Kurz negativního myšlení

Hraje tam supr hudba, ale jinak mě to zas tak nevzalo. Uznávám, že to není nějakej prvoplánovej doják a má to, alespoň pro mě, docela nečekaný vývoj postav. Jenže mi to přišlo moc divadelní. Moc věcí se stalo v podstatě za chvilku v jedný lokaci, to mi přišlo divný. Ale hlavně mi tam vůbec neseděl ten happyend. A nejlepší moment byla rozhodně pěsťovka tý terapeutce. (28.12.2011)

4,5*/5....Vynikajúci film, psychologicky otvorený a "presný", inteligentne napísaný a natočený, správne vybalansovaná dávka černoty, humoru a nadsázky, vynikajúco vytipovaný herci, skvelý hudobný backround...To, čo v mojich očiach robí film ešte lepším a čo ma "dostalo" (okrem Geirovej fuckujúcej scény, jemne asociujúcej 25.hodinu:) je mrazivo pravdivá filozofická rovina celého filmu, charakterizovaná brutálne trefným záverečným vyjadrením: " Nikdy sa nedostaneš úplne k podstate svojich problémov, kým neprejdeš kurzom negatívneho myslenia" - smutno realisticko geniálno pravdivé. (26.05.2010)

Hodně lidí je negativních, takže tyhle osoby mohou své negativní postoje k životu ještě prouhloubit návštěvami kursů negativního myšlení. Má to často jeden háček. Negativní lidi jsou zpravidla líní pracovat duševně i fyzicky. Tomu odpovídá i sbírka jejich zážitků a zkušeostí, které lidský život umožnuje. (31.10.2010)

Dokonalý mix povzbudivej drámy a depresívnej komédie, tak ako to dokážu natočiť len v severskej kinematografii. Postavy ma zaujali hneď od prvých minút. Sú perfektne zahrané a skvele napísané. Každá z nich si prejde zmysluplnou a silnou katarziou, keď vyplávajú na povrch ich skutočné pocity ohľadom ich skurveného života. Vidieť pohár rozjebaný na franforce poloplný, je holt ťažké. Skoro až nemožné. Ale keď sa človek prestane snažiť, tak je v piči nadobro. Teda aspoň ja som si z toho zobral také posolstvo. Ale čo ja môžem vedieť. Ja si to na vozíku nepádím rýchlosťou 10km za hodinu s vejúcimi vlasmi a mariánkou v hube. Ale bavil som sa dobre a stojí to aj za opakované zhliadnutie. 8/10. (22.06.2022)

Hořká tragikomedie o smutném údělu tělesně postižených, o povinném optimismu a o tom, že někdy nefunguje. Hlavní hrdina je po autonehodě upoutaný na vozík a přestože díky pojistce materiálně nestrádá, je plný hořkosti a nenávisti ke svému okolí. Zoufalá partnerka se rozhodne jeho letargii a sebelítost za pomoci terapeutky a její skupiny svěřenců rozbít a vrátit ho k životu. V průběhu filmu to ale vypadá, že Geirr spíš rozbije pracně vybudovanou soudržnost skupiny, která vlastně zase tak soudržná není a pod jejím povrchem doutná nejeden požár a spousta negativních emocí. Čekal jsem něco ve stylu Lepší už to nebude s Jackem Nicholsonem, tedy stylizovanou podívanou plnou černého humoru, ale míra nekorektnosti a nekašírované bolesti mě zaskočila. Řada scén je opravdu silných a film poměrně věrně odráží beznadějné postavení postižených. Na druhou stranu v porovnání s průběhem snímku je jeho vyústění poněkud násilně smířlivé. Celkový dojem: 85 %. V řadě momentů se sice humor vyskytuje, ale jde o tu nejčernější, ryze šibeniční variantu. (04.01.2010)