Reklama

Reklama

Lidé opustili Zemi před 700 lety a přesunuli se flotilu obřích plně automatizovaných hvězdoletů. Ze Země se stalo jedno velké smetiště a uklízecí roboti, kteří ji měli dát znovu do pořádku, přestali dávno fungovat. Zůstal jen poslední z nich, VALL-I. Ten každý den ráno navlékne housenkové pásy, nabije si sluneční články a se svým kamarádem švábem se vydává do práce. Osamělost, sbírání všemožných lidských předmětů, a hlavně koukání na videokazetu s muzikálem Hello Dolly! ho postupně proměnily v citově uvažujícího tvora, který touží po lásce. VALL-I jednoho dne objeví mezi smetím výhonek rašící zelené rostliny. Tentýž den zažije i další nečekanou událost, setkává se s robotkou Evou, která byla vyslána z hvězdoletu Axiom zjistit, zda je planeta obyvatelná. VALL-I pozve Evu do svého příbytku a ukáže jí všechny své poklady, včetně zelené rostlinky. K jeho úžasu mu Eva rostlinu sebere a vypne se. Čeká pouze, až bude přepravena zpět na Axiom. Když pro ni dorazí raketa, zamilovaný VALL-I ji odmítá opustit. (TV Nova)

(více)

Videa (22)

Trailer 3

Recenze (1 551)

DaViD´82 

všechny recenze uživatele

Číslo 5 žije! A to i nadále, zato jeho rezivějící synátor Vall-I je mrtev již v polovině stopáže. Brutální vraždy se na něm dopustila Pixaří nemohoucnost příjít s nosnou dějovou linkou. Tak nějak jsem si to dle reakcí před projekcí představoval. A v zásadě tomu tak vskutku je. Vůbec mi to však nevadilo, jelikož ta oduševnělá kukadla s neustále doostřujícími čočkami si mě zcela podmanila. Škoda, že galapředstavení nejsympatičtější animované postavy posledních několika sezón kazí to zpropadené lidské pokolení. Paradoxně totiž dodal Pixar duši strojům, ale ne již i lidem (já vím, že jde z části o záměr, ale i tak). Neorganické bytosti tu totiž překypují city a živelností, zatímco všechny organické formy jsou otravné a hodné totálního vyhlazení. Nejlépe i s celou zelenkavou agitkou. Ovšem i tak, všude, kde mají navrch roboti, je plné hodnocení nedostatečné a naopak - tam, kde se objevují lidé, je to stěží za tři. Ještě, že ten první případ platí výrazně více. ()

imf 

všechny recenze uživatele

Příliš roztomilé, příliš mravokárné a příliš gulášoidní. Pixaři opět nasazují do hry nejpokročilejší technologii a pitvají sci-fi klasiku, aby z ní udělali něco nového a vzrušujícího. Žvatlající robůtek je sice übercute, stejně jako jeho iPodovská láska "odjinud", ale jakmile příběh opustí orbit zdevastované Země, dělí se věci na příliš infantilní a příliš moralistické... což je úděl většiny animáků, ale nikoliv v tak ostře kontrastní formě jakou předvádí VALL-I. Děti budou u vytržení, já jsem se celkem nudil... asi jako u plochých dílek od Foxů a Dreamworks... Tady je té hloubky až až, ale člověk z ní dostává závratě. :) ()

Reklama

Galadriel 

všechny recenze uživatele

Je to možná tak trochu ekologická agitka, ale myslím, že Al Gore by za takovou vraždil a navíc co je na tom špatného?... Zpracování zase trhá všechny hranice, George Lucas se pomalu může jít zahrabat, Pixar se dostává s realističností svých animací tak daleko, že zůstává rozum stát. První záběr na zaneřáděnou Zemi plnou odpadků shora vypadá jako výborná postapokalyptická fotka a do toho začne hrát song z "Hello Dolly" a obejví se ten nejsympatičtější kus plechu, jaký jsem kdy viděla. K tomu perfektní zvuková i hudební stránka, slast pro uši. Měla jsem po naprosto fantastickém Ratatouille strach, že WALL-E prostě nemůže tolik zaujmout, ale k mému překvapení se mu to povedlo a navíc romantika mezi dvěma roboty na mě zapůsobila víc, než většina romantiky neanimované ve většině hraných filmů. Vždycky si říkám, že tahle laťka už Pixaru dlouho vydržet nemůže, ale oni mě prostě každým svým dalším filmem bez problémů přesvědčí o opaku a já jim za to děkuju. ()

Shadwell 

všechny recenze uživatele

Klíčová otázka: Je-li VALL-I filmem konzumním, orientovaným na vyžraného západního diváka (yuppíci po zhlédnutí vytúrujou neonový káry a sešikujou se před McDonaldem), jak muže mít tu drzost a kritizovat konzumní styl života vedoucí ke zdevastované planetě a k obezitě? Tahle ideologie se na první pohled zdá v pořádku. Jako by film cíleně útočil na své vlastní obecenstvo a snažil se ho poučit. Jenže pravda je někde jinde. Ve skutečnosti Pixaři vmanévrovávají diváka do předem utkaného symbiotického systému kalkulu a farizejství, kde filmař není o nic lepší než divák, a stejně to platí i obráceně, přičemž Bursíkovi se oba dva smějí leda tak pod knírek. ____ Celému filmu předchází pětiminutový a odlehčený kraťas z Pixarlandu o rozmíšce kouzelníka a králičího familiára. Jaký to má důvod? Za prvý je třeba odvrátit poučku, která tvrdí, že nezaujme-li film diváka do prvních deset minut, nezaujme ho vůbec. A za druhý kouzlení v tom kraťasu nemá co do věrohodnosti daleko k realitě, přestože se nacházíme v animaci, tedy ve fiktivním meta-světě ještě za filmem. VALL-I přebírá metody hraného filmu, aby se vyhnul nesrozumitelnosti. Animace tedy neznamená popření všech zákonů a zavádění evolučních postulátů. I proto se nedočkáme ve VALL-I jediné transfokace, jevu, který zpřítomňuje kameru a vytrhává diváka. Předměty a postavy zde tudíž zbíhají a vzdalují se od kamery a ona na ně trpělivě čeká, ne obráceně. Kamera ve VALL-I udivuje jistě mnohokrát sama sebe, když zjišťuje za pochodu, že slouží jako pozorovatel, ne jako zachycovatel, a hrdiny následuje jen zřídkakdy. VALL-I nemíní podvracet dohodnutou fikci, naopak sám sebe označuje za G-rated crowd-pleaser, chce zaujmout všechny, vydělat peníze a předně chce vyprávět velký, „anti-lyotardovský“ příběh a legitimizovat nejrůznější společenské činnosti a dát jim celkový smysl. Je proto neomluvitelný podvod na divákovi, když se robot VALL učí s hasícím přístrojem a hraje chaplinovský ping pong, jako by ty předměty viděl poprvé v životě... když by je měl dávno znát z garbage-pyramid, které desítky let hromadí. ____ VALL-I není dramatem děje, ale dramatem okamžiku. Scénu komponuje vždy od detailu k celku a zpátky k detailu. Pokud se přece jen pokouší o zásadní twisty a dramatický oblouky (viz kubánská revoluce ve ¾ filmu), nemůže najít klenební svorník a událostem schází jak motivace, tak nenucená spontánnost. Nedominuje zde text nad obrazem, jako u telenovel, protože Pixaři sebevědomě, a nakonec i oprávněně, předpokládají, že u VALL-I prádlo nikdo žehlit nebude. ____ Enviromentální čtení filmu donutilo přehodnotit filmovou TOPku nejen aktivistu Al Gorea, rodáka z Washingtonu, ale všimli si toho i odborníci přes fokalizaci (vypravěčská finesa zostřující hledisko té které postavy). Zatímco tedy Eve (Expert vegetační evaluace = neboli rostlinářský odborník) trpí klausovským prizmatem, tudíž se jí dostává výhradně fokalizace vnější a neznáme její myšlenky, na Vallovi participuje vypravěč mnohem častěji a poskytuje nám o něm řadu indiskrétních informací a vodítek. ____ Režisér a scénárista Andrew Stanton není zdaleka první, koho sledování běžných životních situací dovádí k soudům nad okolní společností, avšak do svých filmů to promítá s takovou průzračností, že nezbývá než s ním od první minuty (nikoliv však bezvýhradně) souhlasit. Jenže tady se vyskytl majoritní problém v nemožnosti odstředit myšlení od propagandistické rétoriky celého filmu, která se tváří děsně dekonstruktivně tím, jak rezignuje na jednotný smysl a zdůrazňuje pluralismus (už jen v tom smyslu, jak chce mermomocí infiltrovat kina po celém světě), ovšem de facto jen nepřesně parafrázuje Derridu ve smyslu kritického přezkoumání naší kulturní pansofie a výchozích pojmů (právě proto, že tyto pojmy visí nad propastí nepřezkoumané kultury, tudíž ani VALL nechápe, k čemu je Rubikova kostka a kam zařadit vidličku). ____ Je tedy nutno volat do Vatikánu, že je třeba uznat další zázrak? Není. Když na tyhle věci máte oko, vidíte, ze animák VALL-I není stoprocentně atraktivní, ani revoluční. Nakonec všemožnými citacemi a vsuvkami dává VALL-I najevo, že před klasikou se je třeba shýbat (Kubrickovi se jen uctivě přibližuje) a že autonomní klasikou vlastně ani být nechce. () (méně) (více)

Dudek 

všechny recenze uživatele

Letošní rok se ještě zdaleka nepříblížil svému konci, a ač nás čeká ještě spousta filmových lahůdek, nebojím se napsat, že pixarovský animák WALL-E je filmem roku. Perfektně zvolený příběh má ten pravý punc i díky skvělému načaqsování. Příběh o první lásce, dětské naivitě a fascinaci vším novým umístěný do nepříiš lákavé budoucnosti musí totiž nutně zapůsobit na každého. WALL-E totiž není jen dalším animákem, ale hlavně perfektně vymyšleným snímkem, ve kterém má každá věc své opodstatnění. Pečlivě vsunuté hrané prvky jsou do snímku naroubovány až s překvapivou precizností a jedná se kouzelně zvládnutou spojnicí mezi minulosti (v podstatě současností - dobou kdy lidé ještě žili na Zemi) a současností (dobou kdy se planeta stala definitivně neobyvatelnou). WALL-E však není jen ekologickou agitkou, jak se může vzhledem k okolním komentářům zdát. Jedná se o příběh téměř až biblický. Vždyť narážky na první příběh o lásce (Adama a Eva) nebo dokonce osidlování planety jsou více než zjevné. Tomuto snímku se podařilo představit dospělý animovaný film bez zbytečných berliček. WALL-E stírá rozdíly mezi animovaným a hraným. Miluji tenhle film. ()

Galerie (41)

Zajímavosti (65)

  • V úvodní scéně jsou ukázány jaderné a větrné elektrárny postavené na vrcholcích hor odpadků. To naznačuje, že lidstvo přešlo na čistou energii až když bylo příliš pozdě. (Maulincio)
  • Prvý animák od Pixaru, v ktorom sa nachádzajú scény aj so živými hercami. (Mihail123)
  • Podle filmu opustilo lidstvo planetu před 700 lety, ale po takové době by mnoho zobrazených situací nebylo reálných. Evu přitáhne jeřáb s magnetem. Tyto jeřáby však fungují na principu elektromagnetismu, takže bez elektrické energie nemůžou fungovat. Vzápětí Eva vystřelí do tankerů a ty vybuchnou. Trvanlivost ropy je za specifických podmínek přibližně 15 let a poté klesá, nemluvě o odpařování, usazování a ztrátě kvality. Benzín, nafta i ostatní ropné produkty mají podobné vlastnosti. I pokud přijmeme fakt, že při odhadech v době vydání filmu máme ropu na cca 40 let a tyto tankery tedy kdysi převážely ropné produkty, je otázkou, co v nich vybuchlo. Betonové stavby a stavby z hutního materiálu mají životnost i několik set let, ale pouze za předpokladu, že jsou pravidelně ošetřovány a revitalizovány. Po 700 letech by tedy na planetě nestály města a továrny, byť zaprášené a zrezivělé, ale pouze hromady betonové suti a zbytky šrotu. I přes konzervanty přidávané do potravin by švábova sušenka těžko vydržela několik set let. (kenny.h)

Související novinky

Tom Cruise – poslední muž na Zemi?

Tom Cruise – poslední muž na Zemi?

25.05.2011

Kdybyste z nějakého bizarního důvodu zkombinovali Já, legenda a Vall-I, dostali byste Oblivion. Ve vzdálené budoucnosti je Země zdevastovaná a lidstvo žije v oblacích. Na povrchu už pracují jen… (více)

Shyamalan, Smith, Smith a výpravná sci-fi?

Shyamalan, Smith, Smith a výpravná sci-fi?

06.04.2011

Manojovu kariéru může spasit jedině zázrak. Na jeho poslední filmy už se téměř nedá koukat, a když to náhodou někdo udělá, tak spíš pro tu srandu, jak moc špatné jsou. Poslední vládce větru na sebe… (více)

OSCARY – výsledky

OSCARY – výsledky

23.02.2009

Snad jen jednoho většího překvapení jsme se dočkali při vyhlašování Oscarů za rok 2008 v hlavních kategoriích: nejlepším hercem v hlavní roli se nestal Mickey Rourke za Wrestlera, ale Sean Penn za… (více)

Reklama

Reklama