Stockholmský syndrom (S12E24)

S Big Bangem jsem to zabalil už před pár sezónami, když se z něj stával čím dál tím víc obyčejný vztahový sitcom a frekvence povedených vtipů povážlivě klesala. Teď jsem ale dal dvojdílné finále a byl jsem příjemně překvapen. Zabývá se dvěma docela zajímavými tématy - jednak určitá konstantnost toho, že nic není konstantní, a jednak to, že se Sheldon k ostatním nechová moc hezky a jak to vlastně můžou vydržet. Mezitím padají hlášky, jež převážně trefují terč (když už ne přímo střed), dojde na pár odkazů na staré running gagy, potěší nečekané cameo a úplný závěr dokáže i dojmout. (17.05.2019)

Poslední dobou se opakuji, že nepíši komentáře k jednotlivým dílům :)) Tento splněný vlhký sen všech nerdů a geeků si ho ale zaslouží. Parta okolo Sheldona a Leonarda mě provázela celých 12 let, doháněla mě k slzám a výbuchům smíchu. Vše jednou skončí a tak skončil i jeden z mých nejoblíbenějších seriálů, který si laťku dokázal více či méně udržet. Poslední dvoj-díl je krásná emocionální rozlučka. Díky za vše. Live long and prosper. (18.05.2019)

Silný finiš posledních dvou jinak slabých sezon se bohužel neprojevil v té epizodě úplně poslední, tvůrci dlouho dopředu věděli, že to tady skončí, a hodně moc na ně byl vyvíjen tlak na to rozloučení a stejně to dopadlo asi jako všecky moje dopisy a emaily, prostě nakonec nevíš co napsat, ale nějaký sebevypatlanější rozloučení tam zkrátka chybět nesmí, tak tam nějakou kravinu mrskneš tak jako tak, navíc v tomhle případě bohužel Sheldon-centrickou, což je syndrom, který má snahu zbytečně dělat one-man show z mnohem barvitější a lepší scény; šokuje mě místní hodnocení této epizody, početný zástup fans stejnojmenné řadové telenovely nebo xxx parodie si asi spletl profil zdárného seriálu s nezdárným vyvrcholením a profil nezdárného seriálu nabízející zdárná vyvrcholení jiného druhu; jako shnilou třešničku na dortu jsem si pak ještě dal tu epizodu následující, kde nám pouze 2 herci pustí nějaký sestřih z youtube s pár extrémně všedními poznámkami z natáčení a nasazenými emotivními ksichty, jako kdyby šlo o rozloučení Přátel; ne že bych čekal nějak výjimečně výtečný závěr, závěry stojí za houby, ale tohle bylo slabší, než mohlo být; naštěstí šlo jen o asi 1/300 a v sitcomu to ani neni nijak důležitý, takže seriálu jako celku to za mě prakticky nic neubralo (08.04.2023)

Ano. Takhle by měl končit seriál, který se stal legendou již během své první, druhé sezóny. Pominu výkyvy kvality dílů v druhé půlce sitcomu, protože udržet laťku v nadprůměru dokázala snad jen MASH. Tato epizoda, plně navazující na předešlou, úžasně uzavírá 12 let příběhů partičky přátel sestavené kolem geniálního, leč podivínského či autistického Sheldona Coopera. Jako tečka za TBBT to nemohlo proběhnout lépe. Snad až na Raje se každý dočkal svého vytouženého a poslední Sheldonův proslov musí dojmout každého fanouška seriálu. Krásný tok emocí a jistý pocit prázdnoty z toho, že jednomu z nejlepších sitcomů odklepla poslední klapka, provází diváka u závěrečné scény i titulků. (17.12.2019)

Tímto bych se chtěl rozloučit s jedním se svým nejoblíbenějších seriálů. Těch hodin, co jsem se upřímně nasmál... Poslední epizoda byla prostě fantastická. Už jen intro, které nás provedlo stěžejními chvíli seriálu, mě připomnělo, jak tento seriál doopravdy miluju. A u proslovu Sheldona i ta slzička ukápla. TBBT, díky, žes tu se mnou byl. Sbohem. (12.11.2019)