Pátek třináctého

Začátek malinkého utrpení. Jason Voorhees nikdy nebude mým oblíbencem. Otázkou je, jestli s čím dál víc plesnivějšího a červama prolezlejšího xichtu se zastaralou maskou a mačetou jde vůbec něco víc vytřískat, když už natočili 9x to stejný, a ani to desáté, omlazané scifi nestálo za nic. Je opravdu smutné, když ho po deseti pokusech musel pumpnout až Freddy, což považuju za lepší biják než všechny samostatné P13. Vrchol série podle mýho přichází se třetím dílem. (13.10.2013)

Vynikající úvod klasické vyvražďovací série. Tohle je prostě takový oldschol slasher z tradičními pravidly žánru jaké už se dneska netočí. To znamená, že se hulí chlastá šoustá a zabíjí, ale přitom se postavy nemusí chovat jako totálně vypatlaní náctiletí dementi. Jednička sází hlavně na atmosféru řekl bych asi nejvíc ze všech dílů a to finále už je pro mě tak trochu kultovní záležitost. Sice musím srazit hvězdu za to, že můj miláček Jason se tu nevyskytuje, ale jeho pomstychtivá máti taky stojí za to a ten sen na konci jak ten odpornej kluk stáhne hlavní hrdinku do jezera... Normálně když jsem to v 13 letech poprvé viděl, tak jsem se posral.85% (04.10.2014)

Jeden z filmů, který nastartoval v budoucnosti tak oblíbený subžánr (teenagerovských) vyvražďovaček. Sice to není nějaká velká sláva, chvílemi je to docela nuda, ale svoji atmosféru film má. Na staré horory moc nekoukám, ale tento mě dokázal svým zpracováním docela zaujmout. Některé momenty jsou vážně napínavé a párkrát jsem se i leknul. Konec ve stylu "bába se vrací poprvé, podruhé, potřetí, počtvrté" se mi už moc nelíbil a působilo to hodně divně, ale jinak jsem si film užil a už se těším na další pokračování. 65% (30.12.2010)

No, není to zas až tak hrozné. Alespoň ne do chvíle, kdy se objeví paní Vorheesová v celé své kráse. Do té doby to je tuctový vyvražďovák v pěkné přírodě s překvapivě ne až tak do očí bijícím scénářem a hereckými výkony (až na výjimky) a omluvitelným rozdělováním ( jelikož dlouho přeživší netuší, že se vůbec něco děje). Jak už jsem ale předeslal, představitelka paní Vorheesové snímek dosti shodí, jak svým neuvěřitelně trapným vystupováním, tak i značnou nešikovností. Jak si mohli tvůrci myslet, že je možné míti strach z 50-ti leté babky, co je ráda, že udrží sekyru a popoběhne pár metrů? Samotný závěr užuž pomalu vypadal na sériózní překvapení. Nakonec z toho však sešlo. Škoda. (16.10.2006)

Pátek třináctého je patrně jediným filmem mezi všemi těmi filmovými ságami o vraždících maniacích v maskách a ostatních kultovních zabijácích, v jehož premiérovém díle se hlavní postava v podstatě vlastně vůbec nevyskytuje. Naproti tomu, že tento snímek přivedl do hororového žánru jednu z těch nejlegendárnějších postav, statného maníka s hokejovou maskou a mačetou, úvodní díl celé této obsáhlé ságy není zase až tolik přelomový, ani děsivý. Napětí, ani samotný příběh není budován natolik zdařile, aby dokázal navodit příjemné mrazení či strach a kde bychom s hrůzou očekávali následující děj. Atmosféra je však docela vydařená a skvěle ji dotváří onen známý hudební motiv Harryho Manfrediniho. A stejně, jako si třeba při Elm Street každý vybaví Freddyho, Camp Crystal Lake bude vždycky patřit Jasonu Voorheesovi na Friday the 13th:) Po zhlédnutí jsem si také uvědomila, že Pamela Voorheesová je mnohem větší magor, než její milovaný synáček Jason:) (21.03.2013)