VALL-I

Úvodní scéna projíždění odpadky zasypaným velkoměstem s puštěným magnetofonem mi strašně připomínala scénu rozbořeného města, kterým se z gramofonu linula překrásná hudba Edith Piaf v Zachraňte vojína Ryana. Takových nenápadných citací je zde povícero (Vesmírná odysea, Číslo 5...) a ve spojení s celkovou roztomilostí a dnes nejlepší animací vůbec je takové pomrkávání na starší obecenstvo příjemným zpestřením v animáky tolik zamořeném světě filmu. Zamořeném tak, že se většina animáků stává jen spotřebním odpadem, kterým je kinematografie zasypávána stejně jako zde planeta Země. Díky bohu pak za takovéto animáky, které krom zábavy pro všechny věkové kategorie přinášejí těm mladším i něco víc. (18.01.2009)

Když se Wall-E přižene na svých pásech před kameru, zarachotí svými melancholickými součástkami, upře na mě ty velikánské, emocemi nabité fotoreceptory a zapípá něco ze své citoslovečné slovní zásoby, tak ho prostě musím přijmout celým srdcem, protože on je tak děsně rozkošný, legrační, vlezlý, zvídavý, pečlivý, citlivý a... zamilovaný. A je velká škoda, že se poté vývoj vztahu mezi ním a Eveou přesune z romantikou načichlých míst zpustošené planety do uzavřených prostor vesmírné stanice a že se začíná trochu moralizovat. Animace působí snad až ďábelsky dokonale, hudba, zvuk, kamera, to všechno jsou jenom plusové body. A těm, kteří by se našli v Eysenckově grafu temperamentu v levém horním kvadrantu, možná na konci nějaká ta slza ukápne. 90% 180 miliónů dolarů(rozpočet)/507,5 miliónů dolarů(výdělek celosvětově)/74 miliónů dolarů(zisk z kinoprojekcí) (11.09.2008)

Vó-lí. Roztomilejší postavičku by ve filmovém vesmíru člověk jen těžko pohledal. Trošku si zoufám z toho, že ona ekologická proklamace s přehledem zastínila poselství o tom, že jinakost není nemoc, ale naopak dar. Avšak díky Wall-imu jsem po příchodu do obchodního centra cítil o něco větší nechuť než obvykle. Tudíž svůj účel bezesporu splnil. Možná, že je to na blockbuster docela pokrytecké kázat o konzumní společnosti, ale díky bohu za to, že tak aspoň někdo činí. Pixar mi opět připomněl, že animované filmy ještě dosud nedosáhly svého technického stropu a že hrané postavy do animáku nepatří. (20.08.2008)

Já už ani nevim jak to ten Pixar dělá, ale prostě mě vždycky dostane, dokonce i tím nejjednoduším příběhem. Ten totiž přiznejme si to, nepatří mezi jejich nejlepší, i když se to ke konci snaží vyvážit takovou ekologickou moralitkou. V tomhle případě mi to bylo ale úplně jedno. Mně totiž úplně stačilo dívat se na to co tam "digitální Číslo 5" provádí a jak se přitom tváří. Samozřejmě,že to není jenom o tom, ale mně to bohatě stačilo. Animace je opět bezchybná, hudba je super a celý vás to prostě pobaví i dojme zároveň. Prostě další super animák a i přes ty zde pozitivní reakce jsem byl velmi překvapen. (11.11.2008)

Roztomilé, vizuálně úchvatné, obsahově dost plytké a lacině moralistní, ale když to člověk vezme jako eko-pohádku vytvořenou hravými pixarovskými dětičkami, nemůže to zklamat. Humorných špílců, překrásných míst i hezké hudby je v tom dosti, čili člověk snadno odpustí, že jest to poslepováno velmi propustným a prvoplánovým příběhem. Nakonec... je to film pro děti, možná přerostlé, ale pořád děti. A jako takový Vall-I funguje. (28.08.2008)