. Dostat do rukou tak úžasný námět. Dostat do rukou šanci zfilmovat splněný "reálný" sen v tak vzrušujícím prostředí, jako je cyklistika a takhle se nechat "urvat" pomyslným pelotonem. Kde je detailní trénink a příprava hlavního hrdiny? Kde je vypíchnutí Graemova vztahu k cyklistice? Kde je kvalitní kamera a stříh, který by udělal z dráhařského šampionátu něco výjimečného, což bezesporu MS je? Celé to působí jako marná snaha ztvárnit něco ojedinělého a unikátního, kterou dostihl defekt v podobě prasklé galusky. *** za nápad a J.Lee.Millera, který zahrál skvěle. (02.02.2011)

Sportovní drama, tentokrát z cyklistického prostředí. Nemohla jsem si pomoct, ale v Billy Boydovi jsem pořád viděla malého hobita. No, a když už do toho pletli jeho duševní onemocnění (viděla bych to na depresi), které zde i hrálo významnou roli, možná tomu mohli dát větší prostor. Celkově se to ale hodně povedlo, namíchán správný koktejl všeho toho napětí a emocí a zvratů a naděje a zoufalství, určitě stojí za shlédnutí. (26.09.2009)