Harry Potter a Relikvie smrti - část 1

Potterovská sága končí vo veľkom štýle a je presne taká, aká mala byť komplet celá séria. Viem, že fantasy čarodejnícke príbehy o chlapcovi s jazvou v tvare blesku na čele boli vždy hravé, rozprávkové a ich feeling mal mať punc infantilnosti, ale práve táto temná atmosféra, tento prístup mňa bavil viac. Režisérsky veľmi komplexné a musím sa priznať, že aj napriek tomu, že sa možno v niektorých predchádzajúcich častiach udialo viac a bolo tam viac dejovosti, tak toto mi ušlo oveľa rýchlejšie, atmosféra je kvalitne ponurá, miestami dokonca strašidelná, napriek tomu to nestráca šmrnc a šarm detskej fantázie, veľa času je venovaného postavám, takže sa nemusíte obávať, že decká budú mať po tomto mesiac horrorové sny. Teším sa na finále. 80%. (17.11.2014)

Mnohé bylo řečeno výše a níže, takže stručně. Já se při sledování cítil, jako když jsem četl Gaimanovy Americké bohy. Stále jsem čekal na tu velikou bouři, co přichází, ale celý film se o ní jen mluvilo... Protahovat čekání na finále 146 minutami?:( Proč... Bohužel Yates aspol. udělali první částí další krok od běžného diváka k fanouškovi. Méně vysvětlování, více povídání, málo světla, hodně tmavých filtrů a nekonečné čekání a cestování světem. Kdo z toho bude nadšen? Určitě fanoušci, kteří budou jakoukoliv kritiku ignorovat a já jim to nemám za zlé. Oni prostě nemohou vnímat, v čem tvůrci ztrácejí u obyčejného diváka a jak mnohé není vysvětleno a divák si musí v podstatě velkou část domýšlet. Filmový HP není sám o sobě fungujícím světem a všichni zúčastnění rezignovali na snahu tomu zabránit a na vlně nadšení už to chtějí mít celé za sebou. Pro mě je to hrozná škoda, protože tenhle drahý dárek fanouškům mohl být mnohem přístupnější a divácky atraktivnější. PS: tím nechci říct, že je HP složitý/mnohovrstvý, ale prostě nevysvětluje detaily ovlivňující příběh a herci i technické prvky (kamera, střih) jsou na vysoké úrovni (knihy jsem nečetl, hodnocení ságy 4353433). Více. (29.11.2010)

Yates jde až na dřeň a z Pottera tříská emoce, atmosféru, ale i brilantní humor (a to zcela náhle, ovšem funkčně i ve vážných momentech, kdy by to jeden nečekal). Relikvie smrti je plná velmi odvážných momentů (z hlediska režijního, hereckého i z hlediska celé téhle série), nad nimiž zůstává rozum stát... Přesto to není na plný počet. I navzdory rozdělení do dvou dílů jsou některé kapitoly příliš uspěchané, než aby stihly vyniknout a celková návaznost také nefunguje - Relikvie jsou roztěkané, nepropojené... Těžkým paradoxem je pak naprosto ultimátní animovaná vložka, která představuje ve filmech o Potterovi naprosté novum, je sama o sobě brilantní ale do teď se nemohu rozhodnout, jestli do filmu patří, nebo ne... Červenec je ale každopádně setsakra daleko!!! (28.11.2010)

Finále ságy sa blíži a zároveň, zdá sa, že definitívne rozdeľuje masy. Nie je to dokonalé, no pokiaľ Yates dokázal takto atmosféricky previesť tú menej zaujímavú časť poslednej knihy, dvojkou" určite nemôže šliapnuť vedľa. A hoci by si táto sága zaslúžila i lepšieho scenáristu ako je Steve Kloves , bolo by nefér jeho prácu vyložene očierňovať. So zmenou konceptu totiž prichádzajú i veľmi dobré nápady a čiastočne drhnúce tempo v druhej polovici napráva i práca s mladými herci, ktorí pod skúsenou režisérskou taktovkou konečne dospeli.  Nebyť čitateľ predlohy, možno by môj názor nadobúdal odlišné kontúry, no za týchto okolnosti mi neostáva nič iné len sa tešiť na úplný záver a dúfať v najlepší možný výsledok. (23.11.2010)

Sedmá kniha je v první polovině natahovaná; byť čtivá; zbytečnost a v té druhé epické osudové finále jak se patří. Její filmová adaptace je sice teprve ve své polovině (resp. někde kolem čtyřsté stránky z nějakých šesti set), ale již je lepší předlohy minimálně v tom, že to Yates opět dokázal pojmout způsobem, který dojem zbytečné nastavované kaše nevzbuzuje. A pokud ano, tak rozhodně méně než-li předloha. Díky uvěřitelným (!) emocím, konečně již opravdu dobře hrajícímu ústřednímu triu, zdařilé atmosféře a Desplatovi to funguje na výbornou. Pravda, je tu hned několik scén, které kvalitou ční nad zbytkem, ale i tak to funguje především a hlavně jako celek. Přesto je evidentní, že tam kde se tvůrci odvážili popustit uzdu vlastní fantazii a nedržet se doslovně předlohy je to jasně nejlepší. Teď si již jen přát, aby si Yates uměl poradit i s trikovým epičnem druhé části a nezapomněl přitom právě na emoce a postavy. Pokud to dokáže, tak se je na co těšit. Pokud to ovšem nedokáže, tak to se tedy máme na co „těšit“. (18.11.2010)