Dedication

Pláž posiata kameňmi, uprostred toho hlavný hrdina, ktorý hľadá jeden správny. Nájde ho a dostane dievča. Síce sa musí emocionálne otvoriť, čo mu robí značný problém, ale dakedy to nie je na škodu a dakedy je za tým šťastný koniec. Občas stačí naozaj málo, aby príbeh, ktorý sledujete bol v mnohých aspektoch čarovný. Nepotrebujete k tomu ani vtipy, ani rozhovory pred stovkami ľudí. Nepotrebujete aby sa hrdinovia ktorých si počas sledovania obľúbite zmenili. Stačí len keď sa uvedomia a rozhodnú sa, čo vlastne chcú. Stačí len prestať byť zmätený. Ak nie vo všetkých, tak aspoň v niektorých veciach. A potom to bude fungovať. Theroux je herec, ktorý mal možnosť stvárniť rôznorodé postavy. Na režisérskom poli je to tvorca s veľmi špecifickým rukopisom. Dedication rozpráva sa o spisovateľskom bloku, smrti, láske a živote. Takže mi dáte za pravdu, že je to typický kotlík na romantickú komédiu. Lenže po uvarený a ochutnaní, je to iná romantická komédia na akú sme zvyknutý. Je to viacej pri zemi. Viacej minimalistické. Viacej uveriteľné a viacej úprimné. A kupodivu chutí lepšie ako tie komédie pred tým. Možno je to film o ktorom sa nebude veľmi hovoriť, ale keď ho náhodou niekto vo vašom okolí spomenie, môžete do diskusie prihodiť niekoľko vlastných pocitov a dobrých slov. A v rámci toho, si nemôžete priať nič lepšie. (31.12.2011)

Pôjdem proti múru a to aj napriek tomu, že americká nezávislá tvorba je moja srdcovka. Tvorcovia Dedication sú však až natoľko nezávislí, že dialógy ich postáv sú maximálne neprirodzené, neboja sa použiť tie najvačšie klišé romantických filmov, až som nevedel, či si robia srandu, alebo chcú byť silou mocou melancholickí. Ako v skoro každom americkom nezávislom filme tu máme v menších úlohách známe hviezdy z Hollywoodu, ktorí si tak doplňujú portfóliá o "artovejšie" kúsky. Sekvenciu s hľadaním kameňa som považoval za nejaký zlý vtip, ale ako som sa obával, bola kľúčovou pre záverečné "šokujúce" rozuzlenie. Pokiaľ by Theroux nabral skutočnú odvahu a film by nechal minimálne otvorený, keď by už nepoužil záver priamo opačný, mohol by jeho film mať na mňa aspoň nejaký emocionálny dopad. Ale keďže na vačšinu, mal, tak je možno moje dnešné hodnotenie obzvlášť subjektívne. (12.10.2013)

Příslib americkýho indie s britskou příměsí mě bohužel přivedl do stavu totálního neuspokojení a hraničního vyčerpání z toho, jak vehementně jsem tu prapodivnou kárku tlačil do cíle. --- Dedication je mimořádně WTF snímek. Má ohromně WTF rozjezd (v konečnym součtu, kupodivu, hlavně díky Tomu Wilkinsonovi to jediný plus); zlomový okamžiky se zpravidla dějou v nejvíc WTF momentech; a ty pak nejlíp následuje něco (pro jistotu) zcela ultimátně WTF jako třeba samotný vyvrcholení. Což je "vtipný", protože i přes tuhle WTF masku je film natřískanej klišé až k prasknutí. --- S hloupym vrstvenim příběhu souvisej i postavy - kapitola sama pro sebe. 1) Henry jednoduše neni z těch neoficiálních autistů, ke kterym bych si chtěl vytvořit vztah; natožpak vztah pozitivní. 2) Stejně tak Mandy Moore mi nedala moc důvodů věřit v její herectví; ne-li v její postavu. 3) A konečně Martin Freeman; toho tvůrci vyloženě zneuctili. Takovou lacinou roli jim tam mohl odehrát libovolnej céčkovej herec. --- Therouxe je mi docela líto. Jako debutant se vytasil se zajímavym rukopisem a prokázal úžasnej cit pro kompozici. Ale jinak sorry. I když teda ... brečel jsem u toho, ale to jen proto, že mám fakt brutální rýmičku. Přísahám. :)) (21.12.2013)

Dedication nezdobí novátorské postupy ani hluboké vrstvení, ale tenhle hudebně vyprecizovaný snímek s prostým klubkem příběhu a šílenými, ale zvláštně blízkými postavami uplete velmi příjemný nezávislý svetr. Je sice škoda, že charakter Billyho Crudupa není vytěžen ze všech zdrojů, protože rozvinutí autorského bloku je plodné téma, ale motiv hledání (se) pomocí někoho jiného funguje ve všech slupkách, které postupně padají. I otřelá klišé jsou přemalována tak zběsilými barvami, že jejich nepůvodnost neruší. Tom Wilkinson je jako obvykle nepominutelná ozdoba přístřeší a Mandy Moore překročila hranice snesitelnosti a míří k sympatiím. Rozjímavých 75% (31.03.2008)

Nezávislý film o prapodivné a nerealistické lásce přitáhne pozornost jen občasnými rychlými flashemi, jakoby vypadlými z přestříhaného starého dokumentu. Jinak, popravdě, historka o sbližování začínající kreslířky s obsedantně vyšinutým magorem více nudí, než že by předkládala zajímavé možnosti netradičního vztahu. Ke všemu je prokvetlá řadou klišé, které by se dobře vyjímaly i v prvoplánovém romantickém snímku. /29. 10. 13./ (29.10.2013)