Vlaštovka (pionýrská)

Pamatuju si tuhle příšernost ještě s Marcelou Augustovou (vypadá holka furt stejně) ... ani tehdy, ani dnes nechápu, kdo se na to mohl dobrovolně a se zaujetím dívat ... Ale pořád lepší, než zrnění, monoskop a pípání, aspoň nějaký obrázky se tam hejbaly, za což jsem byl o sobotních brzkých ránech vděčný ... (28.01.2016)

Protože v obsahu je vzpomenute jen Vlaštovka doby normalizační, rád bych zanechal vzpomínku na dobu přednormalizační. V šedesátých letech patřila Vlaštovka mezi mé nejoblíbenější programy, na černobílou znělku s objektivem a vlaštovkou skládající se z papíru si vzpomínám dodnes, a její moderátorku Olgu Čuříkovou jsem miloval. Pamatuji se, že tam občas bylo něco o indiánech, což tehdy v době Vinnetouománie byla bomba. Jednou tam dokonce bylo interviewováno děvče, které bylo až v bájné Americe. S nástupem krizových let se tam objevovali i reportáže o skautech. A matná vzpomínka se mi vyplavuje i na srpen '68, kdy OČ ve Vlaštovce pronesla neobvykle vážné zamyšlení o tom jak byla u tanku č. 23, když přijely další tanky. Když OČ zmizela z obrazovky, bylo i mně v útlém dětském věku jasné, že se něco děje. Ve Vlaštovce, moderované Š. Haničincovou, se začaly objevovat reporáže o strážcích hranic či obnovované PO SSM. Začala to být nuda a otrava a já Vlaštovku zavrhl. Ale té neznormalizované Vlaštovce bych pět hvězd dal. (12.02.2017)

nostalgický *odpad*  tento pořad jsem odjakživa neměl rád a vyhýbal jsem se mu "jak čert kříži" a když nebylo zrovna co jiného dělat, tak mě v něm většinou nic nezaujalo - teda pokud nebyl jeho součástí nějaký dětský seriál. Za mého dětství si v něm asi nejčastěji pamatuju moderátku Marcelu Augustovou - teda v jeho české variantě. Jeho propagandistická forma nejspíš odrazovala většinu mladých diváků a tak se nízkému hodnocení vůbec nedivím. [ ATMOSFÉRA: 1 /// TEMPO: 1 /// ORIGINALITA: 1 /// NÁLADA: 1 /// STYL: 1 (3*MAX) ]  (26.06.2024)

Dětské pořady vysílala ČST dost často. Dopoledne Rozmarýnek, odpoledne ve středu Vegu, ve čtvrtek Magion, v sobotu Pionierskou lastovičku, v neděli Studio Kamarád a poobědovou pohádku. Pravda je, že Pionýrská vlaštovka z Prahy byla hodně komunisticko-budovatelská, zatímco slovenská verze - vysílaná na střídačku s českou a navíc ještě střídavě z Bratislavy a z Košic - byla mnohem zábavnější. (28.03.2011)

Pionýrskou vlaštovku znám z druhé poloviny ´80 let, jako pořad, který se příliš nelišil od toho, co se děti oficiální cestou dozvídaly ve škole či kroužcích. Výchovný účel ale v mém případě příliš dobře neplnil, sice se v něm tu a tam objevila nějaká ta zajímavá reportáž, jinak to byl samý modelář či kýho ďasa mladý budovatel a i zásluhou moderátorů nezáživná suchařina, kterou jsem pravidelně vynechával. Střídání českých a slovenských relací bylo fajn, skoro jsem měl raději ty slovenské, díky silně nesympatické Marcele Augustové na české straně. O to větší bylo mé překvapení vidět ji později komentovat "Hry bez hranic" a posléze i zpravodajské relace. (05.04.2009)