Režie:
Shane MeadowsScénář:
Shane MeadowsHudba:
Ludovico EinaudiHrají:
Thomas Turgoose, Stephen Graham, Jo Hartley, Vicky McClure, Perry Benson, Jack O'Connell, Joe Gilgun, Michael Socha, Frank Harper, Danielle Watson (více)Obsahy(1)
Drama o Anglii v 80. letech 20. století. Táta dvanáctiletého Shauna padl ve válce o Falklandy a Shaun teď naléhavě potřebuje mužský vzor i zastání. Zdá se, že je nachází v partě o něco starších místních skinheads. Situace se však komplikuje, když se do party vrátí propuštěný vězeň Combo - ten nebere skinheads jako životní styl a subkulturu, ale jako příležitost prosazovat své rasistické názory a ventilovat svou chorobnou agresivitu. Původní parta se rozpadá a Shaun prožívá deziluzi, která vede k jeho předčasnému dospění. (Honza dAve)
(více)Recenze (204)
Strhující sociální drama reflektující posmutnělý obraz Anglie 80. let, éry thacherismu, s obrovskou nezaměstnaností, dobu ztracené generace, kdy stále ještě platilo punkové heslo let sedmdesátých No Future, ale objevila se navíc frustrace z ne úplně povedeného válečného konfliktu o (geograficky argentinské) Falklandy, stejně jako radikalizace části sociální spodiny a z ní plynoucí vlna nacionalismu, film o vlastní temné minulosti, který nám tady u nás ještě stále chybí a není na obzoru nikdo, kdo by ho natočil. Vlastní temná sebereflexe, svědectví o té strašné bezvýchodnosti doby, kterou jsme tady v éře normalizace zažívali i my... Uhrančivý příběh malého chlapce (úžasně přesvědčivý Thomas Turgoose v roli Shauna), jehož asimiluje místní subkultura a který by mohl sloužit jako dokument o historii skinheads, původním hnutí mladých anglických nezaměstnaných, navazujících v mnohém na punk...přičemž základním krédem je být apolitický a patřit do komunity. Anglie tu není prezentována jako jedna ze světových velmocí, bohatá a mocná postimperiální následovnice, je nám tu dáno spatřit Anglii s tváří zubožených dělnických periferií velkých měst, Anglii jako sociální vrak plný nezaměstnaných, Anglii platící těžké ztráty za své válečné Pyrrhovo vítězství... K vrcholům filmu patří sekvence zachycující ventilování frustrací party mladých při demolování opuštěných rodinných domků, což je jedna z mála aktivních zábav, ke kterým mají ve svém omezeném prostředí přístup...stejně jako postupná radikalizace části komunity pod vlivem recidivujícího rasisty Comba a odklon od apolitických premis do náruče extrémní pravice... Tenhle film je špinavý a hrubý, stejně jako jeho hlavní představitelé - a tomu odpovídá i formální stránka - kamera často snímaná z ruky, rychlé střihy (jen výjimečně prokládané poetickými záběry - detail pampelišky, měnící se strom...), úderná a přesně volená hudba, úžasná mizanscéna (lokace plné industriálních ruin, oprýskaných omítek, typicky anglické dělnické zástavby...) ... taková asi skutečně byla Anglie té doby... ()
Neuvěřitelně silný příběh o tom jak daleko může zajít lidská sugesce a vůbec tyhlety extremistické názory některých lidí. Kluk, který ztratil tátu, nechtěl být sám bez kamarádů. Vzdoroval zbytečnému posměchu od ostatních tupců a potom se přidal k fajn partě kluků o které nic nevěděl. Všechno by bylo fajn dokud nepřišel zpátky Combo jako jediný dokázal všem ostatním vymýt mozky a vtlouc jim do hlavy svoje slova a myšlenky. Tak to bývá vždy, že hloupý a neznalý člověk si nechá nakecat blbosti. Zároveň prolnutí i trochu té "dětské lásky" do příběhu mezi Smell a Shaunem...Nakonec také ukázka toho jak se hrdina filmu vrací do stejné situace jako na začátku-do samoty a do svého běžného žití s mámou. Velikou pochvalu skládám Thomasovi Turgoose. Anglie ostatně jako každá země prošla velkou cestou plnou špatných zkušeností. Líto mi bylo hlavně toho že už se dál asi nedozvím jak to s malým Shaunem dopadlo-jestli se opět setká se Smell a Woodym... ()
Stylový a zároveň maximálně realistický obraz thatcherovské Anglie 80. let minulého století s důrazem na problematiku sociální, přistěhovalectví a především na vznik subkultury skindheads, a to na základě osudu dvanáctiletého chlapce Shauna (jehož brilantně zahrál Thomas Turgoose). Tematických rovin najdeme však vícero. Absolutorium zaslouží nabušený soundtrack, jakož i výběr herců, výkony i typizace jimi představovaných postav. Stejně tak nápaditá kamera. ~ /možné spoilery/ Přestože je snímek vnímán hlavně jako hraný dokument o prvopočátcích neonacistického hnutí v Anglii, já považuji za středobod This is England právě Shauna. On je v prvním i POSLEDNÍM záběru, on také rozvíjí většinu dalších tematických rovin (např. válku o Falklandy prostřednictvím jeho zesnulého otce apod.). Právě Shaunův strastiplný a zároveň jedinečný příběh ukazuje a dokládá jak zárodky zmíněné subkultury, tak i její pozdější rozštěpení a vznik ultrapravicového křídla – zde představený konfliktem Combo x Woody. Současně reflektuje citově nedostatečné Shaunovo rodinné zázemí, touhu po respektu a začlenění se do nějaké skupiny / party, potřebu někam patřit a být uznáván. Jsme svědky jeho transformace z šikanovaného chlapce stranícího se ostatních v uznávaného člena skupiny, jsme svědky jeho (snad předčasného) dospívání a rebelie… Motivicky se snímek dotýká také přátelství, smrti (potažmo války) či lásky. Základní dějová linka spěje k Shaunovu závěrečnému procitnutí / poznání, byť, připouštím, poněkud tezovitému, avšak s ohledem na jakési uzavření tématu, vypořádání se s ním či výhledem a nadějí do budoucna, vhodně zvolenému. ~ Vymezuji se však vůči těm z uživatelů (Bluntman, Tetsuo…), kteří snímek nařkli z omlouvání rasismu a vyvozují z něj z mého pohledu zcela mylné závěry (jako např. že skinheadem se člověk stává, má-li špatné rodinné zázemí, nebo že skinheadi se dělí na zlé a hodné apod.). Film nikoho neobviňuje ani neomlouvá, naopak šikovně pokládá otázky nad hranicemi mezi skinheadem a náckem / mezi vlastenectvím (nacionalismem) a rasismem? Otevírá i dnes často skloňovanou, méně však již řešenou, problematiku multikulturalismu. Nutno také zmínit, že (– jak zde již uvádí jiný z kolegů) v této tematice časté černobílé vidění postav smazávají četné autobiografické rysy. Doporučuji. ()
Rozpitvávať tu také veci ako ideologické zmýšľanie skinheads by bolo pre mňa rovnako trúfalé ako žiadosť baču z Hornej Dolnej o miesto hlavného šéfa jadrového výskumu v Južnej Kórei. Takže ja som film zožral ako pes hodenú kosť. Bez rozmýšľania a robenia záverov. Ale aj pes si potom, čo zožerie veľkú nádielku čerstvých kuracích kostičiek uvedomí, že mu chutili a zasýtili jeho potreby. Podobný stav som zažil po zhliadnutí tohto filmu. A keďže som povedal, že nebudem rozoberať výpovednú stránku tohto silného príbehu, tak aspoň napíšem, že herci, menovite Stephen Graham a Thomas Turgoose, predviedli oscarový výkon a hudba k filmu len podtrhla jeho unikátnosť. 90%. ()
80. léta byla pro hnutí skinheads svým způsobem přelomová. A když do takové doby zasadili tvůrci filmu postavu malého kluka, který hledá sám sebe, vzniklo něco, co je alespoň pro mě jeden z nejnezapomenutelnějších filmů. Skinheadská partička, která vzala Shauna mezi sebe, právě prožívá krizi způsobenou z vězení se navrátivším Combem, který Shauna postaví před volbu mezi dvěma skinheadskými světy - tím klasickým a zcela novým, poněkud rasistickým. ()
Galerie (37)
Zajímavosti (8)
- V 8. minutě, když jde malý Shaun ze školy, hraje v pozadí skladba „Tainted Love“ od britské kapely Soft Cell z roku 1981. (Trajektt)
- Thomas Turgoose nikdy předtím nehrál, byl dokonce vyloučen ze školního divadelního kroužku. Za účast na konkurzu si vyžádal 5 liber. (don corleone)
- Film je věnován matce Thomase Turgoose, Sharon, která zemřela v roce 2006. (don corleone)
Reklama