Juno

Juno je velmi příjemný snímek, je tam spousta fórků, romantika, vtipný hlášky, prostě pohodka, ale na plný hodnocení to prostě nestačí. Moc pěkně se na to kouká, ten film zvedne člověku náladu, Juno je správně trhlá a i Paulie je dobrej pošuk, ale něco tomu prostě chybí..Možná nějaké hlubší poselství? něco víc než "Je možné s někým být napořád" :) Snad nechci moc....Ale líbilo se mi to, takže 4 **** jsou asi tak akorát. (13.02.2008)

So this was supposed to be like totally cool, like indie kind of cool, right? Tahleta indie vlna nás v Česku celkem úspěšně míjí, ale teď už chápu, proč řada lidí na západě kroutí očima nad podobně frikulínovskými filmečky, kde se protagonisté seznamují skrz The Smiths nebo White Stripes, nosí tašku přes rameno s odznáčky, mají polepené školní skříňky a chtějí bydlet v loftech. A konkrétně tohle je fakt až nechutně milé. (17.01.2010)

Ellen Page od Hard Candy fandím, aby se co nejrychleji prosadila do první ligy. Díky bohu za supervýdělečnou indie hitovku Juno, která ji vystřelila téměř až k nebesům, nominace na Oskara budiž důkazem (i když se spojením Oskary a Juno bych byl opatrnější, zase taková pecka jako podobné oskarové indie filmy - Bokovka - to není). Jako její "protipól" tentokrát stanul Michael Cera (Superbad musím taky zkouknout) a působil z celého filmu asi nejpřirozeněji. Mým absolutním favoritem se však stal Jason Bateman s výbornou rolí jako přestárlý nerd, skládající hudbu k reklamám a mající vynikající hudební vkus. Jason Reitman jako jeden z nejnadějnějších režisérů dneška opět (po Děkujeme, že kouříte) přidává svému dítku punc hřejivé a uvěřitelně roztomilé podívané s pořádnou dávkou nadhledu a naprosto úžasnými dialogy. Juno se stala nejspíš mou nejoblíbenější komedií za rok 2007 a nemalý podíl na tom mají všichni zmínění. (11.03.2009)

Režisér Jason Reitman pomalu pomaloučku míří do topky mých nejoblíbenějších režisérů, jelikož si po fenomenálním celovečerním debutu Děkujeme, že kouříte a před vizuálně uhrančivým a tak trochu podprahovým Lítám v tom posvítil na Juno, velmi netradiční a otevřený snímek o negativním fenoménu generace Y. Přitom ale zachoval všechny charakteristické aspekty svého tvůrčího stylu - jeho film je vizuálně atraktivní (v případě Lítám v tom bych použil až výraz uhrančivý) a velmi esteticky vyvedený, opět se velmi ostře vymezuje proti tzv. americkému snu a dost zjevně tento zažitý mýtus kritizuje, jeho filmy nejsou šokující, ale cynické a, vydělíme-li z úvahy jeho debut, opět jde o velmi netradiční romantickou komedii, v podstatě až její antitezi... Seznamte se, Jason Reitman, pohrobek nezávislého amerického filmu... (10.10.2011)

Juno je komedie, která se od začátku až do konce pohybuje v mnohokrát ověřených vodách amerického mainstreamu. V Evropě by podobné téma tvůrci zpracovali buď do podoby osudového dramatu nebo maximálně jako hořkou tragikomedii, Reitman ale natočil příjemný pohodový film o nepříjemných věcech. Pečlivě ulámal všechny potenciální hroty, takže hrdinka, která zjistí osudový průšvih v podobě nechtěného těhotenství, má skvělého chápajícího otce, macechu, která má - světě, div se - porozumění větší než vlastní máma, výbornou kamarádku, které je možné se vždycky svěřit a díky níž není nikdy sama, a konec konců i fajn kluka, se kterým i přes počáteční zádrhel hodlá navázat plnohodnotný vztah. Čím víc o ději uvažuju a podrobuju ho kritické analýze, tím víc zjišťuju, že je po obsahové stránce tak na 3 hvězdičky. Všechny potenciálně nepříjemné konflikty jsou už dopředu zaretušovány. Jen pro příklad, když se Juno rozhodne jít na potrat, nečeká ji skupina rozhořčených, bigotních a nepřátelsky naladěných demonstrantů, jak je to v Americe běžné, ale rozpačitá, komicky vyhlížející spolužačka, která evidentně neprotestuje z vlastní vůle, a celá scéna končí úsměvným dialogem. To, co film povyšuje nad průměr, jsou právě vtipné dialogy a řada hlášek, které vtipně posouvají děj dopředu, a i když už dávno nejsem teenager, myslím, že dobře vystihují pohled náctiletých, a zejména výborný výkon Ellen Page v hlavní roli, která je prostě jako hubatá praštěná puberťačka neodolatelná. Film disponuje navíc velmi dobře poslouchatelnou hudbou a zajímavé jsou už úvodní titulky s využitím animace. I když má tahle komedie řadu slabin, opravdu jsem se pobavil a odcházel z kina s příjemným pocitem, takže s oběma očima zamhouřenýma: 90 % celkového dojmu. (22.10.2008)