Control

Predpokladám, že komentár k tomuto filmu môžu napísať aj tí, ktorí neboli, nie sú a nebudú fanúšikmi skupiny Joy Division a boli uvedení do omylu 83 % úspešnosťou filmu. Keď pominiem hudobnú stránku filmu ostane mi rozvláčny, nepríťažlivý opis záverečného úseku života mladého hudobníka, ktorý okrem obvyklých problémov samého so sebou a okolitým svetom trpí epilepsiou a nevidí svetielko na konci tunela. Nemožno sa čudovať mojej nesústredenosti pri sledovaní filmu, pretože som bol príliš zamestnaný bojom s neodbytným usínaním. (10.09.2010)

He's lost control. Maybe he has never had it. Jeden z mála opravdu dobrých životopisných filmů, neutápějící se v tupé slepé adoraci, lítosti nad tím, jak nám všem bude chybět či jak ten jeho nebohý konec byl smutný a tragický. Divák má při něm volnost, může mlčky pozorovat Ianův život, má možnost ho soudit i nesoudit, každý dle své povahy a chuti. Může v něm vidět člověka, který ze všech sil bojoval s těmi tisíckrát vzývánými, zprofanovanými "vnitřními démony", ale i slabocha, který nedokázal než vylévat svou neschopnost, ovšem i občasné radosti, do textů písní Joy Division. Ale vždy má možnost cítit, že ony texty odráží jeho život. Silné ****. (15.08.2009)

Niekedy vám život naservíruje všetko ako na zlatom podnose, lásku, rodinu, slávu... no a niekomu to proste stále nestačí! Poznám tento druh ľudí, nie sú spokojní, kým okolo seba všetko nezničia. Necítim s nimi súcit, ale rozhodne nimi opovrhujem. Ian bol malý, nevďačný a rozmaznaný parchant, ktorý si posral nie len svoj život, ale aj životy tých, ktorým na ňom záležalo. Prekrásny príklad egoizmu a sebaľútosti! (18.03.2014)

Od Joy Division okrajovo poznám a veľmi sporadicky počúvam "predsamovražedný album" Closer. Nie je to príjemné počúvanie, je jasné, že to nezložil a nenapísal životný optimista, ale melancholická duša resp. ako sa hovorí v Stene- "bleeding heart of artist". Do tohto filmu som išiel kvôli Corbijnovi a absolútne nič som neočakával. To ako to na mňa celé pôsobilo, čo som prežíval- to všetko by zaplnilo celú stranu, tak to zhrniem tým, že po dopozeraní som bol rozhodený na márne kúsky, pocity mňou lomcovali ešte dva dni po projekcii, atď, atď...Prečo je to tak neviem dať do slov alebo možno v rámci svojich obranných mechanizmov ani nechcem..Nesmierne silný zážitok napriek skupine, ktorá ide (išla?) mimo mňa...Také "detaily" ako geniálny hlavný predstaviteľ a celá formálna stránka je už "len" bonusom... (01.06.2011)

Tento životopisný hudební snímek nám vypráví o jedné vycházející hvězdě britské hudební scény, která se objevila na pomyslném hudebním nebi koncem sedmdesátých let, zazářila a pak zničehonic vyhasla, tedy spíše zmizela. Místo ní se objevila na hudebním nebi jiná hvězda s názvem New Order, ale to už je jiná povídačka, kterou v tomto snímku neuvidíte. Tento film byl natočen podle knihy manželky zesnulého Iana Curtise Debbie Curtis, kterou věrohodně ztvárnila Samantha Morton, kterou si pamatuji hlavně z filmu Minority Report, kde si zahrála roli tušitelky Agáty. Režie se bravurně ujal nizozemský velmistr Anton Corbijn, který byl velký fanoušek této kapely a v době jejich slávy nafotil pár snímků pro hudební časopis NME, čímž započala jeho slibná kariéra fotografa a později režiséra hudebních videoklipů převážně pro britskou stáj černě oděných koženáčů, kteří se pojmenovali Depeche Mode. Pro znalce tvorby Antona Corbijna je tento film lahůdkou, jelikož celý film je protkán videoklipovými sekvencemi a máte dojem, že se díváte na velké množství černobílých videoklipů s ponurou hudbou připomínající The Cure a další kapely podobného ražení. Jinak, co se týče děje tohoto snímku, tak se točí převážně kolem osoby Iana Curtise, který byl fakt mladý, nadějný textař a zpěvák, který trpěl epilepsií a asi i depresemi, které léčil pochybnými prášky, které mu předepsali doktoři a které měli asi mnoho vedlejších účinků a nefungovali v té době asi tak, jak měli. Byl pro ně takový tak trošku experimentální kousek a zkoušeli na něm, které prášky zaberou. Byl to takový pokus, omyl, jak bylo citováno v tomto snímku. V nejlepším se má přestat, což řada umělců nedokáže odhadnout a s pomocí alkoholu nebo drog to končí na podlaze a poté na předplaceném lůžku místní márnice. Je to tak trochu sarkastické, že toto píšu, ale všechno špatné je pro něco dobré a to myslím tak, že po smrti Iana Curtise se rozpadla kapela Joy Division, která vydala pouhé dvě desky za čtyři roky jejich působení, aby posléze vznikla nová kapela s názvem New Order ve stejném složení s vyjímkou přítelkyně Stephena Morrise, který do kapely přizval svoji přítelkyni Gillian Gilbert. Kapela byla a možná ještě je, jedna z nejuznávanějších synthpopových kapel všech dob. Po druhém zkouknutí tohoto povedeného filmu s mírně pro někoho depresivní hudbou, pro mě pastvou pro uši dávám Corbijnovských 100%. (19.08.2021)