Mata Hari

Vynikající film, který dokázal celkem snadno odolat zubu času. Odehrává za první světové války, v období kdy se kontrarozvědka snaží všemi silami usvědčit Matu Hari ze špionáže. Troufám si říct, že žádná jiná herečka by se do její role nehodila líp než slavná Greta Garbo. Ve filmu už nechybí ani hudba, která v té době samozřejmě nebyla samozřejmostí. Nejpovedenější na celém příběhu je podle mě kontrast mezi začátkem a vynikajícím koncem. Na začátku vidíte Matu Hari, první ženu paříže, ženu, která má všechno. Na konci nemá nic z toho a čeká ji jen popravčí četa. Přesto se při své poslední cestě usmívá. Kdo viděl, ví proč. Každopádně vynikající film po téměř všech stránkách. (22.12.2008)

Hodne do cervene knihovny zabarveny pribeh, v cele s krasnou Gretou Garbo. Potesila tez ucast Karen Morley. Film ma prece jen podstatne mensi kouzlo nez treba Dishonored s Marelene Dietrich, nevic je tezce predvidatelny - a tak je nakonec zazitek z tohoto filmu spise prumerny... Urcite najdete ve filmografii Grety Garbo lepsi kousky. (24.07.2011)

Greta Garbo jako Mata Hari byla rozhodně skvělá volba, ať už vzhledem, tak výrazným přízvukem, který působil vábivě a exoticky. Pak je chování svedených mužů pochopitelné, příběh je napsaný dobře, takže poutá celou dobu pozornost, a romantická linka s Ramonem Novarro na konci jistě úspěšně rozplakala nejednu divačku. (21.08.2024)

Filmový hit, na který se nelze dívat očima dnešního diváka, není totiž rozhodně nadčasový.  Afektovaná romance, kde má přeslazený naivní charakter hlavního mužského hrdiny Rosanova ostře kontrastovat se zdánlivou otřelostí  mazané Maty Hari. V té době hodnocené přehrávání v milostných scénách se dá snést jen díky neschopnosti Garbo mimicky zastřít svůj  cynismus  a tak jako mrcha působí i ve scénách, kde měla projevovat hluboké city. Víc než příběhu samotného jsem si tu ale všímal věcí, které jindy sleduju jen okrajově. Třeba kostýmy Maty Hari, nádherná práce a vystřídala jich několik a jeden originál vedle druhého, naopak zklamáním byl taneček Garbo ve stylu indické tanečnice,  ale tady si uvědomuju, že již byla třicátá léta a do filmu se vplížila místo frivolnosti  let dvacátých svazující prudérnost a tak i  tento taneček mohl být považován za vzrušující.   Skutečná Mata Hari pak byla spíš naivní, ale krásná husička, ale takovou by Greta asi zahrát ani neuměla.  Příležitostně asi mrknu na Matu v podání Emanuelle.. (19.09.2023)

Dovedu si živě představit, jak na počátku třicátých let, při sledování exotikou prosyceného tance Mata Hari k uctění mýtického boha Shivy, polovina diváku v sále ani nedýchala... někde tady se asi začal utvářet kult okolo nedosažitelné Garbo. A představa o tajemné a nepřístupné ženě vamp je v podvědomí diváctva s ikonou "Greta Garbo" spojována vlastně dodnes. "Mata Hari" nicméně zdaleka nestojí jen na bedrech své titulní představitelky. Jde totiž předně o slušně napsané, spletité špionážní drama, kterému nechybí cit pro napětí a dobovou atmosféru; a jež se může pochlubit kvalitně odvedenou výpravou. Jen tak mimochodem. Když porovnám "Mata Hari" s o rok starší "Annou Christie", nelze si nevšimnout, že působí filmařsky mnohem vyzrálejším dojmem. Za ty pouhé čtyři roky od vzniku zvukového filmu došlo k přímo mílovému kroku v zásadní změně stylu vyprávění směrem k využití mluveného slova pro potřeby "nové" filmové reči. (24.03.2006)