The Poughkeepsie Tapes

Pokud si divák před zhlédnutím nepřečte, že to není podle pravdivých událostí (oops), užije si to mnohem víc. Nápad moc pěkný, rozhodně to mělo potenciál - ale to by Dowdle nesměl jít cestou televizního zpracování á la odpolední dokument na ČT2 (i když to mělo na druhou stranu taky něco do sebe). No i tak jsem se bavila, jen škoda, že mučeníčka, plány na přepadávání a vztah poukepsáka s jeho dvorní dámou nebyly zdokumentovány trochu detailněji. Ale tak nakonec jim to přece jen vyšlo a já byla celá dojatá :´ ) (25.04.2011)

Záběry roztřesenou kamerou člověka ve finálním stádiu roztroušené sklerózy, na kterých není lautr nic vidět a je nutné rozpumpovat představivost na plné obrátky mi strach opravdu nenahnaly. Docela mě zaskočili výborně hrající neprofláknutí herci. Působili na mě věrohodně. Stejně jako celý film, který skutečně reálný dokument velmi připomínal. Vrahounek si bere na paškál převážně ženy, takže kdybych byl dole o 18 čísel kratší, tak bych se možná taky bál. Takhle může moje srdíčko zaplesat pouze nad zajímavou psychostudií. Jen je trošku škoda, že nic z toho není skutečné. Vrah by byl už dávno dopaden a stal by se hrozně slavným potiskem na tričko. Každopádně se jedná o zajímavý typ filmu, který rád v budoucnu opět okusím. (04.08.2014)

Tenhle film jistě velmi ocení milovníci psychopatických sériových vrahů, neboť dokázal stvořit a ustavit jednoho z těch „nejlepších“ (ať už to znamená cokoliv). Velmi oceňuji skvělý nápad a stejně skvělé provedení, respektive odvyprávění. Jelikož nejsem milcem handy cam filmů, ze začátku mě ta roztřesená kamera a měnící se barvy obrazu dost sraly, jenže pak mě pohltil příběh a já to přestal vnímat. Zamlouvalo se mi, že mi z filmu běhal mráz po zádech, aniž by byl nějak zvlášť extra vizuálně brutální. Pár skvělých nápadů (např. kdy vrah využije k zavraždění další své oběti americký justiční systém), jedna naprosto vynikající scéna. Nelze se nevyhnout srovnání s o rok starším japonským Noroi, neboť jsou si, hlavně co se týče zpracování dost podobné. S jedním výrazným rozdílem. U Noroi jsem se bál, A to vraha z Poghkeepsie stálo jednu hvězdičku. Zdá se, že rok 2006 dobrému horroru docela přál. (28.09.2011)

Přestože se mě to zpočátku kdovíjak nepozdávalo, musím přiznat že atmosféru beznaděje film dokázal prodat naprosto přesvědčivě, podobně jako kdysi Blair Witch Project. Skutečně bych neměl problém postavy označit za skutečné. Ze scény kdy si žena nasedne do policejního auta a kamera sleduje její přicházející postupnou beznaděj, která se mění v hrůzu, když zjistím ke komu že si to přisedla, mě bude mrazit pěkně dlouho. 70% (16.07.2018)

Nadpřirozeno nebrat, realismus frčí. Touha zhnusit diváka, vyděsit ho a snad i varovat před choromyslností magorů kolem nás se některým tvůrcům vymyká z rukou. Zatímco jedni raději utíkají do odlehčenějších vod a natáčejí slashery s notnou dávkou nadhledu, druzí se nás ve svých filmech snaží přesvědčit, že tohle nebezpečí tam venku opravdu číhá. Pásky z Poughkeepsie padají na hubu se svou pseudodokumentární formou. Ta je chvályhodná a docela věrohodná v momentech, kdy se snaží analyzovat zabijáka a jeho práci, nicméně v kontextu se svým obsahem (hnus a zase jen hnus) selhává právě díky vědomí, že jde o dokument pouze fiktivní. Jako film sám o sobě jsou totiž Pásky dosti bezzubé, nepřekvapující a pramálo poutavé, selhávají i ve své žánrové disciplíně "horor", protože jako s takovými s nimi nikdo pořádně nepracoval. Vyjímkou je husí kůži vyvolávající pavoučí zjev v závěru filmu, nicméně ten celý film nezachrání. Napětí nula nula nic, zabiják zůstává špatně identifikovatelnou loutkou zla nejen pro policii, ale i pro diváka a náznaky vlastní mytologie přijdou až v závěru (osudy Otrokyně). Jedna z postav ve filmu mluví o nutnosti mít schopnost oddělovat práci od skutečného života a nemyslet na zabité děvčátko v momentě, kdy si vlastní dcerka hraje na dvorku. Platí to spíše pro tento film. Člověk by snadno při jeho sledování mohl dospět k názoru, že po světě běhají jen psychopatičtí pošuci, kteří vám chtějí vykuchat děcka a sežrat psa. Nicméně až si bude holka hrát před barákem, občas na ní mrkněte. Bude to smysluplnější zábava, než koukat na tohle dílo. (21.03.2011)