Bílá paní

Celkem uvolněná groteskní Bílá paní plná budovatelských hesel, proslovů a všemožných soudruhů a ústavů jim náležejících. Zatímco Kačírková s jejím mrkáním působila mile lišácky, Hrušínský s Kopeckým jako zástupci MNV předvedli poměrně ucházející, nepříliš přesvědčivý výkon. Za zmínku jinak stojí poměrně pěkně provedené "v(y)stupování" Bílé paní do/z obrazu. (23.10.2016)

Zajímavá satira na dobu budování a komunální politiku, kdy strana byla zákon a nezištná zázračná pomoc je nežádoucí, když ji nezařídil MNV. Absurdní podívaná mi sice nepřišla až tak vtipná, ale množství vynikajících herců nahrazuje hluchá místa ve scénáři, střídající se s vtipnými nadčasovými víceznačnými výroky postav. (27.11.2012)

Znásilnění společnosti totalitní komunistickou mocí je snad nejlépe vidět právě na téhle politicko-sociální alegorické satiře... Všechno to relativizování a překrucování skutečnosti, pravdy, slov, jejich významu... Osobně jsem překvapen, že Zdeněk Podskalský mohl tenhle film natočit již v roce 1965. Postupné uvolňování a tání v éře 60. let bylo zjevné, ale takhle otevřený film bych skutečně čekal až za nějaké dva tři roky. Scénárista Karel Michal se zaměřil na frázovité vyprázdnění obsahu sdělení komunistického newspeaku a všechna ta klišé o budování a pravdě zanesl do kontextu reálného života jednoho typizovaného maloměsta...nestává se často, že vznikne filmové díle, kde doslova co obraz, co replika, to trefné pojmenování skutečnosti. V Bílé paní se tahle premisa naplnila...když si s tím spojíte obsazení téměř celé herecké dobové špičky (casting jak v Majoru Zemanovi:-) ), vyjde vám jeden z úhelných filmů naší filmové historie... a jak typické pro ni - (tragi)komedie... Podobné filmy: Farářův konec (16.11.2006)

Komedie, ze které mrazí. Někde na půl cesty mezi filmovým podobenstvím a absurdním divadlem. Dialogy Karla Michala, mimochodem velmi záhy po natočení už exulanta, jsou brilantní: "A kdo to zaplatí?" - "Co chcete zaplatit?" - "Instalaci vodovodu." - "No jak to? Vždyť jste říkal, že jste ho nedělali." - "Teď řek předseda, že jo. Já jsem se mejlil, sem člověk..." - "A von vám to tajemník nezaplatil?" - "A kdo by to platil, když jste to objednali vy?" - "Já vím beton, že ho nedělali..." - "Tak fajn, tak já jdu a těm lidem řeknu, že jsme to nedělali." - "Tak moment, to by bylo klamání veřejnosti. Vodovod jste měli v plánu, hotovej je, tak jakýpak škádlení. Podejte si fakturu, dostanete to proplacený..." Podskalský sice není žádnej režisér od Boha, ale povedlo se mu slušně udržet napětí mezi komediální linií a odvážnou alegorií. Závěrečný vstup na most, který neexistuje už je jen třešnička na dortu! (23.02.2015)

Naprosto dokonalý popis Orwellova doublethinku, i když tentokrát v komediální formě. Vylíčení způsobu myšlení nezbytného pro udržení se ve vedoucí funkci. Humor ve filmu je přímo fenomenálně inteligentní a přitom přesný a účinný. Zároveň je to ovšem důkaz toho, že komunistickou minulost nelze vnímat jako jednolitý blok stálého represivního útlaku. Můj táta, který byl na vojně právě v době, kdy se film točil, vždycky říká, že nikdy se necítil tak svobodně jako v 60. letech. Ani teď (a co si budeme namlouvat, ono je to aktuální pořád). "Jak to, vy věříte na zjevení? Soudruhu?" (02.10.2005)