Control

Úchvatná záležitost a jeden z těch filmů, kterým by barva rozhodně neslušela tak, jako oldschool vzhled. Nádherně to doplňuje ponurost filmu. Sam Riley hraje jako o život a jestli to zpíval on, tak zpívat umí. Jestli je to playback, tak je to jedno, ale do pódiových výkonů narval úplně všechno. Svýma smutnýma očima táhne film v dramatických chvílích, pošuckým tancem připomínajícím pochod v koncertních chvílích a svými záchvaty ty ostatní záběry. A má skvělej kabát, a to mě normálně hadry nezajímaj ani ve skutečnosti, natož ve filmu. A nápis HATE, když jde do práce na pohovor asi úplně vystihuje jeho názor na všechno okolo. Na můj vkus se ve filmu ale moc řeší jeho láska ke dvěma ženám a už méně jeho epilepsie a celkové vyčerpání ze světa okolo něj. Sice to neoddělitelně souvisí, ale té lásky je tam přeci jen nějak moc. (17.09.2010)

Dobře natočený snímek, skvělý výkon hlavního představitele (a všech herců, kteří opravdu hráli skladby Joy Division), slaboučký příběh (realita je realita, já vím...) Velké zklamání. 7/10 PS: souhlasím také s názorem JohhnyhoD, že je v Control až moc všelijakých klišoidních scén, které už jsme viděli desettisíckrát v jiných biografických filmech - to opravdu nemuselo být... PS: po dvou týdnech se vracím, abych zvýšil hodnocení, tento film mě minimálně přiměl oprášit Joy Division a přijít jim na chuť (na poprvé jsem jim na chuť nepřišel) - a za hlavního představitele si to těch 8/10 zaslouží, škoda těch klišé, škoda (16.05.2008)

Ian Curtis byl unavenej člověk. Jasně, byl i dobrej zpěvák, ovšem když se soustředíte na jeho vnitřní pocity, zjistíte, že se dostal tam, kam vůbec nechtěl. Jeho depresivní nálada, pocity smutku, štěstí, však stáli za mnou. Jako kdyby byli za sklem a já je nějak podvědomě ani nechtěl přizvat k sobě. Proto nehodnotím. Control je pro mě úžasným příkladem geniální nudy. Scény, které zásáhnou do lidské mysli tu však jsou. Ale já na tohle nemám.... (11.01.2009)

"Control" klouže po povrchu, ale nejde do hloubky. Nejsem žádný skalní fanoušek Joy Division, ale pár písniček mám od nich ráda a do filmu jsem šla s tím, že o zpěvákově osobním životě téměř nic nevím. Možná proto, že neznám okolnosti, připadalo mi to - jak už tu i bylo zmíněno - hrozně odtažité a chladné. Ian tu působil v první řadě jako nerozhodný sobec, jinak jsem vůbec netušila, co si o něm myslet. Prostě to není dostatečné hluboké, dostatečně silné, citlivější. Každopádně Sam Riley s těma svýma velkýma smutnýma očima byl dokonalý, písničky taky a závěrečná scéna odzbrojující. Ale od tak opěvovaného snímku bych čekala daleko víc než to, že mě smete jen herecký výkon a jedna scéna. Bohužel. (Mimochodem New Order nejsou ani omylem známější než Joy Division!) Confusion in her eyes that says it all. She's lost control.. (10.07.2013)

Cotrol je nalaďen na stenou vlnu jako hudba Joy Division. Lépe by film o Ianu Curtisovi natočit nešlo. Stejně jako jeho hudba i tento film skýtá jakousi temnou a smutnou krásu utopenou v moři beznaděje. Pro mě se tento film stal neodlučitelnou součástí fenoménu Joy Division, je to plnohodnotný díleček v mozaice jejich díla. Jelikož jsem s dílem A. Corbjina obeznámen, byl jsem velice zvědavý jak dopadne jeho první film a rozhodně jsem jen a jen příjemně překvapen. Temné, bezútěšné, ale krásné záběry jakoby vyjadřovlay Ianův stav mysli. Téměř každý záběr je v promyšlené kompozici a nezapře režisérův hlavní job. Sam Riley je geinální. Film je také spravedlivý, ukazuje jaký má to, co postihlo Iana, devastující účinek na všechny v okolí. Na manželku s dítětem, na milenku, na nadějnou kapelu a hlavně na něj. (22.09.2008)