Režie:
Zuzana Zemanová-HojdováScénář:
Jana KnitlováKamera:
Vladimír HolomekHudba:
Jiří VáclavHrají:
Karel Roden, Bořivoj Navrátil, Jiří Lábus, Miroslav Donutil, Petr Burian, Ladislav Frej ml., Barbora Bobuľová, Petr Štěpán, Jiří Vyorálek, Zita Morávková, Martin Matejka, Milan Šteindler (více)Obsahy(1)
Jsou mladí, milují se, studují a hrají jazz, ale v době nacistické okupace má pro ně jejich první veřejné vystoupení tragické následky… Film vypráví o studentských láskách v nejtěžších dobách, protože i za protektorátu se mladí lidé rádi bavili, tančili a zamilovávali. Ve vile spolužáka Paddyho (M. Tomeš), který byl pro svůj smíšený původ vyloučen z gymnázia, se scházejí jeho bývalí spolužáci, posedlí jazzem a touhou založit si vlastní kapelu. Podaří se jim to, a když se otec Paddyho ujme Zuzany (B. Bobulová), jejíž rodiče jsou v koncentračním táboře, získává kapela i zpěvačku. Zuzana a Paddy se do sebe zamilují. Spolužáci připravují koncert, ohrozí jej však zákaz ředitele gymnázia (M. Donutil), podle něhož nesmějí po devatenácté hodině studenti vystupovat na veřejnosti. Fingovaným pozváním odláká Zuzana ředitele do Prahy, kde má být údajně vyznamenán protektorátním řádem za své pedagogické zásluhy. Koncert Maskovaných banditů se uskuteční, ale cena, kterou studenti zaplatí, je vysoká… Za předlohu k televiznímu filmu posloužila stejnojmenná povídka z knížky Sedmiramenný svícen Josefa Škvoreckého. (Česká televize)
(více)Recenze (16)
Doba to byla samozřejmě velmi těžká a složitá. Námět určitě dobrý. Ale s tím zpracováním to nijak zvlášť valně nedopadlo. Jediné, co dost dobře dokázalo udržet moji pozornost, byla ta krásna hudba. Všechno ostatní mi bohužel přišlo jen jako jaká si obyčejná výplň. Také se mi zdálo, že to mělo delší stopáž, než jaká je ve skutečnosti uváděná. ()
Davam dve hvezdy za Jazz,ktery nas filmem provazi.Pan Donutil v roli reditele skoly se svym silnym pronemeckym pristupem v dobe protektoratu zvladl svou roli.Stejne tak hrdinka hlavni Barbora Bobulova, na kterou je poteseni se divat.Zajimalo by mne zdali take doopravdy zpivala.Se svym hereckym potencialem mel vsak film nakroceno velmi vysoko,avsak pribeh se svym scenarem mne nechytil .Spravny nazev filmu je Eine Kleine Jazzmusik. ()
Asi není podstatné, jestli Barborka je, nebo není hezká holka, jak se tu někteří zmiňují a dávají jí za to body. Jde spíš o to proč vlastně tenhle film natočili. Nějak mi připadá, že to v té době byla vlna Havlových a Škvoreckého scénářů. Knížku, respektive asi povídku jsem nečetl, ale na film to nejspíš nestačilo. Slabota. Chvílemi mi to připadalo, jako by si tam prostě jen chtěli zahrát ten jazz. Ačkoli ho poslouchám rád, nestačilo to. Vlastně jsem od té Zemanové-Hojdové, ještě nic k světu neviděl. ()
Tenhle film jsem sedm let sháněl. Kazí to televizní formát, a nesluší ani předabování Barbory Bobuľové. Dále ovšem silný zážitek, hlavně ten konec. Mladí Štěpán a Vyorálek a Donutil jako SS ředitel. Plus pro milovníky dobové hudby opravdu slušná porce v poměru stopáže. Námět dost silný na celovečerák. ()
Škoda, že televizní zpracování povídky Josefa Škvoreckého nemělo tu správnou protektorátní atmosféru a celkové vyznění je takové nemastné a neslané, včetně postav, které herci příliš neprožívali, snad jen na klasicky slizkého Karla Rodena jako redaktora Vlajky. A tak i dva zásadní momenty, které mají ranit a zasáhnout srdce, vyšumí jaksi do prázdna a míjí se s účinkem. Nejvíc tedy funguje jazzová a swingová hudba, kterou mají hlavní protagonisté příběhu v repertoáru. ()
Galerie (4)
Zajímavosti (3)
- Film se natáčel v Praze a Červeném Kostelci. (SONY_)
- Povídku „Eine kleine Jazzmusik“ napsal Josef Škoverecký pod názvem „Slovo nevezmu zpět“ na konci 50. let 20. století. (cinema_cz)
- Pěvecké party nazpívala za Zuzanu (Barbora Bobuľová) Radka Fišarová. (sator)
Reklama