Nanga Parbat

Nanga Parbat je pre mňa rozhodne jeden z najkultovejších filmov vôbec, keďže ma výrazne ovplyvnil a prebudil vášeň k horám a náročnejším terénom, ktorá bola u mňa samozrejme aj predtým, ale práve pri prvom sledovaní tohto filmu som si ju naplno uvedomil a do tohto životného štýlu som sa úplne zamiloval, či už v reále, alebo aj formou rôznych médií. No a čo sa týka samotného filmu, k dokonalosti mu určite dosť chýba, aj v rámci žánru mi tu chýba viacero podstatných prvkov, ako napríklad dôraz na detail, keďže to lezenie po najväčšej stene sveta mi prišlo len tak mimochodom, ako by sa ani nejednalo o nič extra výnimočné a náročné, takže problémy tu robí len počasie a navyše ani ten pocit drsnosti Himalájí som tu moc nepociťoval, film občas pôsobí trochu štúdiovo a prostredie hôr umelo. Ale inak to nie sú až také problémy, aby mohli výraznejšie prekážať a navyše priority sú aj tak niekde inde a to je práve tá vášeň k lezeniu, horám, prekonávaniu nielen problémov samotného výstupu, ale hlavne samého seba a to tu funguje vynikajúco. Takže sa vo filme ani nemuselo diať niečo dôležité, stačilo len, aby sa postavy rozprávali o svojich snoch alebo v detstve vyjadrovali svoju lásku k lezeniu za každých okolností a mňa to veľmi bavilo a o to viac, že hlavnou postavou je vlastne samotný Reinhold Messner, vzor snáď každého, kto sa o hory aspoň trochu zaujíma. Inak samotní herci síce nepredvádzajú nejaké výnimočné herecké výkony, ale aj tak mi všetky dôležité postavy prišli dosť sympatické, či už hlavné bratské duo, ale aj Karl Markovics ako doktor Herlingkoffer, zvyšní horolezci alebo aj rodičia bratov. Ako som spomínal, po režijnej stránke sa to určite dalo ešte vylepšiť, ale aj tak mi to celkovo pomerne vyhovovalo. Skôr som mal problém s hudbou, táto sa tu vôbec nehodila. Takže kvality špičky žánru Nanga Parbat určite nedosahuje, o dva roky starší Nordwand bol po väčšine stránkach kvalitnejší a hlavne špičkovo fungoval tam, kde Nanga Parbat zlyháva, ale inak je to výborný film, môj osobný kult a aj po viacerých pozretiach ma baví stále rovnako. 80% (14.07.2016)

Film mě zklamal. Jednak tím, že se mi nelíbí že hraje výhradně podle Messnerových not a to i přes můj obdiv k němu. A dále tím, jak sterilně působí lezecké scény z Himalájí. Je zde minimum záběrů horolezců v himalájské krajině, naopak je zde spousta detailních scény obličejů herců. Některé scény působí vysloveně studiově a to je u filmu s takovouto tématikou, který je navíc natočený v roce 2010, vysloveně na závadu. Takový Nordwand je kvalitou těchto záběrů o několik tříd výš. Dokonce ani sníh zde nevypadá opravdově. Ale takové scény z lezení v Alpách jsou bezchybné. Jakmile jsou záběry z terénu drží si film slučnou úroveň, ale se přechodem do studia nastává kvalitativní pád (23.05.2011)

Takto to dopada ked sa vezme dobry namet a da sa to do ruk diletantovi, ktory to cele kurvi. To spracovanie je zalostne... prestrihy kurvia atmosferu a cele je to nejake nudne. K magorom co dobrovolne lezu na vysoke kopce som mal vzdy obdiv, aj ked som ich nikdy nechapal. Ved kto pojde dobrovolne do prdele sveta, aby vyliezol za cenu prstov na nejaku posratu ladovu horu ? Kazdopadne pozera sa na to dobre. Ale toto je jeden z tych slabsich filmov o martyroch v mackach... (18.02.2015)

Když si odmyslim, že to bylo o horách, tak to byla vlastně dost tragédie. Rámcovej příběh byl úplně zoufale napsanej (hlavně jeho nosnej pilíř "Gunter za svým bratrem vždy trochu zaostával", často úplný wtf momenty) a lezecký části taky nebyly buhvíjak zajímavý (technicky/naučně v podstatě vůbec, emočně leda až sestup). Ostatně koukam, že scénárista Reinhard Kloss nikdy nic pořádnýho nenapsal. Hudba byla absolutně mimo (klasickej neměckej nevkus), herci spíš podprůměrný a taky nechápu, proč je film z roku 2010 natočenej na starou kameru (nebo ten prašivej ala-sedmdesátky look dodělali v postprodukci, to je mi celkem fuk) - to má jako líp evokovat tu dobu? Wtf? (60%) (05.11.2016)

Nemecka Kinematografia je podla mna velmi nevyvazena svojou tvorbou. Na jednej strane vznikaju kvality od Dennisa Gansela /Die Welle/, Herzoga, popripade aj Hanekeho, Leni Riefenstahl /zname filmy z 30. rokov/ alebo Til Schweigera. No a samozrejme teraz aj tento pan reziser Joseph Vilsmaier natocil vyborny film. Na druhej strane ale mam obrovsky problem s "tvorbou" Uwe Bolla. No nic, reziser Vilsmaier pripravil divakom vybornu, mystifikacnu, plne strhujucu filmovu jazdu o horolezeckej vysokohorskej ture na Nanga Parbat v Pakistane. Film ma vyraznu dejovu liniu, ktora okamzite strhne divaka, a nebude nudit ani chvilu. Kvalitny dojem z filmu dokresluju vyborne dialogy, kvalitna rezia a krasna himalajska priroda. DVD by som si nekupil, ale v telke to bola strhujuca mystifikacna podivana. 90 % (01.04.2014)