Pan Osamělý

já sem si tenhle korineho film docela užil..narozdíl od gumma je tohle rozhodně daleko víc film. co u toho odceňuju a co vidím i jako klad i třeba u gumma že se snaží o takové nenucené dotyky, vidíte že se před vámi někdo zhroutil(což sou nepřímo ty jeho sociální náměty) a vy nevíte co s tím, pozorujete a jen se ho lehce dotýkáte, aby věděl že ste s ním... jenže v tom je asi i celý hlavní problém nevíte jak doopravdy pomoct tudíž pak i chybí celkový smysl toho filmu. ale opět některé výborné scény třeba jak si po skončení divadla(fiasku) jdou v noci z baterkama(ani ne jak ten pochod končí spíš jak se line).. a uráží mě vaše hloupost dát tomu třeba odpad! a zbytečnost 5***** !) (28.01.2010)

Největší šok MFF 2007. Tak špatný film, že ho chtě nechtě musím poctit svým komentářem:-) Korine se zbláznil. Tvůrce, který se proslavil naturalismem na hranici únosnosti a záměrně stylizovanými, znepokojujícími sociologickými sondami do života americké white-trash vrstvy, otočil o 180 stupňů a natočil bukolickou (doslova!) slátaninu. Film se nese v odpudivě naivistickém duchu, nechybí ani několik z prstu vycucaných "krutě dojemných" momentů, které na mě působily zcela opačně a pěkně škodolibě jsem se u nich zasmál (ve stylu "patří vám to, dementi!") (06.07.2007)

Moje první schledání z Korinem se docela povedlo. Mister Lonely je zvláštně natočený film. Do posledních minut jsem nevěděl co si vlastně myslet, co režisér sledoval když převlékl Lunu do obleku Jacksona a protáhl ho bandou dalších imitátorů kdesi ve vlastní komunitě. Nakonec z toho však dokázal pěkně vybruslit a přidat pár zajímavých myšlenek. V tomhle hledisku jsem moc spokojený. Co se týče zbytku, zase tak slavné to nebylo. Mám pocit, že Korine má největší problém v tom, že toho chce divákovi říct ve 112 minutách strašně hodně. Musí to však balit do filmového prostředí, přidat nějaké asurdní fórky ("pseudo") a ještě si zachovat image. Kdyby se však zaměřil jen na ústřední linku a věnoval se jí detailně, mohla z toho vyjít pěkný a docela chytrý kousek. Takhle se však jedná o jeden velký guláš, ve kterém si sice ústřední linku a myšlenku vezmete (pokud si dáte oba příběhy dohromady), ale zbytek zůstane v zapomnění. Ne nadarmo se říká, že míň je někdy více. "Papež smrdí. Papež smrdí." "Myju se, jen nepoužívám mýdlo." (11.11.2008)

Z počátku zajímavě se rozjíždějící snímek s Diegem Lunou v titulní roli Michaela Jacksona začíná postupem času upadat do stále větší slátaniny, ve které figurují krom něho Marilyn Monroe, Charlie Chaplin, královna Alžběta, papež, Shirley Temple, Červená Karkulka, ovce, slepice, poletující jeptišky a jiné hovadiny. Vůbec nechápu, co tím chtěl básník říci. Vlastně to celé dostává smysl, uvědomíme-li si, že se režisér Korine v minulosti podílel na blbinách jako Gummo nebo Ken Park. Nemohu na něj být hodný, ačkoliv je to prakticky můj vrstevník, je tedy přesně o měsíc starší, než já. Jednu hvězdičku dávám za dobrou hudbu, masky a kostýmy. Pokud chcete vidět lepší film s Lunou, pusťte si raději Mexickou jízdu či Krajinu střelců. (15.03.2009)

Pro nepřipraveného diváka velké překvapení. Místo syrových detailů soukromých hrůz světa natočil Korine zábavně absurdní a smutný příběh o osamělosti a hledání. Místo detailů lidského těla, točených zrnitou ruční kamerou, jsou tu krásné záběry skotské přírody a naprosto nevšední příběh se silnou atmosférou. Jakoby technikou běžného filmu natočil Harmony Korine nějaký jiný svět, než v jakém žijeme - ale není to svět neznámý. Stačí najít někoho, kdo vám do něj ukáže cestu - a potom se dostat zpátky. (28.09.2008)