Brána k domovu

Propaganda sa vo filme nedá prehliadnuť, hoci som sa maximálne snažil si ju odmyslieť, aby som sa mohol sústrediť na samotné filmové umenie. Aj desaťročia po vojne bolo nutné vtedajším divákom ospravedlňovať obrovské obete na Dukle formou hrdinstva bežných vojakov. Po filmárskej stránke film nie je zlý, hoci občas sa nad tým hrdinstvom zastavuje rozum, keď ťažko ranení vojaci kosia nepriateľa a polomŕtvi sa chcú okamžite vrátiť do boja. Oceňujem, že Rusi hovoria po rusky, Nemci po nemecky, Poliaci po poľsky, Slováci po slovensky a generál Svoboda po česky. Filmu kraľuje hudba Svetozára Stračinu - slovenského Zdeňka Lišku, a úvodným titulkom vojenský pochod Směr Praha! –––– A pamätajte: Buď Karpaty prejdeme, alebo na nich padneme! –––– My neustupujeme, my útočíme, to si pamatujte! Ustupovat musí nepřítel! Zalehnout a střilet po nepříteli! Vydržet a útočit! Na množství nehledět! –––– Jásno? – Vsjo jásno, továrišč maršal.–––– Kdyby nám bylo v 38. roce dovoleno republiku bránit, náš lid by se bil stejně statečně a za pomoci rudé armády by svou republiku ubránil. (03.10.2018)

"Bojovníci z východní fronty zůstanou navěky příkladem všem novým nastupujícím generacím!" Tak určitě! K obsahu se nemá smysl v této zemi vyjadřovat. Kdoví, kolikrát se ještě politická orientace tohoto korouhvičkovitého státu změní a kolik se tu ještě postaví a padne soch. Provedení filmu ale dle mého slabota. Možná si přišli na své milovníci válečných scén (to jsou zvláště ti, kteří se jich nikdy neúčastnili) a tím nejsem. Propaganda, hloupoučké scény, patetismus, no prostě nic moc. Chudík se ale role zhostil herecky dobře. (25.12.2023)

No už jsem viděl hodně filmů z této doby, ale tohle je strašně špatná agitka, herecky nula, bojovky hodně šetrné a patos horší než u Pádu Berlína, skoro jako podobnou tematikou se zabývající taky slovenský OPd Tatier po Azovkés more :-). . Navíc scénář musel posát nějaký slabý lektor marxismu leninismu, okresního formátu, jde pod po bodu aby ukázal jak Londýn škodil české jednotce, jak Sověti i naši důsledně dbají o zdraví a životy vojáků atd atd, jak celá operace byla nezbytná, jak armáda slovenského štátu musela být odzbrojována, aby se nevrhla Rudé armádě v náručí a nepobila přitom fašisty atd atd. Hrozné. Jedině jsem znejistěl na samotném začátku, když generál Svoboda říká tušém Benešovi, kolik lidí ztratil k koncentračních táborech, tak jestli myslel ty, ze který mu do jednotky přišla část lidí ze Sibiře. (01.02.2016)

Udalosti z našej histórie sa stali predmetom normalizačnej kinematografie. Ak si odmyslíme, že súdruhovia sú tí dobrí a ochotní bojovať za každú cenu a tí v Londýne majú problém so všetkým, ak zabudneme že generál Svoboda ešte nebol súdruh, ak zabudneme že bojové scény sú poslabšie a občas nelogické a žiadny z mužov netrpí traumatickým šokom zo zranenia, tak je to sledovateľné aspoň z historického hľadiska. (14.08.2010)

Styl nevypadá jako dramatické umění,nýbrž jako hraný dokument skutečných událostí. Je to plné patosu (např. scéna, jak dva mladí českoslovenští spojaři jsou zraněni, jeden je v bezvědomí, druhý leží na zemi se zraněnou paží a i v tomto stavu zastřelí tuším 12 "fašistou" a nakonec oba zachrání chrabrá hlídka na koni chrabré Rudé armády, která je pochopitelně ihned navrhne na vyznamenání). Samozřejmě neschází komunistická agitace. Bojové scény jsou obstojné. Ve výsledku se na to dá koukat. (27.10.2010)