Smrt čeká všude

Snad jediná výtka: myslím, že v reálu se hraje víc na "jistotu" a míň riskuje. Ale jinak. Tohle není nablýskaná vlastenecká reklama na U. S. Army ani uvzdychané melodrama, kde se oduševněle touží po dívce tam doma. Místo toho tenhle syrový realistický film nabízí jako Churchill krev, pot, slzy a dřinu, neokázalé chlapáctví (natočené ženskou, sakra, ta evidentně nemá potřebu si něco dokazovat), scény, při nichž by bylo slyšet špendlík spadlý na zem, a sympaticky málo keců. Na pochopení charakteru hrdinů není potřeba dlouze a moudře tlachat, stačí pár vět a výborné herectví beze slov. Stejně tak válka, o které se tu nemluví, která se tu prožívá na vlastní kůži. Několik pěkných detailů jako čištění zakrvaveného zásobníku (něco podobného jsem chtěl v nějakém filmu vidět). Ve filmu je velmi málo hudby, což je další plus, přispívá to k napětí i k realistickému vyznění. P. S. Souboj ostřelovačů z Ryana se může jít vycpat. (12.03.2010)

Relativně neznámá herecká eskadra, sesbíraná mimojiné z úspěšných amerických seriálů, je vržena doprostřed vleklé irácké války, aby se na dvě hodiny stala laboratorními krysami, na jejichž chování si můžeme spolu s nimi vychutnat bolesti a slasti (ne)dobrovolně nasazeného vojáka. Hvězdy typu Fiennese nebo Pearce se tu naopak vcelku humorně mihnou jen jako snadné terče pro muslimské snajpry a miny. Jako kdyby režisérka chtěla říct: "Seru vám na klasický heroický melodrama, tohle je o obyčejnejch lidech!" Takřka dokumentární odstup od ústředních postav si film zvládá udržovat po celou první polovinu; škoda pak jen určité fixace na Rennerova seržanta Jamese, který je tu během svých solo akcí trochu zbytečně posouván do lehce bournovské polohy. Vše ale vynahrazuje závěrečný dialog se Sanbornem, který, ač je slovně velice úsporný, říká mnoho o dopadu válečného prostředí na lidský žebříček hodnot. Svobodomyslní tvrďáci tváří v tvář smrti náhle zatouží po potomstvu a taťkové s rodinným zázemím jsou paradoxně fascinováni adrenalinem, skrytým v úzkých baghdádských uličkách. Díky bohu za vojenský snímek, jehož vyzněním není patrioticky hurónské "America, Fuck Yeah!", ale citlivá sebereflexe. (06.09.2009)

Hurt Locker nemá nosný děj, ale spíš než zápletka s válkou na pozadí na mě uhodilo tohle "věcné" pojetí. Kathryn si moc považuju a když začne někdo blábolit o ženách na režisérské stoličce a vůbec dělit filmy na ženské a ty ostatní, vždy mi poslouží jako příklad, že tohle členění je nesmysl. Válka podle Bigelow je toho dokladem. 4,5*. (27.11.2009)

Jednu hvězdu uděluji za vyšperkované scény, při kterým moje oči plesaly (příklad první výbuch nebo padající kulka) Druhá hvězda za scénu s cereáliemi..vtipně podaná neschopnost v obyčejném vybrání vloček.. Sice dokáže čelit smrti, ale nakupovat je pro něj tabu :o) no ale co si budeme povídat, já sama se seznamem v ruce stojím u košíků a bádám, kde ten mámou napsaný produkt mám asi hledat :o) Třetí hvězda za naběhlé žíly na rukou Jeremyho Rennera, vrrr…Čtvrtá hvězda za .. ehm..hups.. za co by měla být? Tím to pro mě asi končí… Na jednu stranu si vážím, že paní režisérka ve filmu nemoralizuje, nesnaží se ukazovat přílišnou krutost válek, ale na druhou stranu si říkám: „Je to opravdu to, co chci vidět?“ Film ve mně vyvolal mnoho otazníků.. Příkladem může být třeba počáteční scéna, kdy si specialista navleče do toho slušivého obleku a vy doufáte v to, že ho má ochránit. Jenže evidentně slouží jen k tomu, aby při výbuchu americký voják svou krví a vnitřnostmi nezašpinil ulice Bagdádu. To jsem zase ale netušila, že se podobná scéna bude opakovat a v tom okamžiku obleček svou práci plní.. Tak jak se v tom pak má hloupá a nevzdělaná holka jako já vyznat? :-( Raději se nebudu dále rozepisovat, protože bych byla schopná rozebrat kompletně celý film. Podle mého skromného názoru, má tenhle film své kvality, ale bohužel i hodně nedostatků,.. které mě donutili k rozhodnutí, že si znovu z The Hurt Locker pustím maximálně pár scén :o) Vysvětlení pro neznalé, tedy pro mě: Ochraný pyrotechnický oblek chrání hlavně proti střepinám...Největší nebezpěčí při výbuchu je ale vzniklý podtlak, který roztrhá plíce (nebo alespoň poškodí, takže se zaplaví krví a člověk se de facto utopí). Pokud je ten výbuch velký a pyrotechnik je moc blízko, pak mu oblek nijak nepomůže... :o) (10.03.2010)

Opravdu vynikající válečné drama. Jeho tvůrcem je navíc žena a ten nový pohled na ryzí svět mužů je z filmu cítit. Namísto klišovité válečné akce s přehnaně implementovanou a mnohdy neopodstatněnou vrstvou patosu je Hurt Locker sestaven z množství v podstatě nezávislých (a dokola jedno schéma opisujících) příběhů (spojených hlavními hrdiny), z nichž je pak sestavena dějová osa snímku, osudy speciální pyrotechnické jednotky. Bez prvoplánových oslav, patetických záběrů a hudby je tu poznenáhlu předváděn skutečný hold vojenskému povolání. A míra empatie je veliká... Režisérka Kathryn Bigelow natočila mnohem reálnější reflexi válečné traumatizující mise než většina hollywoodských mužských rádobyspecialistů na tuto tématiku. Akční scéna je tu upozaděna a kupříkladu výbuch rovná se především zpomalené záběry detailu explozí nadzdvižených kaménků, až potom přichází spíše popisný celek s rostoucím detonačním hřibem... Tenhle neutrální (a depolitizovaný) rastr dovoluje divákovi soustředit se na motivaci i narůstající přetlak kumulovaného stresu jednotlivých aktérů a ten si o to více uvědomuje jejich osobní hrdinství. Válka je lakmusovým papírkem krize civilizace, v níž vina jedince pozbývá významu, voják je též jen jednou z jejích obětí... Přesto ten civilizačně kritický tón v závěru přeroste do nečekaného významového obratu - v krizi je celý hodnotový systém současného západního člověka i jeho život sám - Hurt Locker se tak staví překvapivě po bok filmů jako je třeba Útěk do divočiny... Podobné filmy a seriály: Království, Mariňák, Generation Kill (05.06.2009)