Režie:
Věra JordánováScénář:
František PavlíčekKamera:
František NěmecHudba:
Vadim PetrovHrají:
Taťjana Medvecká, Jan Hrušínský, Dana Medřická, Věra Koktová, Eduard Cupák, Zdeněk Martínek, Vladimír Krška, Zdeněk Žák, Radovan Lukavský, Josef Kemr, František Vicena, Věra Bublíková (více)Obsahy(1)
Televizní film nás zavede do prostředí zdravotnické školy, odehrává se ke konci studií, tedy při praxi v nemocnici a při závěrečných zkouškách studentek. Hrdinkami jsou dívky různých povah, na jedné straně bezstarostná veselá Irena, na druhé straně Víťa, přímá a obětavá, s hlubokým smyslem pro zodpovědnost. Víťa s opravdovou láskou pečuje o dětské pacienty, prožívá drobné ústrky, musí se vyrovnávat s tím, že ji její třídní učitelka nemá ráda, ale i se vztahem k mladíkovi Vildovi, který je vážně nemocen... Televizní film vznikl podle scénáře Františka Pavlíčka, kterému v té době režim neumožnil publikovat, a proto je v titulcích uvedena scenáristka Bohumila Zelenková, pod jejímž jménem byla realizace jeho scénáře umožněna. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (52)
Nějak se nemůžu ztotožnit s tím, že každá zdravotní sestra před maturitou je totální třeštiprdlo, naopak každá sestra po pár letech praxe musí bejt megera. Nepřesvědčila mě ani melodramatická Taťána Medvecká, nedojal mě ani dojemný závěr korunovaný životním moudrem v podání jako vždy upjatého Radovana Lukavského. Takže zbývá jen sympatická Dana Medřická v nezvykle záporné roli. Jednohubka bez nutnosti opakovaného vidění. ()
I v malých československých poměrech se dá natočit kvalitní kratší televizní drama. O poněkud jednodušší sestřičce, která to co nemá v inteligenci bohatě nahrazuje nezištnou starostlivostí a obětavou ochotou pomoci člověku - aneb dobří a hodní lidé to nemají v životě lehké - je to dojemné, pěkné i smutné. ()
Moderní pohádka o Popelce, kterou bezdůvodně trápí zlá sestra - úča. Zastání najde u třech doktorů a nakonec své nesobecké štěstí nalezne. Jen ten princ jaksi nedopadl. Tvůrci Vítě zbytečně nasazovali svatozář, její chování z ní činilo starou mladou. Nejvíce mě potěšil v miniroličce Josef Kemr, byť měl jen pár vět. Irena měla tolik energie, že při zavírání dveří málem povalila kulisy. ()
"Někdy už to není možné zachránit život, ale vždycky můžeš hodně udělat proto, aby člověk ve svých těžkých chvílích nebyl sám." Taťjana Medvecká v krásné roli sestřičky "žákyňky" Víti, která svým poctivým a obětavým přístupem k práci a hlavně svou laskavou a pozitivní povahou přináší světlo do života dětských i dospělých pacientů. Někdy ale ani tohle vše nestačí. To pak teprve Víťa absolvuje tu skutečnou maturitu...V nezvykle nesympatické roli Dana Medřická. ()
Realitu tehdejší zdravotnické školy podle mojí mámy daleko líp zachycoval film My, ztracený holky. Tenhle film se sice měl odehrávat v 70. letech (viz ten americký přístroj), ale postavy se chovaly a mluvily, jako by byly z 50. let (což vlastně potvrzuje i zmínka o umístěnkách). Je to škoda... kdyby ten příběh zasadili do 50. let, tak to i celkem mohlo fungovat. Takhle je to jen nevěrohodný, laciný TV film. ()
Galerie (4)
Zajímavosti (1)
- Filmový debut Dany Vávrové. (M.B)
Reklama