Fantastický pan Lišák

Andersonův excentrickej smysl pro humor mi občas sedí a občas ne, v tomhle případě jsem si nejdřív říkal, co to proboha sleduju, ale pak jsem si tuhle obsahovou i formální výstřednost oblíbil a bylo to super. Hodně se mi líbila i hudba, třeba při scénách, kdy liška s vačicí kradli farmářům slepice nebo mošt a bylo to fakt nápaditý a mělo to spád. Líbilo se mi to hodně. 80% (05.04.2017)

Fantastický pan Lišák je vším tím, čím měla být Alenka v Říši divů Tima Burtona - a nebyla. Je to film zábavný, vtipný a co hlavně, nápaditý. Wes Anderson se opět předvedl v nejlepším světle a Lišákova rodinka není nepodobná té, z jeho (pro mě nejlepšího) filmu Royal Tenenbaums. Vysoko nehodnotím ale jen kvůli němu. Loutky jsou povedené, dabing jakbysmet. Snad jen ke konci už mi to přišlo až moc ukecané. (27.02.2010)

Aneb kterak Wes Anderson neohnul hřbet před žánrem, ale žánr ohnul hřbet před Wesem Andresonem. Typická záležitost s vypiplanou retro dramaturgií, poťouchle monotónním tempem, nápaditou kamerou a obsahem na pomezí pohádky a životní filozofie nad ranní miskou corn flakeů. Nebýt prostředka, kde pokus o psychologické rozbory roztomilých loutek trochu přesahuje skutečné možnosti Andresonova filmu je to bezchybná záležitost, staromilská, nápaditá, autorsky svéhlavá... film předurčený k tomu, aby komerčně neuspěl, ale byl přitom bezmezně milován. Bravo, Wesi! (28.03.2010)

Je mi líto, ale nad tři hvězdy (resp. 70%) se nevyhrabu. Anderson se na Dahlův svět prostě dívá svojí specifickou optikou, stylem, jež mě vyloženě iritoval u Života pod vodou i Darjeelingu. Tady to s tím divným humorem a pomalým tempem sice není tak dramatické, přesto mě pan Fox utvrzuje v tom, že asi nikdy nebudu krevní skupina jeho režiséra. Oceňuji, že je to celé neskutečně originální, nápadité, promyšlené, zábavné (vloupačky!, konflikty Ashe a Kristoffersona) a vzdálené stupidním mainstreamovým animákům, ale Wese Andersona prostě nepřekousnu.___ Edit: Po druhém shlédnutí zvyšuju. Tahle podivnost nakonec něco do sebe mít bude... (17.01.2010)

Tam, kde se současný městský člověk pokouší znovunalézt "ztracený kontakt s matkou přírodou" prostřednictvím hodinové procházky v pečlivě udržovaném parku s barefooty na nohou, aby pak v klidu domova usrkával biočaj u designového stolu z jednoho kusu hrubě opracovaného zkamenělého dubu za sto táců, hledají i hlavní hrdinové snímku ono "wild animal" svého nitra prostřednictvím mimoběžného a přes svou komediálnost trpkého boje s člověkem, kterýžto je po celý snímek nedílnou a nutnou součástí jejich ekosystému, a s nímž vedou válku prostředky, na které nespoutané zvíře - v našem případě mytizovaný vlk - jen bez zájmu na okamžik tiše mrkne, protože zkrátka nejde o svět a problémy, které by s tím jeho měly něco společného. Chytré. Hodina stopáže by stačila. Nejméně zajímavá byla na snímku překvapivě hlavní dějová linka. Ale ten vizuál, dialogy a syrovost schovaná za rodinnou animovanou komedii za to stáli. (11.01.2016)