Režie:
Andrew StantonKamera:
Jeremy LaskyHudba:
Thomas NewmanHrají:
Ben Burtt, Elissa Knight, Jeff Garlin, Sigourney Weaver, Fred Willard, Kathy Najimy, MacInTalk, Kim Kopf, Garrett Palmer, Teddy Newton, Jim Ward, Pete Docter (více)VOD (4)
Obsahy(2)
Lidé opustili Zemi před 700 lety a přesunuli se flotilu obřích plně automatizovaných hvězdoletů. Ze Země se stalo jedno velké smetiště a uklízecí roboti, kteří ji měli dát znovu do pořádku, přestali dávno fungovat. Zůstal jen poslední z nich, VALL-I. Ten každý den ráno navlékne housenkové pásy, nabije si sluneční články a se svým kamarádem švábem se vydává do práce. Osamělost, sbírání všemožných lidských předmětů, a hlavně koukání na videokazetu s muzikálem Hello Dolly! ho postupně proměnily v citově uvažujícího tvora, který touží po lásce. VALL-I jednoho dne objeví mezi smetím výhonek rašící zelené rostliny. Tentýž den zažije i další nečekanou událost, setkává se s robotkou Evou, která byla vyslána z hvězdoletu Axiom zjistit, zda je planeta obyvatelná. VALL-I pozve Evu do svého příbytku a ukáže jí všechny své poklady, včetně zelené rostlinky. K jeho úžasu mu Eva rostlinu sebere a vypne se. Čeká pouze, až bude přepravena zpět na Axiom. Když pro ni dorazí raketa, zamilovaný VALL-I ji odmítá opustit. (TV Nova)
(více)Videa (22)
Recenze (1 552)
Příliš roztomilé, příliš mravokárné a příliš gulášoidní. Pixaři opět nasazují do hry nejpokročilejší technologii a pitvají sci-fi klasiku, aby z ní udělali něco nového a vzrušujícího. Žvatlající robůtek je sice übercute, stejně jako jeho iPodovská láska "odjinud", ale jakmile příběh opustí orbit zdevastované Země, dělí se věci na příliš infantilní a příliš moralistické... což je úděl většiny animáků, ale nikoliv v tak ostře kontrastní formě jakou předvádí VALL-I. Děti budou u vytržení, já jsem se celkem nudil... asi jako u plochých dílek od Foxů a Dreamworks... Tady je té hloubky až až, ale člověk z ní dostává závratě. :) ()
Země je zanesená odpadem. VALL-I nás z něj vyhrabe…. Má svůj byteček, domácího mazlíčka, smysl pro pořádek a je romantik. Na robota dobrý. A co na to děti? Už dlouho jsem neviděl svýho synátora něco takto prožívat. I když možná víc než tu romantiku oceňuje to, že je s ním legrace a hlavně ŽE JE TO HRDINA! Před Pixarem smekám, protože ukázat lásku mezi kusy plechu tak, aby ji chápali i ti nejmenší – to už dá kapku práce. To, ale asi ocením spíš já. ()
Wall-E není jako všechny ostatní animáky. Říct o jakémkoliv filmu od Pixaru, že je roztomilý snad ani není potřeba. Avšak tentokrát bych to zdůraznil, protože Wall-E si mě nezískal tak lehce ničím, jako svým vzhledem , roztomilostí a animací. Robůtek nemá chybu a je krásné ho pozorovat. Stejně tak je krásné pozorovat, jak celý Pixar došel do stavu, kdy nepotřebují slova k vyjádření emocí. Vzpomínka na němou éru v animovaném filmu je úžasná. Film je celý pojat naprosto odzbrojujícím způsobem, kterému dodá pomyslnou třešničku na dortu vize budoucnosti. Ta se prohloubí především v druhé půlce filmu, kdy se vydá Wall-E na cestu za svou láskou... Neztrácí ani na okamžik atmosféru a stále se táhne rychle kupředu. Stovky drobností (2001:Vesmírná odysea je k popukání) a jedna velká lehká kritika současnosti s pravděpodobnou vizí dopadu na společnost a svět okolo. První animovaný film, v kterém beru "poselství" nejen jako velmi vtipný postřeh, ale i jako hořkou skutečnost. Pokud tady někdo vidí agitku, je to spíše smutná snaha ignorovat svět a brát film až příliš vážně. Na rozdíl od ostatních filmů Pixaru jsem nečetl velké sliby, ale dostal jsem jeden velký důkaz o kvalitě a schopnost tohoto giganta, který posledními filmy dokazoval lehce klesající kvalitu... ()
Když se smí dávat plné hodnocení němým filmům z roku 1920, tak já zas můžu dát tomuhle. Pro mě naprosto převratná pecka na poli animovaného filmu. Pixar se mi s tou jejich originalitou fakt zamlouvá. Robůtek si tam jen jezdí a říká jen asi dvě slova (něco jak Pokémoni) a stejně prostě víte o co go a baví vás to. Na konci jsem byl i dojatej a Straussovo - Tak pravil Zarathustra mě utvrdilo, že ten film má víc, než něco do sebe. ()
Klíčová otázka: Je-li VALL-I filmem konzumním, orientovaným na vyžraného západního diváka (yuppíci po zhlédnutí vytúrujou neonový káry a sešikujou se před McDonaldem), jak muže mít tu drzost a kritizovat konzumní styl života vedoucí ke zdevastované planetě a k obezitě? Tahle ideologie se na první pohled zdá v pořádku. Jako by film cíleně útočil na své vlastní obecenstvo a snažil se ho poučit. Jenže pravda je někde jinde. Ve skutečnosti Pixaři vmanévrovávají diváka do předem utkaného symbiotického systému kalkulu a farizejství, kde filmař není o nic lepší než divák, a stejně to platí i obráceně, přičemž Bursíkovi se oba dva smějí leda tak pod knírek. ____ Celému filmu předchází pětiminutový a odlehčený kraťas z Pixarlandu o rozmíšce kouzelníka a králičího familiára. Jaký to má důvod? Za prvý je třeba odvrátit poučku, která tvrdí, že nezaujme-li film diváka do prvních deset minut, nezaujme ho vůbec. A za druhý kouzlení v tom kraťasu nemá co do věrohodnosti daleko k realitě, přestože se nacházíme v animaci, tedy ve fiktivním meta-světě ještě za filmem. VALL-I přebírá metody hraného filmu, aby se vyhnul nesrozumitelnosti. Animace tedy neznamená popření všech zákonů a zavádění evolučních postulátů. I proto se nedočkáme ve VALL-I jediné transfokace, jevu, který zpřítomňuje kameru a vytrhává diváka. Předměty a postavy zde tudíž zbíhají a vzdalují se od kamery a ona na ně trpělivě čeká, ne obráceně. Kamera ve VALL-I udivuje jistě mnohokrát sama sebe, když zjišťuje za pochodu, že slouží jako pozorovatel, ne jako zachycovatel, a hrdiny následuje jen zřídkakdy. VALL-I nemíní podvracet dohodnutou fikci, naopak sám sebe označuje za G-rated crowd-pleaser, chce zaujmout všechny, vydělat peníze a předně chce vyprávět velký, „anti-lyotardovský“ příběh a legitimizovat nejrůznější společenské činnosti a dát jim celkový smysl. Je proto neomluvitelný podvod na divákovi, když se robot VALL učí s hasícím přístrojem a hraje chaplinovský ping pong, jako by ty předměty viděl poprvé v životě... když by je měl dávno znát z garbage-pyramid, které desítky let hromadí. ____ VALL-I není dramatem děje, ale dramatem okamžiku. Scénu komponuje vždy od detailu k celku a zpátky k detailu. Pokud se přece jen pokouší o zásadní twisty a dramatický oblouky (viz kubánská revoluce ve ¾ filmu), nemůže najít klenební svorník a událostem schází jak motivace, tak nenucená spontánnost. Nedominuje zde text nad obrazem, jako u telenovel, protože Pixaři sebevědomě, a nakonec i oprávněně, předpokládají, že u VALL-I prádlo nikdo žehlit nebude. ____ Enviromentální čtení filmu donutilo přehodnotit filmovou TOPku nejen aktivistu Al Gorea, rodáka z Washingtonu, ale všimli si toho i odborníci přes fokalizaci (vypravěčská finesa zostřující hledisko té které postavy). Zatímco tedy Eve (Expert vegetační evaluace = neboli rostlinářský odborník) trpí klausovským prizmatem, tudíž se jí dostává výhradně fokalizace vnější a neznáme její myšlenky, na Vallovi participuje vypravěč mnohem častěji a poskytuje nám o něm řadu indiskrétních informací a vodítek. ____ Režisér a scénárista Andrew Stanton není zdaleka první, koho sledování běžných životních situací dovádí k soudům nad okolní společností, avšak do svých filmů to promítá s takovou průzračností, že nezbývá než s ním od první minuty (nikoliv však bezvýhradně) souhlasit. Jenže tady se vyskytl majoritní problém v nemožnosti odstředit myšlení od propagandistické rétoriky celého filmu, která se tváří děsně dekonstruktivně tím, jak rezignuje na jednotný smysl a zdůrazňuje pluralismus (už jen v tom smyslu, jak chce mermomocí infiltrovat kina po celém světě), ovšem de facto jen nepřesně parafrázuje Derridu ve smyslu kritického přezkoumání naší kulturní pansofie a výchozích pojmů (právě proto, že tyto pojmy visí nad propastí nepřezkoumané kultury, tudíž ani VALL nechápe, k čemu je Rubikova kostka a kam zařadit vidličku). ____ Je tedy nutno volat do Vatikánu, že je třeba uznat další zázrak? Není. Když na tyhle věci máte oko, vidíte, ze animák VALL-I není stoprocentně atraktivní, ani revoluční. Nakonec všemožnými citacemi a vsuvkami dává VALL-I najevo, že před klasikou se je třeba shýbat (Kubrickovi se jen uctivě přibližuje) a že autonomní klasikou vlastně ani být nechce. () (méně) (více)
Galerie (45)
Photo © Walt Disney Pictures
Zajímavosti (65)
- Režisér Andrew Stanton odmítá jakoukoli inspiraci filmem Číslo 5 žije. (duklak2)
- Sigourney Weaver ve filmu namluvila počítač na vesmírné lodi, kde přebývá zdegenerované lidstvo. Byl to nápad režiséra Andrewa Stantona – aby počítač ve vesmírné lodi mluvil hlasem Ripleyové z Vetřelce. (hippyman)
- Režisér filmu Andrew Stanton namluvil jednu postavu na Axiomu ve scéně, kdy lidé ve filmu promluví vůbec poprvé. (leňul)
Reklama