Persepolis

Jeden z nejlepších animovaných snímků, co jsem kdy viděl, nádherná černobílá 2D záležitost, která vychází z komiksové předlohy, což je na některých políčkách filmu hodně patrné. Narozdíl od americké konkurence však Persepolis neloví ve vodách pokleslé fantazijní akčnosti, ale zůstal zakotven u břehů artového filmu. Těžko říci, čím je tenhle film především - pro někoho alternativní možností seznámit se s rychlokurzem íránských novodobých dějin, pro jiného silným emancipačním hlasem z míst, která lídři západu označují jako ,,osu zla", pro dalšího nadčasovým podobenstvím o typizovaných osudech ,,malých" lidí - obětech režimů, násilí, válek..., nebo možná vynikne tento pohled - čirá existenciální reflexe člověka ztraceného v nesrozumitelném a nepřátelském světě, film o ,,cizince ve vlastní zemi", zoufalé volání zesilované mezními situacemi těch podivných životních peripetií... Persepolis má neobyčejnou sílu a mnohokrát jsem litoval, že nebyl natočen jako hrané drama. I takhle však umí pojmenovat bolavá místa a poukázat na absurditu totalitního režimu (který se v tolika drobnostech podobá tomu našemu, až z té podobnosti mrazí...). Velmi zajímavý je ženský pohled Marjane Satrapi, autorky i stylizované hlavní hrdinky, v tolika věcech obohacující mé zkreslené představy a vyvracející možné předsudky. Emancipace je skutečně jedním z nejdůležitějších fenoménů novověku. Persepolis vyniká v mnohém, svou osobitou a čistou animací mi mnohdy připomněl animované filmy našeho nestora Karla Zemana, ale i japonské mangy, ten dvojrozměrný nostalgický retro obraz Íránu, Vídně osmdesátých let, všechny ty ikony západní kultury a odrazy její mediální podoby, Bee Gees, Iron Maiden, Punk, Michael Jackson, Derrick, Bruce Lee, adidasky a hranolky s kečupem... Všechno tak roztomilé a záměrně naivistické a pod tím rastrem pachuť mučení, zabíjení, strachu, úzkostí... Člověk sleduje pohádku (sic pro dospělé) a chvěje se hrůzou... Nádherný a čistý film... Hodně podobný (i když estetikou animace ne tak absolutní) je rovněž animovaný pozdější bratříček Teheránská tabu. PS: Velmi trefný je komentář uživatele Iggyho... (17.02.2008)

Ku Marjane Satrapi bol zivot kurva. A to doslova. Nic proti Iranu, aj ked ma vonkoncom nezaujima (a teraz uz duplom nie), ale par stoviek popletenych extremistov by si tam zasluzilo slucku. Neviem si predstavit, ze by som sa musel vzdat dennodennych skvelych pohladov na prijemne zadky v obtiahnutych dzinsoch alebo presvitajucich bradaviek cez trika :). Aj ked teraz trochu odlahcujem, byt zenou v Irane by som teda nechcel.. A ani chlapom. To by som vstupil bud do krestanskeho radu alebo by som pichal svojho spoluziaka do analu. Diky, neprosim! (11.01.2008)

Ach ach, strašně mě to nebavilo. Jedná se v podstatě o novodobou historii Íránu, která je servírování zejména očima dítěte - tedy pro hloupé, což je samozřejmě vždy fajn, protože člověk nemá nejmenší problém vše správně pochopit. Hlavní hrdinka mi byla krajně nesympatická. Každý minuta v její společnosti byla pro mě utrpením. Neuvěřitelně otravná kráva. Dost lidí zde vychvaluje animaci. Osobně nechápu proč. Animaci se určitá hravost a originalita upřít nedá, ale nic to nemění na faktu, že je prostě ošklivá. Pravdou zůstává, že se tvůrkyni podařilo do 90 minut vměstnat všechny strasti, které bylo a je možné v Íránu zažít a na jednu stranu jsem rád, že jsem si určitým způsobem rozšířil obzory. Jen bych uvítal výrazně krásnější kabát a alespoň trošičku sympatického průvodce. Respektive, když už jsme u té emancipace žen, tak povězme průvodkyni! Film není rozhodně blbý ani zbytečný, ale já u něj prostě nepředstavitelně trpěl. Nedokázal si získat ani část mého srdíčka a nějakým způsobem mě pozvat do děje. (02.06.2016)

Momentálne určite najtvrdší animák na trhu. Kedže je film animovaný, súťažil vo svojej kategórii s (viac-menej) detskými filmami ako 'Ratatouille' a 'Surf's Up', čo nie je primerané a adekvátne, ale budiš. Tvrdý kriticizmus doby a protichodných svetov je zrejmý a súčasne žiadny. Nesnaží sa moralizovať ani ukazovať vinu, rozpráva. Neviem čím, ale moje myslenie to nikam neposunulo. Ani s vedomím, že je príbeh asi do istej miery autentický. 75%. (21.04.2008)

První kniha je převyprávěna strašně rychle a spousta věcí je vynechána. Pak naštěstí výprava zpomaluje. Ve filmu je pár scén, které zajímavě doplňují komiks nebo díky kterým jsem lépe pochopil souvislosti. Závěr je vynikající. Hodina a půl je ale na převyprávění strašně málo. Dokázal bych si představit i dvouhodinovou stopáž. Kdybych před shlédnutím nečetl komiks, tak bych filmovému zpracování možná přidal i tu poslední pátou hvězdičku. Komiks je mnohem detailnější a je více prokládán odlehčujícím a v druhé knize často drsným humorem. Film vyznívá mnohem smutněji a spoustu věcí si člověk musí z náznaků domyslet, protože se do hodinu a půl trvajícího filmu nevešly. Po doběhnutí titulků bylo v sále zvláštní ticho a asi se nenašel nikdo, kdo by neuronil slzu. Spousta holek brečela jak želvy. Takhle se mě citově nedotklo moc filmů. Nechápu, jak tu filmu někteří vytýkají podporu komunizmu. Jde o naprosté nepochopení kulturních, politických a historických souvislostí. Komunizmus v Íránu byl něco jako protikomunistický odboj u nás, znak rebélie, boj proti systému, naděje na lepší zítřky. (22.03.2008)