Reklama

Reklama

Úkol: Zavraždit ďábelského vraha Obergruppeführera Reinharda Heydricha. Místo: Praha. Název operace: Operace „DAYBREAK”. Režisér Lewis Gilbert (Agent, který mě miloval, Moonraker) natáčí film na místech, kde se odehrály i skutečné události. Válečný příběh statečných Čechů, kteří se postavili na odpor nacistické Říši v misi provedené v roce 1942, která vdechla novou naději Spojencům. Budete svědky šílených odvetných akcí nacistů, včetně vyhlazení Lidic. Spatříte poslední statečný odpor sedmi vlastenců. Obyčejných lidí podle běžných měřítek, ale hrdinů podle všech ostatních. (Warner Home Video CZ)

(více)

Recenze (44)

Krysa SPK 

všechny recenze uživatele

Jan Kubiš a Josef Gabčík se tam nahoře musí za břicho popadat při pohledu na toto americké historicky naprosto překroucené dílo, které u českého diváka notně evokuje úsměv na rtech. U takového tématu by se to stávat nemělo. Čeští filmaři by měli zapomenou na trapnou radoby uměleckou tvorbu a měli by se podívat do naší nedávné minulosti. A právě na motivy atentátu na Heydricha byl mohla vzniknout opravdu dokonalá podívaná plná hrdinství, lásky, sebeobětování a zrady... ()

ryba443 

všechny recenze uživatele

Překvapivě velmi málo známý film nazvdory faktu, že se snaží zpracovávat naše dějiny. Filmařsky celkem povedené, celou dobu se výborně daří držet ponurou atmosféru, ať už pomocí věčně zamračeného počasí nebo výborné hudby. Historická věrnost není nijak velká, kromě toho, že přidává mnoho nových vlastních tak dokonce opakuje a "vylepšuje" i některé chyby Atentátu (1964). Trochu mi to připomíná situaci, kdy se ve starověku či středověku tradoval nějaký hrdinský příběh, který byl s každou další vyprávěnou verzí o něco heroičtější, napínavější a hromady pobitých nepřátel větší. Ocenit by se dalo několik scén popisujích skutečné události, které v Atentátu nebyly. Pro českého diváka je však mnoho situací bohužel úsměvných či podivných. Jak to nakonec zhodnotit? Některé věci jsou překrouceny skutečně neuvěřitelně, avšak když se to porovná s jinými Hollywoodskými výklady historie, tady z toho naši hrdinové vyvázli se ctí, ač by se nad tím asi mnohdy shovívavě usmáli. 50 - 60%. ()

Reklama

mira007 

všechny recenze uživatele

Na Atentát to samozřejmě nemá ani omylem, ale já vždycky ocením, když se někdo zvenku zajímá o něco u nás natož když to zfilmuje. Asi jako patriot ocením, že máme opravdové hrdiny, kteří někomu stojí za zvěčnění ve filmu. Faktograficky je tenhle film úlet , ale parádní mi přišel Čurda v podání Bodieho z Profesionálů. ()

tahit 

všechny recenze uživatele

Dovedu si představit, že natočit celovečerní film s námětem atentátu na Heydricha v socialistických časech s probíhající normalizací vyžadovalo asi hodně úsilí. Dlužno poznamenat, že ulice Prahy tomu filmu dali nenahraditelné možnosti a věrnou kulisu. Netřeba připomínat, že mnoho věcí bylo samozřejmě ve skutečném atentátu docela jinak. Tady je jisté, že tvůrce spíše akčních filmů Lewis Gilbert zřejmě nijak zvlášť neusiloval o odkrývání toho, jak to všechno vlastně do detailu bylo. Proto je ve filmu tolik blbostí. Nicméně existují i konspirační úvahy, že ve finální akci to bylo možná jinak. A to tak, že Kubiš hodil nejdřív bombu a poté auto pokropí dávkou Gabčík ze Stengunu. Při natáčení tohoto filmu roku 1973 byl použit skutečný Heydrichův Mercedes jako v Atentátu z roku 1964 od Jiřího Sequense, pouze místo na rohu Radlické ulice již nebylo autentické, jako v předešlém filmu. Za velmi povedené považuji ztvárněnou postavu arogantního Reinharda Heydricha, která do podoby docela pasuje. Závěrečná akce parašutistů ukrytých v kostele svatých Cyrila a Metoděje v pražské Resslově ulici nebyla také úplně špatná. Vše ostatní už je taková ta splácanina v americkém stylu. ()

HonzaBez 

všechny recenze uživatele

Tento film se tváří, jako že vypráví "pravdivý příběh", přesto už ten pozměněný název skutečné operace Antropoid v názvu filmu má asi diváka upozornit na to, že v lecčems se jeho autoři s fakty zrovna moc nepářou. Zejména mě to zarazilo u postavy Karla Čurdy, který dle autorů tohoto filmu má mít rodinu i s malým dítětem, a obává se tak o jejich životy, zatímco v reálu tou osobu, o jejíž život se Čurda bál a šel proto na gestapo, byla jeho matka. Stejně tak mi přišla dosti uhozená scéna, kdy se atentátníci nejprve snaží zastřelit Heydricha, když  odjíždí vlakem do Berlína. Volbou nějakých pražských lokací se film sice snaží o jistou autenticitu, proč se však samotný atentát točil na rohu Radlické ulice, tedy poměrně daleko od skutečného místa atentátu, to ví asi jen samotní tvůrci. Jinak bych ještě filmu vytkl velmi divnou, dosti lacinou hudbu, která je jak z nějakého béčkového televizního filmu. A pokud člověk kouká na dabing, tak asi škoda, že všichni čeští herci v menších a malých rolích (např. Jiří Krampol jako jeden z odbojářů či Zdeněk Srstka coby gestapák) jsou nadabováni jinými herci. ()

Galerie (41)

Zajímavosti (20)

  • Reinhard Heydrich měl v době atentátu 38 let, herec Anton Diffring, který jej ztvárnil, se svým zjevem i skutečným věkem blížil šedesátce. (vangobseck)
  • Průmyslový palác holešovického výstaviště s čelním prostranstvím ve filmu nahrazuje tehdy uzavřený vchod historické budovy pražského hlavního nádraží, kde před ním byla rozestavěná nová odbavovací hala. (Ganglion)
  • Heydrichova (Anton Diffring) uniforma má na límci insignie SS-Gruppenführera, nikoliv SS-Obergruppenführera, což byla Heydrichova skutečná hodnost. (vangobseck)

Reklama

Reklama

Časové pásmo bylo změněno