Devítky

Devítky pro mne představují velmi zajímavou hru. Rychle jsem se do ní vnořil, pak jsem se na chvíli ztratil, ale dobrovolným roztočením mozkových závitů jsem se odrazil ode dna a před snímek postavil taková očekávání, že mne závěrečné rozuzlení nemohlo uspokojit. Zkrátka jsem doufal v geniální zakončení skvělé hry, ale to už bych asi chtěl od života moc. Nicméně potenciálem se tady rozhodně nešetřilo. (12.08.2011)

Tak tohle bylo... jiné. Výborná finální premisa a chytré nápady tu bohužel u mě sráží možná až příliš nepropustná formální schránka, která místo než aby ladně tahala za nos, klidně vás bude držet pod hladinou nevědomosti do posledního dechu než se budete cukat. Pak vás vytáhne, probere vás chytrým a lehce podvratným závěrem a po přečtení vašich práv vás pošle domů. Za onu originalitu nelze nic než pochválit, nicméně já se i přesto cítil dotčen a relativně zklamán. Soundtrack je ovšem velmi příjemný. (24.06.2012)

Jej, wau, ach, toto bol už aký pekný film. Pozerám na to malé hodnotenie, vypuľujem oči ale číslice sa nejako nemenia. Pokiaľ chcete pozerať tento nádherný výtvor, musíte si pripraviť otvorenú myseľ nasatelitované uši a hlavne otvorené oči. Dej je spočiatku obyčajný, ale keď sa dostanete k bodu, kde sa konečne začneme dozvedať o hlavnom hrdinovi, príbeh sa začína meniť. Neviete sa dočkať, kedy budú vaše otázky zodpovedané. Odpovede sa vám dostávajú postupne, pomaličky, aby ste ani ná sekundu neodišli(čo je mimochodom skvelý ťah scenáristu). Herci sú úžasní, nadpozemskí, ja neviem ale Ryan a Mellisa a Hope je úžasná kominácia. Tak Ryan je dokonalý, ako naozaj. Otvorené ústa som mala, keď som to dopozerala. Scenár je krásny, umne spracovaný. Režisérska práca jednoducho úžasná a hudba je hudba.Nádherný film s krásnym koncom si nezaslúži nič iné ako 100% (22.03.2010)

Po skončení The 9´s som sa len pousmial a nechápavo krútil hlavou ako dokonale ma dokázal John August "opiť rožkom":) Viac krát mi to pripomenulo film 23, ale celkovou kvalitou ho ďaleko prevyšuje. Tá filozofická rovina tak trochu koketovala s trápnosťou ( to som si uvedomil po skončení filmu), hoci zaujímavých myšlienok tu bolo neúrekom to je fakt. Možno to je celé prázdna bublina (čo si aj myslím), ale natočená s takou invenciou a ľahkosťou, že by som zvládal sa na ňu pozerať aj štyri hodiny:) (03.04.2008)

Avatar v reálném světě. Nebo si někdo hodně specificky zfilmoval vlastní verzi The Sims, s tím, že název radši změnili, aby fanoušci hry nešíleli z nezvyklého podání? Ten kopec něčeho ve tvaru drahokamů, co mají simíci nad hlavou, mizící v závěru filmu v dáli, těsně po záběru, kdy se kamera vzdaluje z jednoho domu nad celé "městečko", by tomu dost nasvědčoval. Tenhle film chápu celkově jako metaforu závislosti na počítačových hrách, kdy se hráči s herním zážitkem a hrdinou tak sžijí, že se jim absolutně nechce zpátky do své reality. Já to chápu, taky jsem desítky, ba i stovky hodin prožila v těle Snakea, sima, CJe, týpka s čárovým kódem na zátylku, nebo Geralta z Rivie. A taky se kolem mě míhaly postavy, které se mi snažily připomenout, že patřím do jiného světa a je čas jít. A taky se mě, ač né tak vážně jako hrdinu filmu, tahle závislost nadále drží a ještě dnes jdu hledat Mary mezi mlhu a popel. Beze mě by to přeci nešlo. Film průměrný, metafora skvělá. (08.12.2014)