Harry Potter a Relikvie smrti - část 1

Sním, či bdím? Tahle nekonečná nuda se někomu může líbit? Nejenom, že nebylo třeba Relikvie smrti rozdělovat na dva filmy a stačil jeden, ale obávám se, že celá sága by se bez problémů vlezla do tří celovečerních filmů. Tohle natahování, neustálé opakování, předzvěsti a přípravy na "něco velkého" jsou opravdu otravné. Jak kdosi už správně napsal, Relikvie smrti jsou něco mezi Cestou (The Road) a Šifrou mistra Leonarda a z obou si bere jen to horší. A ta romantika pro puberťáky? Jako samostatný film o třech dospívajících, kteří objevují svou sexualitu v anglické přírodě, by to možná bylo i dobré, jen by to nesměla být první část bombastického finále "největší filmové ságy všech dob". Chvílemi to svou nezvládnutou sebedůležitosti už připomíná Twilight. (15.11.2010)

První část Relikvií smrti měla být nudným výletem do divočiny s kupou dlouhých vysvětlovaček. Pod Yatesovýma rukama se však proměnila v realistické drama s takovou kadencí srdceryvných momentů, že se z toho budou Harryho fanoušci ještě dlouho vzpamatovávat. I přes matný závěr jde o nejlepší možnou přípravku na finální kouzelnické střetnutí, a těžko si představit, jaký masakr se na nás chystá. Jisté je akorát jedno – jestli budou druhé Relikvie lepší než první, dostane generace sporadických čtenářů dárek, o jakém se ještě před pár lety nikomu ani nesnilo. (13.11.2010)

Obrovske sklamanie, ktore snad nepozna hranic. Oproti tomuto sa Half-blood prince zda ako akcna bomba, ved toto tu bolo doslovne umieranie, uz mi chybal v kine len umieracik. Harry a Hermiona v lese, Harry a Hermiona na luke, Harry a Hermiona pri rieke, asi to premenujem na "Tak jde cas". No uvidime, co nam prinesie posledny diel sagy, ale pevne verim a dufam, ze si Yates napravi reputaciu, lebo tymto si ju u mna teda znacne posramotil. Dovetok: Mozno si tato cast objektivne nezasluzi dve hviezdy, ale kedze Half-blood dostal tri, tu naozaj nemozem inak. Hodnotim z pohladu celej serie, nie len z tohto konkretneho filmu. A opakujem, ze skoda preskoda, dve ma mrzia, ale obcas musi byt clovek aj tvrdo subjektivny... A teraz asi nastal ten cas :) (18.11.2010)

Tento díl Harryho Pottera obsahuje určité podobnosti s Pánem prstenů. Máme tu viteály, které zatemňují mysl svému nositeli a uvrhají ho do temnoty. Tak jako Prsten moci, který nese Frodo. Máme tu jeden nesmírně cenný kouzelný meč, který má moc viteál zničit. Stejně tak, jako Narsil, meč, kterým Isildur uťal Sauronovi ruku. Nebo jako meč, který vyrobili Elfové a jehož ostří zbělá, když jsou nablízku Skřeti. A také tu máme skřítka Kráturu, jehož charakterové i vzhledové vlastnosti jsou téměř totožné s Glumem. Oba jsou značně schizofrenní, mluví o sobě ve třetí osobě, rádi si mumlají pro sebe a člověk nemůže vědět, kdy je podrazí. A stejně jako v Pánovi prstenů, kdy Gandalf padl do stínů a Společenstvo se rozpadlo, zde už Harrymu profesor Brumbál nepomůže. Na útěku před Smrtijedy se Harry, Hermiona a Ron oddělí od svých věrných přátel a musí se spoléhat už jen sami na sebe. Teď už je nikdo chránit nebude. Stejně jako v Princi dvojí krve si i tento následující díl udržuje značně ponurou atmosféru a pomalu se zde již začíná schylovat k velkolepé finální "Battle of Hogwarts." (06.04.2013)

Dospěl jsem do věku, když jsem sice všechny Pottery četl, ale už tak dávno, že si pamatuju už jen základní zápletku a konec. Yates pochopil (studio pořád ještě ne), že většina fanoušků už pěkně zestárla (já osobně jsem se s Harrym a jeho kamarády seznámil v deváté třídě základní školy a od té doby řekou protekla pěkná spousta vody) a začal od pětky pomalu, ale jistě měnit trochu drsnější pohádku na temnou fantasy, která nám, přestárlým dětem, dnes vyhovuje lépe. Sedmý díl má ještě tu výhodu, že se od svých mladších bratříčků radikálně liší už v tom nejzákladnějším. Už nejsme zavření na hradě, ale začínáme pobíhat celým širým... no dobře Velkou Británií. Vizuální stránka první půlky RELIKVIÍ SMRTI je úchvatná (moře) a ano myslím tím i geniálně pojatý vložený příběh o třech bratřích. Desplatova hudba je po božském Williamsovi asi tou nejlepší náhradou. Herecká posádka ze sebe vydává to nejlepší (za ty roky prostě mají svoje charaktery v malíku) a tím rozdělením na dvě půlky se nabízí spousta místa, kde se můžou předvést. Snapea si očividně šetří na finále a Voldy je konečně opravdu démonický. Bylo zajímavé, že děj nikam nesprintuje a přesto jsem se nenudil. Vlastně to ve mě probudilo chuť vidět finálovou polovinu a možná si znova přečíst knížky. Někdy. Tak za půl roku naposledy pane Pottere. (28.11.2010)