Carlitova cesta

Stará gangsterská páka, Carlito, kdysi legenda podsvětí, se vrací z vězení do ulic. Ale jeho doba už skončila... Jeden z vrcholů De Palmovy tvorby a Al Pacinova zralého herectví. Oba chlapíci zde potvrzují rčení o stárnoucím víně. Drsná, romanticko-realistická gangsterka, která disponuje sympatickým hrdinou, jakému prostě nelze nefandit. Pokud vás to chytí, napětím neodtrhnete oči až do velkého finále. A pak si to určitě dáte znova. Minimálně jednou. (03.07.2006)

Pro mě možná o něco zásadnější a lepší než Scarface. I tady je Al Pacino skvělý a jeho spolupráce s De Palmou bezchybná, ale jak píše Rob Roy, Carlito je vlastně kladný hrdina a musíte mu fandit, i když předem víte, že sejít z cesty temna a dát se na dobro není vždycky úplně nejsnažší a budete za to většinou potrestáni. (06.12.2011)

Mafiánské opusy se vždy vyznačovaly svou epičností a ani Brian De Palma nejde jinou cestou, pokusil se však zažitá pravidla žánru trochu ozvláštnit. Už sám fakt, že tentokráte ztvárňuje Al Pacino člena ne americké odnože organizace cosa nostra, ale člověka z komunity portorické či latinskoamerické, snímek dost ozvláštňuje, minimálně hudebním podkresem a druhem zobrazovaného tance...:-) Al Pacinův Carlito je však navíc podroben pochybnostem krize středního věku a ve fázi bilancování a přehodnocování životních hodnot je v rámci žánru postavou nanejvýš originální. (11.06.2007)

Parádní gangsterka ze staré školy, kde Pacino opět předvadí to nejlepší co umí. Jeho Carlito je přesně na tom pomezí mezi zásadovým prima chlapíkem a chladnokrevným zabijákem takže si ho člověk prostě musí zamilovat. Už jen úvodní monolog člověka chytne za srdce. Slizký Sean Penn hrál taky na výbornou a už vím kdo byl předobrazem Kena Rosenberga z GTA: Vice City. De Palma si tradičně hraje s kamerou, hlavně při závěrečné honičce, která jen potvrzuje jeho režisérské umění. (12.06.2009)

Téměř dokonalé. Al Pacino je jistě tou nejsprávnější volbou co se týče ztvárnění rozličných kriminálních živlů napříč dekádou filmového průmyslu. Chladnokrevný kliďas v Kmotrovi, nenapravitelný divoch ve Zjizvené tváři a bývalý zločinec bojující se svými choutkami v Carlitově cestě. A právě tento snímek, ve kterém Pacino ztvárňuje Briganteho, mi učaroval zdaleka nejvíc. V podobných snímcích nejvíce miluji onu děsivou předzvěst, tj. divák sleduje několik scén, ve kterých je zřejmý režisérův záměr šokovat diváka následujícím dramatickým okamžikem: scénka při dealování mne mrazila až do morku kostí. De Palma dokázal natočit napínavé drama, kvalitní akční film a psychologickou sondu - to vše v jedné nezapomenutelné gangsterce. Potěšilo mne, že scénář nenakazoval Pacinovi další otřepané fackování ženských charakterů, a místo toho si zlost vybil na zrcadlu v koupelně - nerad bych tohoto skvělého herce měl zafixovaného jako někoho, kdo ve filmech bije tak křehké bytosti. Větší prostor jsem čekal od Mortensenovy role, ale na druhou stranu dostal ze svých pěti minut slávy úplné maximum a větší rozdíl oproti Aragornovi jsem dlouho neviděl. Sean Penn se svou maximálně debilní a vtipnou parukou také dokázal, že se neztratí ani v poctivém mafiánském filmu, kde je italů více než vystřílených kulek, a jeho postava je nezapomenutelná. Tento film má spoustu kladů. A ten konec..! (30.09.2009)