Nanga Parbat

Zábery na hory sú krásne, ale nechcel by som sa tam ocitnúť. Messnerovci a ďalší horolezci sú na tom opačne a vyhľadávajú nebezpečenstvo a snažia sa hore dostať tou najnebezpečnejšou cestou. To všetko už odmalička, čo tvorí dosť veľkú časť filmu. Potom nasledujú prípravy, trochu politiky okolo získania peňazí, krátka cesta lietadlom a sú tam. Už na začiatku sa dozvieme, kto sa z expedície nevráti, znalci horolezectva to samozrejme vedia aj tak, takže by som to nebral ako zbytočné vyzradenie záveru. V tom závere nechýbajú dramatické zábery záchrany holého života, ale niečo tej dramatickosti chýba, jednoducho ma to často nudilo. –––– Čo to robíte? – Tá stena jednoducho stála v ceste. (31.03.2014)

Nanga Parbat je pre mňa rozhodne jeden z najkultovejších filmov vôbec, keďže ma výrazne ovplyvnil a prebudil vášeň k horám a náročnejším terénom, ktorá bola u mňa samozrejme aj predtým, ale práve pri prvom sledovaní tohto filmu som si ju naplno uvedomil a do tohto životného štýlu som sa úplne zamiloval, či už v reále, alebo aj formou rôznych médií. No a čo sa týka samotného filmu, k dokonalosti mu určite dosť chýba, aj v rámci žánru mi tu chýba viacero podstatných prvkov, ako napríklad dôraz na detail, keďže to lezenie po najväčšej stene sveta mi prišlo len tak mimochodom, ako by sa ani nejednalo o nič extra výnimočné a náročné, takže problémy tu robí len počasie a navyše ani ten pocit drsnosti Himalájí som tu moc nepociťoval, film občas pôsobí trochu štúdiovo a prostredie hôr umelo. Ale inak to nie sú až také problémy, aby mohli výraznejšie prekážať a navyše priority sú aj tak niekde inde a to je práve tá vášeň k lezeniu, horám, prekonávaniu nielen problémov samotného výstupu, ale hlavne samého seba a to tu funguje vynikajúco. Takže sa vo filme ani nemuselo diať niečo dôležité, stačilo len, aby sa postavy rozprávali o svojich snoch alebo v detstve vyjadrovali svoju lásku k lezeniu za každých okolností a mňa to veľmi bavilo a o to viac, že hlavnou postavou je vlastne samotný Reinhold Messner, vzor snáď každého, kto sa o hory aspoň trochu zaujíma. Inak samotní herci síce nepredvádzajú nejaké výnimočné herecké výkony, ale aj tak mi všetky dôležité postavy prišli dosť sympatické, či už hlavné bratské duo, ale aj Karl Markovics ako doktor Herlingkoffer, zvyšní horolezci alebo aj rodičia bratov. Ako som spomínal, po režijnej stránke sa to určite dalo ešte vylepšiť, ale aj tak mi to celkovo pomerne vyhovovalo. Skôr som mal problém s hudbou, táto sa tu vôbec nehodila. Takže kvality špičky žánru Nanga Parbat určite nedosahuje, o dva roky starší Nordwand bol po väčšine stránkach kvalitnejší a hlavne špičkovo fungoval tam, kde Nanga Parbat zlyháva, ale inak je to výborný film, môj osobný kult a aj po viacerých pozretiach ma baví stále rovnako. 80% (14.07.2016)

Citace z wikipedie: "1970 - Rupalská stěna. Po dvou pokusech v letech 1965 a 1968 další německá expedice zlézá obrovskou jižní stěnu hory. Na vrchol vystupují bratři Reinhold a Günther Messnerovi. Na sestupu bivakují v 7800m na JZ hřebeni, odkud sestupují během dalších dvou dnů Mummeryho pilířem ve středu západní stěny. Na úpatí hory Günthera Messnera zasypala lavina (jeho tělo bylo nalezeno až v roce 2005). Reinhold jej celý další den hledal, než se vydal na cestu do údolí. Později jej zachránili místní obyvatelé před vyčerpáním. Druhý den po bratrech Messnerových vystoupili na vrchol ještě Felix Kuen a Peter Scholz." Více na: http://cs.wikipedia.org/wiki/Nanga_Parbat; http://cs.wikipedia.org/wiki/Reinhold_Messner (11.02.2011)

Nějak zvlášť mě to nezaujalo a nedokázalo mě to ani výrazně vcucnout do děje. Důvod je prostý - horolezci jsou pro mě blázni a pokud se zabijí nebo zmrzačí, nijak je nelituji. Nikdy nepochopím, že se jim vyplatí v mimořádně extrémních podmínkách riskovat životy jenom proto, aby se vyšplhali někam na vrcholek, tam se vyfotili, rozhlédli se kolem sebe, řekli si, jak je tam krásně a s omrzlinami po celém těle se vrátili zcela vyčerpaní zase dolů. Chápu ten pocit, že je někdo někde první a pokud možno hodně vysoko, ale daň mnohdy zaplatí hodně vysokou. Reinhold Messner je nepochybně světová legenda ve svém oboru a tak chápu, že se o něm na jeho počest někdo pokusil natočit film. Pro mě by ale bohatě stačil kvalitní dokument a věřím, že horolezci budou určitě spokojenější než já. (13.04.2013)

Film mě zklamal. Jednak tím, že se mi nelíbí že hraje výhradně podle Messnerových not a to i přes můj obdiv k němu. A dále tím, jak sterilně působí lezecké scény z Himalájí. Je zde minimum záběrů horolezců v himalájské krajině, naopak je zde spousta detailních scény obličejů herců. Některé scény působí vysloveně studiově a to je u filmu s takovouto tématikou, který je navíc natočený v roce 2010, vysloveně na závadu. Takový Nordwand je kvalitou těchto záběrů o několik tříd výš. Dokonce ani sníh zde nevypadá opravdově. Ale takové scény z lezení v Alpách jsou bezchybné. Jakmile jsou záběry z terénu drží si film slučnou úroveň, ale se přechodem do studia nastává kvalitativní pád (23.05.2011)