Na opuštěném místě

„Mám zásadu nikdy nechodit ven se zákazníky“…. Nechtěl jsem vás vzít ven, ale domů. Ke mně domů…“ Žádnej jinej herec na světě (snad možná O. Nový :o) nepronášel tyto apod. repliky s takovou samozřejmostí jako Humphrey, kdy člověk nemá pocit, že dotyčný odříkává text, ale hraje sám (za) sebe. Takovýhle chlapi se už nerodí! (poslední takový se narodil začátkem června památného to roku 1979, btw moje rodné číslo začíná 790602, to pouze pro pořádek). Slečny prominou?, ale současní nagelovaní frajírci „hrající si na něco jako herce“ nesahají Bogartovi ani po kotníky, (všechna čest těm pár vyjímkám), přičemž by si s nima suše (a grácií sobě vlastní) dotyčný vytřel prdel. Humphrey tentokráte v poněkud odlišnější (záporn(ější), vícevrstvé) roli a pro mě osobně jedné z jeho nejpůsobivějších, kde mohl bezezbytku nechat propuknout jeho neomezené herecké kvality. V případě těchto snímků je konečný úspěch (či neúspěch) vždy (vyjma atmosféry) závislý na scénáři (resp. dialozích) a pověstné chemii ústředního dua. Že tohle bude ten první případ, musí být každému jasné již po prvních pár minutách a definitivně JASNO je při scéně na policejní stanici. Být rovnocenným partnerem (partnerkou) Humphreymu se (po)dařilo pouze hrstce vyvolených. Gloria Grahame mezi ně neochvějně patří! Co koliv dalšího (na adresu tohoto snímku) nemá cenu psát. To již naprosto zevrubně, výstižně a zcela trefně napsal uživ. DaViD´82. Možná bych snad dodal… AMEN s dovětkem, že takovéto snímky se již (bohužel) netočí a točit nebudou. Zaplaťpámbu za „archiv“, neboť je (mou) nesmírnou radostí zjišťovat (resp. utvrzovat se) ve faktu, že tyhle typy snímků mám s každou další projekcí a přibývajícím věkem raději. P.s. pokud KONEC, tak v takovémto podání, kdykoliv, kdekoliv….. 90% (21.10.2011)

Když na scénu vpluje Laurel Gray v podání velmi pohledné Glorie Grahame, říkal jsem si , ach to bude garbovsky silná mrška, která Bogartově charismatu orosí vysoké čelo. A i na policejní stanici mi z ní vstávaly chlupy na zádech (rozuměj mrazilo), ale  pak ten jeho "hezký obličej" políbila a najednou šla Nanynka do zelí, která se z každého jeho zamračení může zbláznit a pak když se projeví nejen jako lehce labilní magor, ale možná i rváč!, tak je z ní hotová hromádka neštěstí.  Časově sice není příběh nijak ohraničen, ale víc než jako několikatýdenní vyprávěnka to na mě nepůsobilo, což na uvěřitelnosti takhle zásadních změn charakteru moc nepřidává. Ale to jsou holt léta padesátá (nebo mé špatné vnímání, přiznávám) a skutečná emancipace byla ještě mýtem a pohádkou pro malé princezničky.   Ovšem formálně je to dokonalý pomalý noir, kde si ono melodrama v prizmatu své doby lze pochopitelně užít až do samého závěru. Bogart pak pochopitelně naprosto dokonalý a  i jen  jeho  "noirová chvilka poezie" stojí za ty čtyři hvězdy. (16.01.2024)

"I was born when she kissed me, I died when she left me, I lived a few weeks while she loved me." Místy mrazivý, místy vtipný, místy romantický, ale po celou dobu výborný noir o tom, co s člověkem dokáže udělat láska a co naopak nedůvěra! Zážitek z něj navíc umocňují skvělé výkony hlavních představitelů – mezi zuby cedící jednu drsnou hlášku za druhou Humphrey Bogart, kterého bych nechtěl potkat při jednom z jeho výbuchů vzteku a okouzlující Gloria Grahame. (29.02.2012)

Bogart v roli "osudového muže" - inteligentního, umělecky kreativního cynika s násilnickými sklony. Škoda, že film není delší, aby měla hlavní postava ještě více prostoru, protože je díky své charakterové komplexnosti a přesvědčivému hereckému podání radost ji sledovat a poslouchat. A detektivní linie mohla být využita a dořešena přeci jen o trochu zajímavěji. 80 % (21.08.2017)

Nicholas Ray mal pohnutý osud a dosť problematickú povahu. Nečudo, že postavy jeho filmov sú na tom podobne. Bogart sa do role položil, určite nebol iba hercom súkromných detektívov v noirovkách. Film vyznieva nejednoznačne, keď neviete, či hlavnej postave držať palce a veriť jej. Graham je na tom podobne. Ja tento film nepovažujem príliš za noir, viac mi k nemu sedí označenie autorský film výrazného tvorcu. (18.05.2012)